Český spotřebitel je v tuto chvíli diskriminován, ve východní Evropě má horší produkty, horší zboží a i někdy poměrně dražší než ta západní Evropa.
Spotřebitelé ve východních zemích EU se setkávají s produkty, které sice působí totožně, ale mají nižší kvalitu než produkty v zemích západní Evropy. Evropský parlament schválil směrnici upravující dvojí kvalitu potravin, která ji však neoznačuje za nekalou obchodní praktiku.
Přibližně od roku 2011 se mluví o tom, že spotřebitelé z východních zemí Evropské unie v obchodech kupují produkty, které jsou méně kvalitní nežli totožně působící produkty v západních zemích. Bylo provedeno několik testů (např. VŠCHT či Slovenské ministerstvo zemědělství), které prokázaly, že výrobci prodávají v různých státech EU produkty stejné značky, ale rozdílné kvality. Srovnání takových produktů provádí například dTest, kterým bylo navíc potvrzeno, že produkty bývají ve východní Evropě někdy dražší. Evropská komise přidělila na testování dvojí kvality potravin milion eur.
V dubnu 2019 vyvrcholilo úsilí Evropské komise, respektive eurokomisařky Věry Jourové, o zařazení dvojí kvality potravin mezi nekalé obchodní praktiky. Evropský parlament však nakonec schválil směrnici v podobě, která dvojí kvalitu mezi nekalé praktiky nezahrnula.
Pokud budou nyní výrobky uváděné na trh v jednom členském státě totožné s výrobky uváděnými na trh v jiném členském státě „významně odlišné“ ve svém složení, musí pro to existovat legitimní důvod a spotřebitelé o tom musí být informováni (čl. 1, odst 3 směrnice). O způsobu tohoto informování rozhodnou jednotlivé členské státy.
