Demagog.cz

Vláda a vládnutí

Místopředseda vlády Brabec se v Otázkách Václava Moravce utkal s předsedy ODS a Pirátů. Mluvili pochopitelně o skládání nové vlády, o poměrech v poslanecké sněmovně a také o některých konkrétních věcech domácí a zahraniční politiky - např. o zahraničních misích české armády.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 27. května 2018 (moderátor Václav Moravec, záznam)

29 ověřených výroků

Richard Brabec

Richard Brabec

On (prezident - pozn. Demagog.cz) řekl už vlastně před několika měsíci, že dá i druhý pokus Andreji Babišovi. Tenkrát to ničím nepodmínil. A teď vlastně ten slib skutečně drží.

Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem dne 31. října 2017, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády. Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy:

„Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13.26)

Během prezidentských voleb mluvil prezident Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře ve druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Petr Fiala

Petr Fiala

7 měsíců jsme tady bez vlády, která by se opírala o důvěru Poslanecké sněmovny

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože od voleb do PSP, které se konaly před sedmi měsíci, stále Česká republika nemá vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Menšinová vláda Andreje Babiše úřaduje od 13. prosince 2017. Dne 16. ledna 2018 nebyla vládě Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 78 z 195 přítomných poslanců). Pro důvěru hlasovalo všech 78 poslanců za hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. 5 poslanců bylo nepřítomných. Od této doby u nás vládne vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny.

Dne 24. ledna 2018 přijal prezident Miloš Zeman demisi vlády a pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády.

Prezident Miloš Zeman jmenuje současného premiéra v demisi a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše opětovně premiérem do poloviny června. Podle jeho vyjádření pro ČT nebude čekat na výsledek referenda ČSSD, které rozhoduje o vstupu do koalice s hnutím ANO za podpory KSČM.

Petr Fiala

Petr Fiala

Premiér v demisi Andrej Babiš zatím neposkytl možnost, aby se konfrontoval s názory opozice. Nechodí do politických debat. Já jsem předseda nejsilnější politické opoziční strany, já jsem za 7 měsíců neměl možnost se setkat s panem premiérem v demisi a debatovat s ním. Položit mu otázky.

Andrej Babiš skutečně od vyhraných voleb v říjnu 2017 nebyl v televizní debatě s oponentem. Ač předseda vlády navštěvuje televizní debaty často, vždy v nich je sám. Od voleb se na obrazovkách objevil v debatách v šesti případech na TV Barrandov, konkrétně třikrát v Aréně Jaromíra Soukupa a třikrát v Duelu Jaromíra Soukupa, dvakrát v pořadu Partie na TV Prima a jednou v Otázkách Václava Moravce na ČT.

V každém pořadu, kde se objevil, byl vždy sám pouze s moderátorem. Do televizních debat s oponenty hnutí ANO vysílá jiné své zástupce, například předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, prvního místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka nebo hejtmanku Středočeského kraje Jaroslavu Jermanovou-Pokornou.

Jediná možnost, jak se veřejně dostat do kontaktu s předsedou vlády, jsou interpelace ministrů a premiéra, na které jsou členové vlády povinni odpovědět. Takto se například Martin Kupka z ODS ptal na sliby, které vláda činí na svých výjezdech.

Petr Fiala

Petr Fiala

Podstatné je, co se tu děje od voleb. Že od voleb je tu signalizováno navzdory tradici, navzdory tomu, jak zní ústava, že vlastně premiér Andrej Babiš, nebo Andrej Babiš bude premiérem za každou cenu, nemusí si hledat většinu, hnutí ANO se může chovat, jakoby nezískalo 30 procent ve volbách, ale 50 procent. A to se tu prostě děje.

Prezident Zeman slíbil Andreji Babišovi dva pokusy o sestavení vlády deset dní po parlamentních volbách na společné tiskové konferenci v Lánech. Tyto dva pokusy přitom prezident Zeman nesvázal žádným omezením nebo podmínkami.

Během prezidentských voleb mluvil prezident Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře ve druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

My, když jsme byli u prezidenta Zemana na návštěvě, tak jsme se ho i ptali na to, jestli třeba nezvažuje pověřit někoho jiného, kdo by prostě byl, řekněme, otevřenější v těch debatách. On říkal, že ne.

Piráti se sešli s prezidentem dvakrát. Poprvé bezprostředně po volbách a podruhé v dubnu letošního roku. Právě na druhém setkání (podle zápisu Ivana Bartoše na pirátském fóru) řešili s prezidentem Milošem Zemanem možnost jmenovat předsedou někoho jiného než Andreje Babiše. Dle uveřejněného zápisu Miloš Zeman reagoval negativně s tím, že pokud by to tak bylo, musel by být případný kandidát navrhnut hnutím ANO.

Ve stejný den měl schůzku s prezidentem i předseda ODS Petr Fiala, kterému prezident sdělil stejné stanovisko jako Ivanu Bartošovi - že respektuje volbu hnutí ANO dosadit Andreje Babiše na post předsedy vlády.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A jinak vy jste teda říkal, že se můžeme zeptat jako opoziční poslanci v Poslanecké sněmovně, někdy se nám to zadaří v rámci interpelací, i když tedy premiér Babiš většinou neodpovídá na to, na co se ho ptáme, ale odpovídá na to, co chce.

Premiér Babiš neodpovídá u pirátských interpelací vždy na to, na co se jej poslanci v rámci interpelací přesně ptali. V některých případech odpovídá k věci pouze částečně. Nicméně je problematické posuzovat míru této konkrétnosti. Interpelace jsou navíc specifické v tom, že interpelovaný není nijak svázán v tom, co říká. Dodejme, že i samotní Piráti v jednom případě využili interpelaci spíše nekonvenčně s tím, že poslanec Holomčík předal premiérovi přímo v sále jabloň.

