Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.

Je sice pravda, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, opakovaně kritizoval zavedení přímé volby prezidenta bez provedení navazujících změn Ústavy, na což média několikrát upozornila:

Novinky.cz - "Přímá volba prezidenta má řadu úskalí, upozornil Rychetský vládu"

ČT24 - "Rychetský kritizoval schválený návrh přímé volby"

iDnes - "Rychetský: Poslancům jsme naznačili, jak přímou volbu vylepšit"Týden.cz- "Rychetský: Prezidentské volby nejsou o kvalitě kandidátů" Avšak jeho kritika směřovala na absenci úpravy soudního přezkumu voleb, která podle něho mohla vést ke komplikaci volebního procesu.

Co se týče aktuálních návrhů na změnu Ústavy ČR, které navrhuje ČSSD, zastává Pavel Rychetský spíše zdrženlivé stanovisko, jak je patrné z jeho vyjádření pro ČTK:

"Napřed je potřeba, aby proběhly volby, abychom měli demokraticky zvolený parlament. Nejsem zastáncem jakýchkoliv účelových změn ústavy. Myslím si, že dosavadní ústava poskytuje dostatečný rámec pro zajištění základních parametrů demokratického právního státu v naší zemi" Nelze tedy jednoznačně říct, že by současné návrhy na změny Ústavy ČR přímo korespondovaly s kritikou Pavla Rychetského.

Pavel Blažek skutečně oslovil dopisem (.pdf) nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana s otázkami, které směřovaly k zásahu ÚOOZ na Úřadu vlády ČR. Těchto otázek bylo však celkem 19 a ne 23, jak uvádí prezident Zeman, což je ovšem v kontextu výroku spíše drobná nepřesnost.

NSZ skutečně odmítl odpovědět na tyto otázky. Mluvčí NSZ se k celé věci vyjádřila následovně: “ Jde o požadování informací zasahující do působnosti státního zastupitelství týkající se konkrétní kauzy," uvedla. Zákon přitom jasně říká, že věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají pouze státní zástupci a jiné orgány či osoby nesmějí do jejich činnosti zasahovat.”

Miloš Zeman tedy celý proces popisuje korektně, mýlí se v počtu otázek, které měl Blažek Zemanovi zaslat. Tato nepřesnost je však spíše drobná, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok poslance Kováčika je hodnocen jako pravdivý, neboť lze dohledat 3 návrhy poslanců KSČM na takovou úpravu Ústavy ČR, která by umožnila odebírání mandátu tzv. přeběhlíkům.

KSČM navrhla příslušnou změnu Ústavy ve volebních obdobích 2006-2010 a také 2010-2014 a to celkem třikrát.

Prvním návrhem (který pokud projdeme důvodové zprávy a samotný zákon zůstává stejný - je pouze doplňován a znovupředkládán) byl sněmovní tisk č. 146 z února 2007. Ten byl předložen skupinou poslanců KSČM. Tato novela ústavy měla umožnit odebrání mandátu poslanci, který opustí poslanecký klub (celý návrh - .doc).

Fakticky stejný návrh pak skupina poslanců KSČM předložila v dubnu 2009. Šlo o tisk 795, konkrétní zákon pak najdete zde (doc. - neliší se od předchozího, je pouze rozšířen v důvodové zprávě).

V tomto volebním období pak KSČM zkusila prosadit zmíněnou novelu potřetí - tentokrát v březnu 2012. Šlo o sněmovní tisk 640. Jako v předchozím případě byl doplněn návrh původní o další pasáže do důvodové zprávy, legislativní změny byly stejné jako v návrzích předchozích.

Na závěr dodáváme, že se tyto návrhy nikdy nedostaly přes 1. čtení v Poslanecké sněmovně.

Existence NKÚ je stanovena v článku 97 Ústavy ČR, jeho činnost se řídí zákonem 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Ani z jednoho nevyplývá povinnost vlády zabývat se kontrolními závěry úřadu.

Zákon pouze v § 30 stanoví, že „všechny schválené kontrolní závěry zveřejňuje prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu, zasílá je neprodleně Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na požádání ministerstvům.“

Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako pravdivý, neboť je pravda, že i bez tří náhradníků za tzv. poslanecké rebely ODS by vláda prosadila zákon, se kterým spojila hlasování o důvěře vládě.

Obvinění, o kterých je řeč, jsou vznesená proti bývalým poslancům za ODS, resp. nezařazeným, premiérově pravé ruce Janě Nagyové a od pondělka i proti Petru Nečasovi. Jde o obvinění z podplácení, za účelem zvrácení politické situace ve svůj prospěch. Hlasování o důvěře, které má Miroslava Němcová evidentně na mysli, je tedy situace z listopadu 2012, kdy vláda Petra Nečase spojila důvěru vládě s návrhem zákonao změně daňových, pojistných a dalších zákonů, který se také lidově nazývá "Kalouskův balíček".

Ve 3. čtení, kde byl návrh 7. listopadu 2012 v Poslanecké sněmovně, pro něj zvedlo ruku 101 poslanců, a to již včetně náhradníků za 3 odstoupivší poslance ODS (Tluchoř, Šnajdr, Fuksa). Ovšem, jak je patrné z tohoto hlasování, vládě by k prosazení tohoto návrhu stačilo 98 hlasů, tedy důvěru by získala, i kdyby zmínění 3 náhradníci nehlasovali pro tento návrh. Důležité je si uvědomit, že pro získání důvěry vládě stačí získat podporu přítomných poslanců, nikoli nutně 101 hlasů.

