V době, kdy ta notifikace (oznámení ze strany VB, že odchází z EU - pozn. Demagog.cz) přijde, odstartuje určitá dvouletá lhůta, během které by se mělo jednat. Ale to ještě neznamená, že tou dvouletou lhůtou to skončí. Vlastně se dostáváme do stavu, který ještě nikdo nikdy nevyzkoušel.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť se opírá o body článku 50 Lisabonské smlouvy, který vystoupení členského státu z EU upravuje.
Podle tohoto článku (.pdf, str. 2) může kterýkoli členský stát Evropskou unii opustit. Poté, kdy o této skutečnosti informuje Radu EU (tzv. notifikace), začne se odpočítávat dvouletá lhůta, během níž se jednak rozvazují smlouvy mezi vystupujícím státem a EU a také se domlouvá budoucí vztah té dané země vůči Evropské unii. Během této lhůty je možné pro danou zemi vyjednat i prodloužení lhůty, toto dvouleté období tedy není striktně vymezeno jako jediné možné.
Tím, že článek 50 nebyl ještě doposud aktivován (.pfd - str. 9) a není tedy otestován, o finální podobě tohoto vztahu se vedou spekulace. Jako příklady budoucí cesty vztahů mezi Velkou Británií a Unií slouží tzv. norská a švýcarská cesta - tedy pokud by představitelé Británie vyjednali s EU podobné nastavení, jaké mají nasmlouvány tyto země.
Britská vláda zveřejnila v březnu tohoto roku dokument (.pdf - str. 13-35), v kterém informuje také o alternativních možnostech budoucího společného fungování. Pokud v době běhu lhůty k žádné dohodě nedojde, země musí EU jednoduše opustit, jak upravuje i článek 50.
Po britském referendu, v němž většina obyvatel Velké Británie podpořila odchod své země z Evropské unie, se téma Brexitu stalo také diskutovanou otázkou na české politické scéně. V nedělních Otázkách Václava Moravce diskutovali...