Pirátští poslanci doposud interpelovali premiéra Babiše sedmkrát. Tři interpelace podal na premiéra Babiše Ivan Bartoš, dvakrát interpeloval Jakub Michálek a po jedné interpelaci přednesli František Elfmark a Radek Holomčík.

Jedna z Bartošových interpelací byla směřována na premiéra Babiše zrovna v době, kdy na daných interpelacích nebyl přítomen. Interpelaci poslance Holomčíka nelze považovat za klasickou interpelaci, neboť interpelaci využil k zpropagování tématu agrolesnictví a předání dárku premiérovi od agrolesníků.

Co se týče ostatních pirátských interpelací na premiéra, míra jeho odpovědí na záležitosti, na které se pirátští poslanci premiéra ptali, se obvykle lišila. Do velké míry mluvil k věci premiér Babiš u interpelace poslance Elfmarka ve věci afrického moru prasat ve Zlínském kraji.

Částečně k předmětu interpelace se premiér Babiš vyjádřil u Bartošovy interpelace ve věci nucené rezignace předsedy GIBS Michala Murína. Částečné odpovědi se u svých interpelací dočkali poslanci Bartoš a Michálek, kteří premiéra interpelovali ve věci obsazení postu ředitele GIBS, respektive obsazování významných pozic ve státní správě.

U interpelace poslance Michálka ohledně zavedení protikorupčních opatření vládou naopak premiér příliš k věci nemluvil, což mohlo být dáno i tím, že dle jeho slov mu nebylo příliš jasné, na co má odpovědět.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A dokonce v minulém týdnu, a to bylo až absurdní, jsme museli vyškrtávat z pořadu jednání body, které přicházely od vlády, protože nebyl přítomen, a nebyl to jeden případ, nebyl tam pan Ťok, že jo, když se projednávaly stavby silniční. Ale dokonce snad dvakrát v jeden den jsme museli vyškrtnout bod z jednání pro neúčast ministra, který měl zákon předkládat.

OPRAVA (4. června 2018)Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ve sněmovním týdnu od 22. do 25. května se skutečně ze schůze musely kvůli absencím ministrů (Ťok a Schillerová) vyškrtávat některé projednávané body. Vláda totiž za své nepřítomné ministry, kteří měli návrhy předložit, neurčila náhradníky. V původním znění jsme přehlédli body, které měla v PSP představovat za vládu ministryně financí. Za tuto chybu se čtenářům i Ivanu Bartošovi omlouváme.

K původnímu odůvodnění dodáváme informaci, že nejen ministr Ťok, ale také Schillerová se jednání sněmovny nezúčastnila. V jejím případě konkrétně v pátek 25. května. Tehdy se měly projednat 2 body, které však musely být vynechány. Vláda totiž za Schillerovou neurčila náhradu a nebyl přítomen ani premiér v demisi, který by ji mohl nahradit.

Původní odůvodnění:

Předsedovi Pirátů Bartošovi zde připisujeme nepravdu, jelikož ze stenozáznamů schůzí Poslanecké sněmovny z minulého týdne vyplývá, že se z důvodu nepřítomnosti ministra dopravy musel přerušit 1 bod. A to konkrétně vládní novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Na třináctou schůzi Poslanecké sněmovny datovanou na 22. května 2018 byly zařazeny tři návrhy, které předkládal ministr dopravy v demisi Dan Ťok. Jedná se o vládní novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích (tisk 51), poslanecký návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (tisk 76) a dohodu mezi ČR a Mongolskem o leteckých službách (tisk 107).

Začněme od nejjednoduššího: tisk 107 doposud k 28. květnu na plénu projednán nebyl stejně jako další smlouvy v prvém a druhém čtení.

Na začátku schůze 22. května navrhl předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura projednání tisku 76 na další den, k čemuž následně došlo. Bod však doposud nebyl projednán a je zařazen na středu 30. května ve 14.30. Ministr dopravy Ťok byl pro úterý 22. května na celý den omluven, v odůvodnění návrhu změny programu však není řečeno, že by nepřítomnost ministra byla pro změnu programu podstatná.

Ani třetí návrh (tentokrát vládní) ve stanovený den, tedy 22. května, projednán nebyl. Místopředseda Sněmovny Filip vyzval ministra dopravy, aby zasedl ke stolku zpravodajů pro tisk 51, ačkoli byl čten na začátku schůze mezi omluvenými. Po zjištění nepřítomnosti Dana Ťoka byl vyzván k odůvodnění návrhu předseda vlády Babiš, který to však odmítl. Místopředseda Filip tak přerušil bod a nechal jej propadnout do druhého čtení. (čas 8.03–11.11)

Další body, které Bartoš míní, již dohledatelné nejsou. To, že poslanci zařazují body různě, je naprosto obvyklé.

Richard Brabec

Richard Brabec

No, když se podíváme do minulosti, a já myslím, že to pan předseda Fiala může rovněž potvrdit, oni ty premiéři také často nesedějí pokaždé v té sněmovně.

Richard Brabec správně komentuje stav, který lze sledovat z přehledů hlasování poslanců v Poslanecké sněmovně. Bohuslav Sobotka, předchůdce Andreje Babiše na postu premiéra České republiky, se celkem účastnil podprůměrných 48 % hlasování Sněmovny v průběhu svého funkčního období mezi lety 2013 a 2017.

