A ta sněmovna nemá žádný nástroj pro to, jakým způsobem tu vládu kontrolovat, maximálně tak interpelace, mimořádné schůze jsou dušeny.
Kontrola poslaneckou sněmovnou obecně funguje tak, že je vláda primárně odpovědná Poslanecké sněmovně a ta jí může vyjádřit nedůvěru. To v tuto chvíli není možné, protože kabinet Andreje Babiše vládne v demisi. Dále jsou zde jednotlivé výbory. Nicméně vláda má celou řadu exekutivních pravomocí, kde není třeba přijímat zákony a poslanci s tím reálně nic dělat nemohou, neboť nemají k dispozici hrozbu vyslovení nedůvěry.
Sněmovna tedy může interpelovat v různých věcech premiéra a další členy vlády, což jednotliví poslanci dělají. V neposlední řadě mohou také vyvolávat mimořádné schůze sněmovny k libovolným otázkám, pokud splní podmínky (50 sebraných podpisů). Takové schůze prozatím byly svolány 3, ani v jedné nebyl schválen program.
Nedošlo ke schválení programu mimořádné schůze ze 7. března, která byla navržena kvůli odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podpisy na žádost této schůze byly sesbírány poslanci za KDU-ČSL. Pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali především poslanci za hnutí ANO, KSČM a SPD, kde se většina zdržela.
Nebyl také schválen program mimořádné schůze z 9. března, která byla opozicí svolána kvůli personálním změnám vlády v demisi. Pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali rovněž především poslanci za hnutí ANO, SPD a KSČM, kde se většina zdržela.
Dále nebyl po neveřejném hlasování schválen ani program mimořádné schůze z 27. března svolané rovněž opozicí, která se týkala informace předsedy vlády o správním řízení s ředitelem GIBS.