Dodáváme však, že tento návrh zákona by bez podpory těchto poslanců (Pekárek již nehlasoval) měla vláda problém prosadit po jeho vrácení Senátem, kdy by již potřebovala 101 hlasů. V tomto hlasování získala vláda pro svůj návrh 102 hlasů, když pro něj navíc oproti předchozímu sněmovnímu jednání hlasoval poslanec Pavel Bém (toho času nezařazený) a exministr kultury Besser, který se 1. hlasování neúčastnil.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný s ohledem nemožnost zjistit plat v soukromém zaměstnání zmíněné Marie Benešové a Martina Peciny.

Marie Benešová pracuje od roku 2005 v oblasti advokacie, bývalý poslanec Martin Pecina pak od roku 2011 působí jako místopředseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE NP a.s. a VÍTKOVICE POWER ENGENEERING a.s. V případě státní sféry se ovšem plat ministra vypočítává podle zákona č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Ministrovi (či ministryni) náleží plat, náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné.

V případě ministerského platu je podle zmíněného zákona pod § 3a určena jako platová základna od 1. ledna 2011 do 31. prosince roku 2014 suma 51 731,- Kč násobena koeficientem 2,06. Se zaokrouhlením na stokoruny jde o plat ve výši 106 600,- Kč. V případě náhrad stanovených v § 5 jde u ministra o 30 % platové základny, tedy 15 519,- Kč.

Naturální plnění podle § 6 (a §13 v případě členů vlády) potom zahrnuje body:

“a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,

e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt,

i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice.”

Poslední položkou je odchodné (§ 7). Na odchodné má nárok každý člen vlády, který zároveň nezastává jinou pozici představitele státu po dobu tří měsíců. Výše tohoto odchodného se odvíjí podle délky působení ve funkci. Čerstvý příklad můžeme nalézt v bývalé vládě Petra Nečase, jejíž bývalí ministři Jan Kubice, Pavel Dobeš, Kamil Jankovský nebo Martin Kuba mají na toto odchodné nárok. Jedná se o jeden měsíční plat doplněný až o maximálně čtyři další platy podle počtu let v ústavní funkci.

Dle Ústavy (článek 73) podává ministr demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády. Samotný mandát ministra vlády ČR zaniká až poté, co onu demisi prezident republiky přijme. Ten tak učinit může, avšak v Ústavě není výslovně psáno, že tak učinit musí. (Jiná situace nastává, když odvolání ministra navrhne předseda vlády). Do té doby je tedy ministr "povinen" vykonávat svoji funkci.

Ná základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě Ústavy ČR jako pravdivý.

Čl. 35 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky (.pdf): odst. 2: " Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců." odst. 3: " Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením volebního období."

Ustanovení odstavce 2 neurčuje lhůtu pro rozpuštění Poslanecké sněmovny, omezuje prezidenta pouze ve smyslu odstavce 3, tedy že nesmí Poslaneckou sněmovnu rozpustit 3 měsíce před skončením (řádného) volebního období. Třípětinovou většinou všech poslanců je pak 120 poslanců. Z ustanovení je patrné, že Poslanecká sněmovna navrhuje usnesením prezidentovi rozpuštění sněmovny (tj. nerozpouští se sama přijetím takového usnesení), prezident má ale povinnost tomuto návrhu vyhovět.

Čl. 17 Ústavy ČR pak stanoví: odst. 2: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění."

Vládní strany (ODS, TOP 09 a LIDEM) v současné chvíli disponují 100 poslanci. Pro většinu alespoň 101 poslanců by musela koalice získat podporu některého z nezařazených poslanců: např. Michala Doktora, bývalého člena ODS (viz ČT24 a Lidovky).

Na druhou stranu díky dlouhodobé absenci poslanců Davida Ratha (ex ČSSD, ve vazbě) a Romana Pekárka (ex ODS, ve vězení), tzn. aktuálně celkem 198 poslanců, může mít současná koalice bezpečnou prostou většinu 100 hlasů nutnou pro vyslovení důvěry nové vládě i bez nezařazených poslanců.

Potenciálním problémem pro legislativní proces je však navrácení zákona Senátem zpět do Sněmovny nebo prezidentovo veto. V obou případech mohou být přehlasovány pouze nadpoloviční většinou všech poslanců (tzn. 101 hlasů - viz Článek 47 a 50 Ústavy ČR).

Přehled "sněmovní matematiky" na iDnes.cz

Poslanecké kluby - aktuální stav:

• Občanská demokratická strana: 50
• TOP 09 a Starostové: 42 - nedávno posílen o bývalého poslance za VV Milana Šťovíčka
• Nezařazení - Liberální demokraté: 8
• Nezařazení (dříve ODS): 3 - Pavel Bém, Michal Doktor, Roman Pekárek je ve vězení

• Nezařazení (dříve ČSSD): 2 - Jiří Paroubek (NS-LEV 21), David Rath ve vazbě
• Nezařazení (dříve VV): 3
• Věci veřejné: 11
• Česká strana sociálně demokratická: 54
• Komunistická strana Čech a Moravy: 26

Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.

23. "volební" kongres ODS se uskutečnil 3. - 4. 11. 2012 v Brně (tj. cca před osmi měsíci).