U Petra Nečase, premiéra v letech 2010–2013, se účast vyšplhala na 55,1 % všech hlasování. V letech 2006–2009 účast Mirka Topolánka lehce přesáhla 60 %. Premiéři České republiky tedy skutečně ve Sněmovně nesedí velkou část hlasování. Jejich účast na hlasování v průběhu funkčních období dokonce klesá.

Statistika, kterou poskytla Česká televize, potvrzuje, že účast na hlasování ve Sněmovně je logicky v průměru nižší u poslanců, kteří jsou zároveň členy vlády. Ve funkčním období let 2013–2017 se ministři Sobotkovy vlády účastnili v průměru 54 % hlasování, zatímco zbytek poslanců dosáhl účasti 77 %. Tento nepoměr dosvědčují i samotná čísla u jednotlivých premiérů minulých let.

Richard Brabec

Richard Brabec

Takže to není tak, že by tam nebyl (myšlen je Babiš v PSP - pozn. Demagog.cz). Je tam na interpelace pravidelně.

Pokud budeme sledovat účast Andreje Babiše na interpelacích, tak doposud se v tomto období uskutečnilo celkem 6 interpelací. Premiér Babiš se nezúčastnil pouze jednou a to konkrétně 25. ledna, kdy byl na zahraniční cestě. Konkrétně se účastnil Světového ekonomického fóra v Davosu.

Lze tedy konstatovat, že se účastní pravidelně.

Richard Brabec

Richard Brabec

Určitě. Pokusili, pane předsedo. Vždyť my jsme spolu jednali, minimálně jednou jsme byli jako jednání spolu. A vy jste nám jasně řekli, že vy prostě nejste ochotni sestavit koalici s hnutím ANO. A že to není věc Andreje Babiše. Prostě vy máte jiné směřování a nevidíte ten důvod. Jednali jsme s mnohými, s Piráty jsme samozřejmě jednali taky. Pokusili jsme se mockrát.

Uznáváme zde faktickou pravdu místopředsedy ANO Richarda Brabce, jelikož jednání o vládě mezi jeho hnutím a ODS, respektive Piráty proběhla. Pro kontext doplňme, že místopředseda Brabec reaguje na výpad Petra Fialy, který tvrdí, že se hnutí ANO ani nepokusilo vyjednat většinovou vládu.

Na konci října 2017 hnutí ANO jednalo s občanskými demokraty, šlo však pouze o témata týkající se sestavování Poslanecké sněmovny, což posléze potvrdil předseda Fiala.

"My jsme skutečně jednali pouze o organizačních věcech, které se týkají Poslanecké sněmovny, představách o tom, jaký má být počet členů jednotlivých výborů a jak má být uspořádána Sněmovna. Na programové otázky vůbec řeč nepřišla."

Další schůzka ODS a ANO proběhla 19. prosince a Andrej Babiš na ní zjišťoval stanovisko ODS k podpoře jeho menšinové vlády v nastávajícím hlasování o důvěře Babišova prvního kabinetu. Petr Fiala nabídku vzal na vědomí a odmítl.

"Seznámili jsme je s naším stanoviskem, které je takové, že z ústavněprávních důvodů menšinovou vládu nepodpoříme. Jsme přesvědčeni, že menšinová vláda má být až poslední pokus, když selže jednání o většinové vládě. Nic takového hnutí ANO nedělalo."

Inkriminované jednání, na které naráží Richard Brabec, ANO a ODS o společné vládě se odehrálo 24. ledna 2018, kde podle předsedy Fialy zazněly důvody, například programové rozpory nebo účast trestně stíhaného člena vlády, pro které ODS nevstoupí do jednání o svém angažmá ve společné vládě s hnutím ANO. (čas 10:52)

Doplňme však, že neznáme konkrétní citace z jednání ANO a ODS, nejsme tedy schopni fakticky doložit, zda někdo z občanských demokratů skutečně pronesl věty, které parafrázuje místopředseda Brabec. ODS však veřejně v podobném duchu vystupuje.

Co se týče jednání s Piráty, hnutí ANO se rovněž pokoušelo o vyjednání konsenzu na vládní spolupráci. Pro Piráty však existuje obecně známá nepřekročitelná podmínka vlastní povolební strategie, kterou zveřejnili ještě před volbami a která jim vládní spolupráci s hnutím ANO de facto zapovídá.

Petr Fiala

Petr Fiala

A jenom vám připomenu, nebyl to pan Okamura a pan Filip, koho jste demonstrativně nezvolili. Byl to předseda ODS, který kandidoval na místopředsedu Poslanecké sněmovny, tedy já.

Petr Fiala na rozdíl od Tomia Okamury a Vojtěcha Filipa skutečně nebyl v prvním ani druhém kole volby zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

První volba předsednictva Poslanecké sněmovny proběhla 24. listopadu 2017. Z celkem pěti kandidátů to byl právě jen předseda ODS Petra Fiala, který nebyl v tajné volbě místopředsedou Sněmovny zvolen. Hned v prvním kole uspěli všichni ostatní kandidáti: Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček, Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Pikal (Piráti).

Petr Fiala

Petr Fiala

Tady se ta první vláda sestavila bez pokusu vytvořit nějakou rozumnou většinu, která by se opírala o demokratické politické strany. Tak to prostě je.

Většinovou podporu začalo hnutí ANO hledat až po jmenování své menšinové vlády. První vládu Andreje Babiše jmenoval prezident Zeman 13. prosince 2017. Tato vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, a v současnosti tak vládne v demisi.

Již týden po volbách předseda ANO avizoval, že se pokusí sestavit vládu menšinovou, protože ostatní strany nechtějí spolupracovat. Prezident Miloš Zeman navíc pověření o vyjednávání o nové vládě nepodmínil podporou alespoň 101 poslanců.

