My máme naprosto unikátní trestní zákon, který říká, že někdo za autonehodu, kterou způsobil a za kterou nese vinu, tak za to jde na 2 roky do vězení. Všechny ostatní státy v Evropě to řeší dlouhodobými poplatky poškozenému - ten člověk prostě něco platí.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý z následujících důvodů:
1) Trest odnětí svobody na dva roky (např. v případě usmrcení z nedbalosti může být vyšší – až šest let) může viník (zde autonehody) obdržet ve specifickém případě těžkého ublížení na zdraví dle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku. V tomto případě se dále šetří podmínka toho, zda jednáním viníka dopravní nehody nedošlo k porušení některé z tzv. důležitých povinností stanovených zákonem o silničním provozu (viz níže). 2) Payne absolutně nezohledňuje náhradu škody poškozenému (zmíněné "poplatky poškozenému"), a to jak v trestněprávní, tak občanskoprávní rovině (viz níže). 3) Kandidát mystifikuje též v otázce "ostatních států Evropy". Problematika je obdobně upravena např. na Slovensku (viz níže).
První bod hodnocení, věnující se specifickému trestu dva roky odnětí svobody, nejlépe odůvodňuje následující část článku ze serveru e-právo, jež se zabývá přestupky a trestněprávními důsledky dopravních nehod:
"V rámci samotného šetření skutkového stavu dopravní nehody se mimo jiné šetří i zavinění nehody konkrétním viníkem. Dojde-li na základě šetření policejní nebo jiný správní orgán k závěru, že konkrétní osoba porušila některou z povinností stanovených zákonem o silničním provozu, bude tato osoba zpravidla obviněna ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle ustanovení § 22 a 23 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a hrozí jí dle § 11 a násl. tohoto zákona některá ze sankcí od napomenutí, přes pokutu či zákaz řízení až po propadnutí věci. Nadto je třeba upozornit, že ve stanovených případech se řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, navíc zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. V případě dopravní nehody, při které dojde k ublížení na zdraví jiné osoby, se současně šetří, zda jednáním jejího viníka nedošlo k porušení některé z tzv. důležitých povinností stanovených zákonem o silničním provozu. Je-li tento předpoklad potvrzen, může být proti této osobě zahájeno trestní stíhání pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 148 odst. 1 trestního zákoníku, případně v závislosti na míře újmy i těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, resp. trestného činu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, za což pachateli hrozí trest až šesti let odnětí svobody. Klíčovým při posuzování rozdílů a okolností poranění a jejich důsledků je pro soudy vždy lékařský nález či posudek, nikoli pouze skutečnost, jak se poškozený po útoku zdravotně cítil. V souvislosti se způsobením těžké újmy na zdraví, případně smrti, je nutné podotknout, že dobu, po kterou nebyl postižený léčen z důvodu vyčkávání na lékařský zákrok nelze zahrnovat do obsahu zaviněného následku, za který je odpovědný viník nehody.Pokud jde o porušení tzv. důležité povinnosti stanovené zákonem o silničním provozu, pak je třeba uvést, že za porušení důležité povinnosti není dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky (kupř. rozhodnutí sp.zn. 6 Tdo 538/2002) v souvislosti s ustanovením § 148, resp. § 147 trestního zákoníku automaticky považováno porušení jakéhokoli ustanovení pravidel silničního provozu, jež mají za následek ublížení na zdraví či smrt, nýbrž jen porušení takové relevantní povinnosti, jejíž vědomé nerespektování má za dané situace zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, kdy jejím porušením může snadno dojít k takovému následku.
Následně výčet „důležitých povinností“ není možné učinit taxativně, neboť je každé jednání posuzováno ve světle konkrétní situace. Typickými příklady, které soudy považují za porušení důležité povinnosti jsou kupříkladu:
Každá dopravní nehoda je však vždy posuzována samostatně s ohledem na její okolnosti a soud při tomto posuzování, zda byly naplněny znaky daného trestného činu, musí mimo jiné zkoumat existenci příčinné souvislosti mezi porušením důležité povinnosti a následkem jednání."
Druhý bod hodnocení rozporoval tzv. "poplatky poškozenému". Těmi je pravděpodobně myšlena náhrada škody poškozenému (zde nemajetkové škody – zdraví) způsobené trestným činem, na níž trestní zákoník pamatuje. Náhrada škody poškozenému v kontextu trestněprávní odpovědnosti se pak nevylučuje ani s odpovědností občanskoprávní, konkrétně s ustanoveními občanského zákoníku. Povinnost peněžité náhrady za ublížení na zdraví stanovuje především § 2958 a § 2962 násl. občanského zákoníku.
Třetí bod hodnocení: "Všechny ostatní státy v Evropě to řeší dlouhodobými poplatky poškozenému...", nejlépe vyvrátíme odkazem na článek Zákonný postih vinníka dopravnej nehody Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, který popisuje celou problematiku na Slovensku. Ta je velmi obdobná výše popsanému řešení problematiky v ČR.
Poslední předvolební diskuze České televize před nadcházejícími komunálními volbami se odehrála v Praze. 8 nejsilnějších stran podle volebního potenciálu, který si ČT nechala zpracovat, diskutovalo problematiku bezdomovectví, b...