Tento výrok byl ověřen jako

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Lisabonskou smlouvu prosadila vláda ODS pod vedením Mirka Topolánka. Ačkoliv poslanci i senátoři této strany byli v dané věci rozpolceni, tak v obou komorách hlasovala část klubu pro ratifikaci zmíněné dohody. Bez hlasů poslanců a senátorů ODS by Lisabonská smlouva českým Parlamentem neprošla. Není tedy pravdou, že by odpovědnost za přijetí nesla výhradně ČSSD, jak Kubera uvádí.

Jaroslav Kubera patřil k hlasitým odpůrcům Lisabonské smlouvy a během hlasování se vyslovil proti ratifikaci. Stejné stanovisko zaujalo 19 senátorů. Šlo o senátory z klubu ODS a proti se vyslovila také Marta Bayerová z KSČM. Celkově však Senát návrh přijal a dal tak souhlas k ratifikaci.

Nelze ovšem říct, že by odpovědnost za přijetí Lisabonské smlouvy byla na ČSSD. Smlouva byla přijata za vlády ODS (konkrétně vlády Mirka Topolánka). Právě ta ji prosazovala v obou komorách Parlamentu a bez hlasů zákonodárců za občanské demokraty by nikdy neprošla.

Pro přijetí této smlouvy byla potřebná ústavní většina v obou komorách - tedy 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů. V Poslanecké sněmovně pro Lisabonskou smlouvu hlasovalo celkem 125 poslanců. Z nich bylo 33 z ODS. Bez ODS by tedy tato smlouva zjevně nemohla projít.

Hlasování o vládním návrhu, který se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Lisabonské smlouvy, proběhlo 6. května 2009. Pro ratifikaci se vyjádřilo 54 senátorů, k přijetí bylo zapotřebí 48 hlasů. Proti pak bylo 20 senátorů a 5 přítomných se hlasování zdrželo. Projednávání smlouvy v Senátu začalo už v dubnu 2008. Přes poměrně silnou kritiku řady senátorů argumentujících její nevýhodností však nakonec došlo k udělení souhlasu s její ratifikací.

Nutno dodat, že bez hlasů senátorů ODS by ani v horní komoře Parlamentu Lisabonská smlouva neprošla. Klub ODS dodal 11 hlasů, které byly potřebné pro přijetí.