Andrej Babiš sice začal jednat s ostatními stranami hned po volbách, ale přímou podporu pro svou vládu v Poslanecké sněmovně začalo hnutí ANO hledat až týden po jejím jmenování.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A ta sněmovna nemá žádný nástroj pro to, jakým způsobem tu vládu kontrolovat, maximálně tak interpelace, mimořádné schůze jsou dušeny.

Kontrola poslaneckou sněmovnou obecně funguje tak, že je vláda primárně odpovědná Poslanecké sněmovně a ta jí může vyjádřit nedůvěru. To v tuto chvíli není možné, protože kabinet Andreje Babiše vládne v demisi. Dále jsou zde jednotlivé výbory. Nicméně vláda má celou řadu exekutivních pravomocí, kde není třeba přijímat zákony a poslanci s tím reálně nic dělat nemohou, neboť nemají k dispozici hrozbu vyslovení nedůvěry.

Sněmovna tedy může interpelovat v různých věcech premiéra a další členy vlády, což jednotliví poslanci dělají. V neposlední řadě mohou také vyvolávat mimořádné schůze sněmovny k libovolným otázkám, pokud splní podmínky (50 sebraných podpisů). Takové schůze prozatím byly svolány 3, ani v jedné nebyl schválen program.

Nedošlo ke schválení programu mimořádné schůze ze 7. března, která byla navržena kvůli odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podpisy na žádost této schůze byly sesbírány poslanci za KDU-ČSL. Pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali především poslanci za hnutí ANO, KSČM a SPD, kde se většina zdržela.

Nebyl také schválen program mimořádné schůze z 9. března, která byla opozicí svolána kvůli personálním změnám vlády v demisi. Pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali rovněž především poslanci za hnutí ANO, SPD a KSČM, kde se většina zdržela.

Dále nebyl po neveřejném hlasování schválen ani program mimořádné schůze z 27. března svolané rovněž opozicí, která se týkala informace předsedy vlády o správním řízení s ředitelem GIBS.

Richard Brabec

Richard Brabec

Tou možností samozřejmě jsou teoreticky předčasné volby, i když znovu říkám, Andrej Babiš nepřišel s variantou předčasných voleb. On byl někým tázán, nějakým médiem, jestli si to umí představit. A on říká, ano, tak teoreticky je to jedna z možností. Ale na to na všechno samozřejmě bychom potřebovali 120 hlasů, protože pan prezident Zeman říká, že předčasné volby jsou selháním politiků.

Z Babišových vyjádření vyplývá, že si spíše nepřeje variantu předčasných voleb, avšak teoreticky připouští předčasné volby jako jednu z možností. Nicméně tuhle variantu zmínil sám od sebe v rozhovoru pro deník Právo, nebyl na to přímo tázán. Již v únorovém rozhovoru (3. února) pro deník Právo Babiš nevyloučil předčasné volby, pokud jeho vláda nezíská důvěru do letošního května. V rozhovoru řekl následující:

„Takže chcete vládnout bez důvěry za podpory prezidenta jako Jiří Rusnok?“

V žádném případě. Chceme vládnout s důvěrou celé čtyři roky. Snad stihneme podporu kabinetu vyjednat do konce února a potom bychom požádali o důvěru. Ale to nezáleží na mně. Topolánek vládl v demisi tři měsíce, podle takových propočtů by to tedy bylo někdy do května. Ale když se nedomluvíme, tak možná jediným řešením budou předčasné volby.“

„Co to? Sám jste říkal, že předčasné volby nechcete.“

„Nechci je, ale když na druhé straně není žádná rozumná odezva, není tam nic, jen Antibabiš… Na co lidé volili strany, které neřeší nic jiného než Babiše, Čapí hnízdo a nechtějí nic tvořit? Když se nedohodneme, tak je to poslední varianta, ale vždycky je to možné. Třeba na podzim s komunálními a senátními volbami.“

Tentýž den v rozhovoru pro Radiožurnál taktéž připustil možnost předčasných voleb s tím, že si to však nepřeje: „Skutečně si myslím, že když se druhý pokus nepovede, a na ten máme delší čas, tak potom jedno z řešení jsou předčasné volby, ale nejsem to já, který si to přeje.“

6. dubna v dalším rozhovoru pro deník Právo opět připustil možnost předčasných voleb, když řekl: „Jedna z možností jsou předčasné volby. Pirátům a ODS podle některých průzkumů stoupají preference, tak kdo ví, jestli to není varianta.“

O den později - 7. dubna se Babiš postavil k předčasným volbám negativně, když sdělil novinářům následující: „Předčasné volby nikdo nechce, musíme najít jiné řešení, aby vznikla vláda co nejdřív, protože už jsme všichni z toho unavení.“

Dle článku 35 Ústavy může Poslanecká sněmovna navrhnout své rozpuštění, se kterým vysloví souhlas třípětinová (ústavní) většina - tedy 120 poslanců.

(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.

Petr Fiala

Petr Fiala

My jme ještě nezačali formálně druhý pokus.

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve Sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve Sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér Andrej Babiš byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

To je i ta naše povolební strategie, kde není ten Andrej Babiš premiérem, ale není tam třeba pan Poche ministrem, protože ten také nemá zrovna dobrou historii v rámci třeba členských příspěvků sociální demokracie. Jsou to ty personální otázky. To je nějaká zásadovost.

V povolební strategii Pirátské strany je stanoveno, že v případě zisku důvěry občanů se Pirátská strana bude účastnit jednáních o vládě s cílem prosadit jejich priority do vládního programu. Podpora vlády měla být podmíněna tím, že do ní nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí. Rovněž by nepodpořili vládu KSČM, SPD nebo vládu s převahou ANO.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2010 Miroslav Poche přiznal, jak skrytě financuje ČSSD přes několik členů, aby nemusel platit daně. Nešlo o porušení zákona, protože politické strany své dary danit nemusí. Michal Poche se však následně vzdal všech stranických funkcí v ČSSD.

Andrej Babiš je i nadále trestne stíhán v kauze Čapí hnízdo, ve které se mělo jednat o dotační podvod.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Andrej Babiš zatím nebyl shledán vinným v kauze Čapí hnízdo, ale Miroslav Poche se ke skrytému financování ČSSD přiznal.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A hlavně to jednání prostě probíhá přesně tak, jak bylo popsáno. A ta koalice SPD a KSČM, když vemu, že SPD je bývalý Úsvit, bohužel fungovala i v předchozím volebním období, když byla koalice KDU-ČSL a sociální demokracie, že kdykoliv Andrej Babiš potřeboval nějakou podporu, tak si tam velmi, a je to na webu Sněmovny, šáhnul do toho záložního portfolia.

V minulém volebním období byly síly v Poslanecké sněmovně rozloženy značně odlišně od současného stavu. Hnutí ANO mělo „pouze“ 47 poslanců a s komunisty a Úsvitem (ten byl navíc po velkou část období rozdělen) měl pouze 94 hlasů.

Oproti současnému stavu navíc fungovala vládní koalice, která měla pevnou většinu a po celé období ji využívala. Bartoš má nepochybně pravdu, že lze najít hlasování, kde se hnutí ANO potkalo s komunisty a Úsvitem (resp. s řadou nezařazených, kteří byli za Úsvit zvoleni), nicméně jeho vyjádření je pro nás neověřitelné, neboť analýza dané věci přesahuje možnosti našeho zhodnocení (museli bychom projít všechna hlasování a motivace hnutí ANO v nich).

Richard Brabec

Richard Brabec

SPD, co já vím, tak by rozhodně nechtělo být ve vládě. A s SPD vždycky se hovořilo maximálně, když se jednalo s SPD v tom prvním kole, že by byli ochotni za určitých programových obla..., programových protnutí, které tam jsou, například v pohledu zvyšování důchodů a tak dále, tak že by byli ochotni tolerovat vládu, podobně jako KSČM.

Těsně po volbách do poslanecké sněmovny se předseda hnutí SPD Tomio Okamura vyjádřil, že SPD by chtěla být ve vládě, protože by mohla lépe prosazovat svůj program. V průběhu dalších jednání šlo v rámci vyjednávání skutečně o to, že by SPD tolerovalo vládu hnutí ANO. Již dříve jsme sledovali postoje SPD k možné podpoře vlády Andreje Babiše.

ANO navrhlo menšinovou vládu sestavenou z ministrů za ANO a odborníků, která byla jmenováná prezidentem Milošem Zemanem. Vláda nezískala důvěu poslanecké sněmovny, proto podala začátkem roka 2018 demisi. Prezident Miloš Zemen opětovně sestavením vlády pověřil Andreje Babiše.

Po jednání s ANO v březnu 2018, předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že jednání o programu dospěla tak daleko, že by mohla rychlo vzniknout nová vláda.

V dubnu 2018 po střetnutí s prezidentem Milošem Zemanem předseda hnutí SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci řekl, že výsledkem jejich jednání je shoda na tom, že by měla vzniknout koaliční vláda ANO, KSČM a SPD. Nicméně zde nebylo řečeno, že by mělo jít o vládní zastoupení, mohlo jít také o toleranci kabinetu. Také se shodli, že by to mělo být nejpozději do června 2018. ANO nakonec oznámilo, že chce o vládě znovu jednat s ČSSD.

Richard Brabec

Richard Brabec

Ale je tam, pane Moravče, a myslím, že to všichni kolegové potvrdí, řada hlasování, kdy prostě hlasují ostatní strany, kdy hlasuje třeba SPD stejně jako ODS, nebo ODS stejně jako KSČM. Z logiky věci, protože podporují (...) nějaké zákony, běžné zákony.

V současné Poslanecké sněmovně funguje několik bloků. Hnutí ANO, SPD a KSČM spolu hlasují nejčastěji, na druhé straně spolu hlasují poslanci ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Ti ovšem mají malé zastoupení. Realita je taková, že najdeme hlasování o zákonech, kdy spolu hlasují různé strany.

Poslanci, respektive poslanecké kluby, hlasují často shodně s některými poslaneckými kluby v určitých věcech, ale při jiných návrzích hlasují opačně. Tato roztříštěnost se týká i zmíněných stran Richardem Brabcem. Hlasování jednotlivých poslanců lze vidět v grafu Michala Škopa, který zobrazuje všechna hlasování v prvních několika měsících současné Poslanecké sněmovny. Každý bod zobrazuje jednoho poslance a každá čára jednotlivé hlasování. Tyto čáry vždy dělí poslance na ty, kteří hlasovali pro návrh a ty, kteří hlasovali proti návrhu.

Je tedy zjevné, že všechny poslanecké kluby v určitých otázkách hlasovaly stejně jako každý jiný poslanecký klub. Příkladem je hlasování o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, kde ODS hlasovala stejně jako KSČM i SPD.

Petr Fiala

Petr Fiala

Tak, první věc, která je potřeba říct, u všech důležitých hlasování, kde vám o něco jde, tak vám ta většina prostě zafunguje. A to, rozumějme většina s SPD a KSČM. A máte to dobře spočítáno, není to žádná náhoda. To je první podstatná věc. Ta většina tu byla od počátku.

Výrok Petra Fialy se týká hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM. Tyto 3 kluby spolu hlasují v Poslanecké sněmovně nejčastěji. To je nepochybně pravdou. Jsou ovšem hlasování, která lze považovat za klíčová, kde spolu tyto 3 subjekty nehlasují. Např. na úrovni formování vlády to lze doložit na tom, že SPD a komunisté nehlasovali (pochopitelně narozdíl od hnutí ANO) pro vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře.

Dále pak se strany neshodly při hlasování o vydání poslanců Babiše a Faltýnka. V neposlední řadě pak subjekty hlasovaly rozdílně na úrovni předkládané legislativy, kdy komunisté chtěli měnit Ústavu tak, aby poslanci ztráceli mandát při pravomocném odsouzení, resp. po přeběhnutí mezi kluby. Proti tomu bylo hnutí ANO.

Analýzu toho, jak hlasují jednotliví poslanci a strany, vypracoval Michal Škop z projektu KohoVolit.eu a byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu. Obsahuje data k 12. dubnu 2018.

Analýza ve zkratce sleduje nakolik podobně hlasují poslanci a také to, jak často spolu hlasují celé strany. Na úrovni jednotlivých poslanců lze sledovat, že u zmíněných stran mají k sobě nejblíže ANO s KSČM. SPD pak stojí poměrně vzdáleně od ostatních stran, což vysvětluje Kamil Gregor (politolog a analytik sdružení KohoVolit) tak, že hnutí SPD hlasuje v některých případech zcela proti všem ostatním subjektům, což jej tlačí právě do okrajové pozice.

Tabulka, kterou Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu a kterou přikládáme, sledovala nakolik jednotlivé strany hlasují spolu. Pro uznání „koalice“ (resp. pro společné hlasování) bylo v tomto případě třeba, aby byla přítomna alespoň polovina poslanců dané strany a aby více než 2/3 poslanců klubu hlasovalo stejně. Tato metrika měla pokrýt hlasování, která jsou důležitá (je na nich větší počet poslanců) a kdy se hlasuje stranicky.

Z tabulky plyne, že hnutí ANO, komunisté a SPD spolu hlasují nejčastěji. A to platí pro všechny tři strany. Nicméně výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť strany spolu nehlasují stále.

Dodejme, že autor výzkumu na svém Facebooku popisuje některé metodologické záležitosti, které jsou pro jeho výstup zásadní. Jako podstatné se jeví, že menší váha při hledání společné míry hlasování mezi stranami je přikládána hlasováním, kde je jednoznačná shoda (aby se omezila míra, např. hlasování o námitce, kde hlasují vlastně všichni stejně). Oproti tomu hlasování, která jsou vyrovnaná (a je zde tedy předpoklad, že je zde mezi stranami střet), mají pro výsledek větší váhu.

Data, která Škop uvádí, nezahrnují aktuálně probíhající schůzi, kde 3 zmíněné subjekty spolu podpořily vyřazení bodu o Novičoku.

Petr Fiala

Petr Fiala

Protože od počátku to bylo tak, že jste měli tuto většinu s SPD a KSČM (...) Tak to prostě je. Proto je Vojtěch Filip místopředsedou sněmovny, komunisti mají rozpočtový výbor. A tak bych mohl pokračovat. Poté, co komunisté měli nejhorší výsledek ve své historii vůbec.

Kromě pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny pro předsedu KSČM Vojtěcha Filipa získal komunistický poslanecký klub i posty předsedů Mandátového a imunitního výboru pro Stanislava Grospiče a Rozpočtového výboru pro Miloslavu Vostrou. PředsedouStálé komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny je Pavel Kováčik. Podvýboru pro svobodu slova a média předsedá Leo Luzar a Podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy předsedá Jiří Dolejš. Předsedou Podvýboru pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby se stal Zdeňek Ondráček. Podvýboru pro heraldiku a vexilologii předsedá Ivo Pojezný, Podvýbor pro lékovou politiku, racionální využití farmakoterapie a přístrojové techniky získal Daniel Pawlas a Podvýbor promyslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství má Pavel Kováčik.

KSČM získala ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2017 pouze 7,76 % hlasů a tím 15 poslaneckých mandátů. Pro komunisty to byl nejhorší výsledek nejenom v historii voleb do Poslanecké sněmovny ČR, ale i co se týče všech voleb do dolní komory parlamentu v historii Československa od založení KSČ v roce 1921.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vy jste tady citoval část toho programového prohlášení, respektive tý koaliční smlouvy. A tam se hovoří ale, pokud vládní návrh. A jako že ve vládě je většina ANO a menšina ČSSD, logicky vládní návrh, jestli se nepletu, jako vychází ve prospěch ANO.

O podmínkách přijetí vládního návrhu hovoří článek 6. koaliční smlouvy, kterou zveřejnil 15. května 2018 server iROZHLAS.cz: „Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh, resp. takové usnesení vlády, které podpoří nadpoloviční většina ministrů z každé koaliční strany.“

Koaliční smlouva v článku 1 uvádí rozložení ministrů v poměru 10:5. Pro usnesení vládního návrhu je tedy nutný hlas alespoň 6 členů hnutí ANO a zároveň alespoň 3 členů ČSSD. Mechanismus přijetí vládního usnesení je dle smlouvy nastaven tak, aby nezvýhodňoval hnutí ANO.

Richard Brabec

Richard Brabec

Takzvanou, tak byl zvolen i pan místopředseda Fiala, místopředseda sněmovny a i pan místopředseda Pikal. Místopředseda Pirátů. Stejnou hlasovací koalicí. To určitě. Ale bez, bez těchhle hlasů by to prostě určitě nedal. Takže to já si myslím, že je důležité si uvědomit.

Ministr Brabec hájí společné hlasování hnutí ANO s KSČM a hnutím SPD. Tuto hlasovací koalici obhajuje tím, že byla nutná pro zvolení poslanců Pikala a Fialy na post místopředsedů sněmovny. Existují ale i další možnosti hlasovacích koalic, které by mohly Fialu a Pikala zvolit. Resp. oba zvolení místopředsedové nepotřebovali automaticky hlasy celého tohoto bloku.

Svou podporu mohli získat např. od ANO a Demokratického blok, nebo ANO s ČSSD a Piráty. Společné hlasování ANO, KSČM a SPD nebylo pro zvolení Pikala a Fialy nutné.

Výrok se zabývá teoretickými možnostmi, kde mohli získat místopředsedové Fiala a Pikal hlasy pro své zvolení do funkce místopředsedů. Volba místopředsedů je dle § 75 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tajná. Pro zvolení poslance místopředsedou je nutný zisk nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců.

Z důvodu tajného hlasování nemůžeme ověřit, jak která strana ve volbě místopředsedů hlasovala. Můžeme ale prokázat, že společné hlasování ANO, KSČM a SPD nebylo pro zvolení Pikala a Fialy na post místopředsedů sněmovny nutné.

Poslanec Pikal byl místopředsedou zvolen 24. listopadu 2017. Při hlasování bylo přítomno 195 poslanců a kvórum pro zvolení bylo 98 hlasů. Pikal získal v prvním kole této volby 102 hlasů.

Poslanec Fiala byl zvolen místopředsedou 28. listopadu 2017. Při hlasování bylo přítomno 186 poslanců. Pro zvolení bylo potřeba 94 hlasů. Fiala získal v prvním kole této volby 116 hlasů.

Volební koalice ANO, SPD a KSČM má v dohromady 115 hlasů. Tzv. Demokratický blok (ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN) má dohromady 48 hlasů. Nabízí se tak možnost úspěšného hlasování ANO s Demokratickým blokem. Ti mají dohromady 126 hlasů (pro zvolení Fialy bylo potřeba v den hlasování 94 hlasů).

Další potenciálně úspěšnou hlasovací koalicí je ANO, ČSSD a Piráti. Tato koalice by měla dohromady 115 hlasů (Pikal v den hlasování potřeboval získat 98 hlasů).

Petr Fiala

Petr Fiala

Máme tu vládu, která řekla, ne, takto to nebylo, novičok se tady netestoval, nevyráběl a tak dál. Ta vládní strana pak ale nemá zájem, aby se tato věc probrala v Poslanecké sněmovně.

Výrok Petra Fialy se vztahuje k výjádřením prezidenta a vlády k výrobě látky novičok na území ČR. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože vláda skutečně popřela Zemanova slova a konstatovala, že látka, kterou byl otráven Sergej Skripal, skutečně na území ČR nebyla ani vyráběna, ani testována. Stejně tak je pravdou, že hnutí ANO nemělo zájem na diskusi o Zemanových slovech o výrobě novičoku, když podpořilo neprojednávání tohoto bodu v Poslanecké sněmovně.

Na počátku května letošního roku došlo ke schůzce mezi premiérem Babišem a ředitely BIS a Vojenského zpravodajství. Na závěr schůzky bylo vydáno prohlášení v němž najdeme následující slova:

"V České republice nebyla nikdy vyráběna, vyvíjena ani skladována žádná látka typu novičok. Toto konstatovaly ve shodě obě zpravodajské služby ve svých zprávách. V České republice byl v roce 2017 zahájen program na ochranu vojsk a obyvatelstva a detekci zbraní hromadného ničení. V rámci tohoto programu měla být testována látka typu Novičok A-230.

V první fázi byla provedena mikrosyntéza látky Novičok A-230. V průběhu mikrosyntézy nebyla látka izolována a tento postup není dle metodiky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost považován za výrobu ani vývoj. Vzniklý produkt byl ihned zničen. Ke druhé fázi programu již nebylo přistoupeno. Látka typu Novičok A-230 je odlišná od látky A-234, která byla použita při otravě Sergeje Skripala ve Velké Británii. Obě látky jsou zcela odlišné a mají jasně rozdílnou chemickou strukturu."

Následně měla být slova prezidenta Zemana o výrobě novičoku v ČR projednávána Poslaneckou sněmovnou. Hnutí ANO, jak tvrdí Fiala, skutečně nemělo zájem projednávat tento bod ve sněmovně, protože podpořilo vyškrtnutí projednávání tohoto bodu z programu. Vyškrtnutí podpořili poslanci ANO, SPD, KSČM a Foldyna z ČSSD. Poslanci ostatních stran byli proti.

Petr Fiala

Petr Fiala

A byla tam ještě jedna věc, která je nesmírně závažná na tom. Vy jste to odsouhlasili. Já jsem ten návrh, aby nebyla mimořádná schůze, aby se to projednávalo řádně, jsem přednesl na organizačním výboru. Všichni souhlasili. Pak se to projednávalo na grémiu sněmovny, jenom komunisti řekli: ‚Nám se to nelíbí.' Pořád hnutí ANO se tvářilo: ‚Ano, takto je to správné.' A pak řekl Vojtěch Filip: ‚Ne' a hnutí ANO v rámci své koalice s SPD a komunisty to shodilo ze stolu.

Mezi usneseními (konkrétně v 69. usnesení) z organizačního výboru Poslanecké sněmovny figuruje kauza Novičok pouze už jako zařazený bod řádné schůze Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 11). Není k dispozici zápis z tohoto výboru, který by slova Petra Fialy o podpoře poslanců ANO dokládal, anebo vyvracel.

Co se týče samotného grémia Sněmovny, návrh stáhnutí bodu Novičok z projednání prezentoval poslanec KSČM Leo Luzar. Poslanci ANO se k jeho návrhu slovně nevyjádřili. V následném hlasování o vyřazení bodu Novičok z programu schůze však členové ANO hlasovali v souladu se stranami KSČM a SPD a bod Novičok byl z programu schůze skutečně stažen.

Richard Brabec

Richard Brabec

Václav MORAVEC: No, Němci obviněni nebyli Ruskem.

Richard BRABEC: Ne, ale my jme byli, my jsme taky udělali velmi tvrdé vyjádření. Vláda jasně řekla, že to je nesmysl, odmítla to, dokonce, jestli se nemýlím, pan ministr Stropnický si pozval ruského velvyslance na kobereček, kde mu velmi jasně sdělil, že prostě tohle to je nepřípustné. A tam myslím, že nebyla vůbec debata o tom. My jsme to odmítli jako vláda jednoznačně to odmítáme, byl to nesmysl, nikdy se to nedělo.

Brabcova slova se vztahují k otravě Sergeje Skripala látkou novičok ve Velké Británii. Rusko se bránilo obvinění, že za touto otravou stojí, tím, že označilo několik zemí, které tuto látky vyráběly a vyvíjely. Mezi těmito zeměmi dle Ruska měla být i Česká Republika.

Vláda ČR ruské obvinění skutečně, jak tvrdí Brabec, odmítla, ruský velvyslanec byl skutečně pozván na ministerstvo zahraničí. Výrok hodnotíme jako pravdivý i přes Brabcovu nepřesnost, že s ruským velvyslancem jednal samotný ministr Stropnický. Ve skutečnosti to byl jeho náměstek Šrámek.

Vláda se proti ruskému obvinění postavila prohlášení m, které bylo vydáno po jednání premiéra Babiše s řediteli BIS a Vojenského zpravodajství. V něm mimo jiné stojí.

"V České republice nebyla nikdy vyráběna, vyvíjena ani skladována žádná látka typu novičok. Toto konstatovaly ve shodě obě zpravodajské služby ve svých zprávách. V České republice byl v roce 2017 zahájen program na ochranu vojsk a obyvatelstva a detekci zbraní hromadného ničení. V rámci tohoto programu měla být testována látka typu Novičok A-230.

V první fázi byla provedena mikrosyntéza látky Novičok A-230. V průběhu mikrosyntézy nebyla látka izolována a tento postup není dle metodiky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost považován za výrobu ani vývoj. Vzniklý produkt byl ihned zničen. Ke druhé fázi programu již nebylo přistoupeno. Látka typu Novičok A-230 je odlišná od látky A-234, která byla použita při otravě Sergeje Skripala ve Velké Británii. Obě látky jsou zcela odlišné a mají jasně rozdílnou chemickou strukturu."

Následně, jak tvrdí Brabec, došlo skutečně k pozvání ruského velvyslance. Ruskému velvyslanci byly sděleny výhrady České republiky k obvinění Ruskem z výroby novičoku (video od 4:57). Samotné schůzky s ruským velvyslancem se však neúčastnil ministr Stropnický, ale jeho náměstek Šrámek (video od 00:10)

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Jinak v tom Pobaltí je 290, myslím, že teď vojáků. A to prodloužení je zrovna v případě toho Pobaltí (...), kde je 21 států, tak se jedná jenom o udržení toho kontingentu 290 vojáků.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se v návrhu jedná o udržení 290 vojáků.

V rámci vládního plánu posílení některých zahraničních misí Armády ČR a nového působení vojáků v Pobaltí to schválil Senát 54 hlasy z 57 přítomných členů. Souhlas ale musí dát také poslanci, jejichž branný výbor minulý týden žádné doporučení pro plénum nepřijal.

V návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 je přesně vymezen bod:

„V souladu s konceptem eFP a záměrem ČR dlouhodoběji vojensky přispívat k této
formě alianční kolektivní obrany se navrhuje pokračovat ve vyslání sil a prostředků rezortu MO do Litvy, Estonska, Lotyšska a Polska v letech 2019 a 2020, a to v počtu do 290 osob. Zapojení sil a prostředků rezortu MO do eFP v roce 2021 se předpokládá v podobném rozsahu.“

Richard Brabec

Richard Brabec

...já jsem v té politice krátce.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Brabec se v politice pohybuje od začátku 90. let. A to konkrétně v politice komunální. Od roku 2000 byl krajským zastupitelem. Poslancem a ministrem je Brabec zhruba 4 a půl roku.

Richard Brabec vstoupil do politiky v roce 1990, když byl za Občanské fórum zvolen do zastupitelstva Kladna. Stejný post obhájil ve volbách 1994 již v barvách ODS.

V roce 1998 pak Brabec v Kladně opět kandidoval do městského zastupitelstva, a to na kandidátce koalice Občanské demokratické aliance a Unie svobody. Ze 3. místa ovšem neuspěl, neboť byl přeskočen dalším kandidátem.

V prvních volbách do zastupitelstev krajů v ČR (v roce 2000) se Brabec stal zastupitelem Středočeského kraje. Konkrétně zde reprezentoval Čtyřkoalici. Svůj post o 4 roky později neobhájil.

V roce 2013 a 2017 byl Brabec opakovaně zvolen do Poslanecké sněmovny za hnutí ANO (v Ústeckém kraji), od roku 2014 zastává funkci ministra životního prostředí a od roku 2017 je rovněž také místopředsedou vlády Andreje Babiše.