Ne že bych obhajoval těžení kryptoměn v poslaneckém bytu, ale fyzika je neúprosná. Pokud spálíte elektřinu, kterou přeměníte na teplo, tak jestli to uděláte přímotopem, o který on žádal, protože tam byla zima, nebo jestli to uděláte tímto přístrojem, tak je to jedno. Z fyzikálního hlediska, co se týká životního prostředí, tak k žádnému plýtvání nedošlo.
V tomto případě by měl platit Joulův zákon. Přeměna elektrické energie na teplo se vyznačuje téměř dokonalou efektivitou blížící se 100 %. Pokud tedy bude výkon obou elektrických zařízení stejný, dostanete z obou stejné množství tepla.
V případě přemeny energií je výše zmiňovaná přeměna elektrické energie na teplo tou vůbec nejefektivnější, dosahující skoro 100% efektivity. Přeměnu tepla v elektrickém vodiči určuje Joulův-Lenzův zákon, který říká, že teplo je rovno násobku napětí, proudu a času, po kterou prochází vodičem elektrický proud (Qj=U*I*t).
Rovnice je velice podobná výpočtu práce (výkonu) elektrického proudu, kdy se výkon rovná násobku napětí, proudu za čas (W=U*I*t). Tato práce současně vyjadřuje elektrickou energii přeměněnou ve vodiči (ve spotřebiči) v jinou formu energie – teplo.
Vzhledem k souvislosti proudu a napětí ve vodiči s odporem dle Ohmova zákona je možno vzorec o teplo rozšířit o odpor takto: Qj=R*I²*t.
Lze tvrdit, že v ideálním případě tedy Qj teplo je rovno W výkonu, a pokud tedy bude výkon obou elektrických soustav stejný, budou obě elektrické soustavy (přímotop a PC) vyzařovat stejné teplo.
Nutno podotknout, že i když přeměna tepla je u obou elektrických zařízení totožná, efektivita následného přenosu tepla do prostředí už se může lišit. Z praktického hlediska je zajímavý pokus provedený herní stránkou Puget systems, kdy porovnávala efektivitu výroby tepla počítačové herní soustavy a elektrického přímotopu. Výsledky obou zařízení, pokud jde o produkci tepla, byly skoro totožné.
Pokud jde o praktické využití tepla z počítačů, existuje několik příkladů, kdy se toto „zbytečné“ teplo využívá dále například k vytápění prostor či ohřevu vody v budovách. V případě těžby crypto měn existuje zatím jen jeden oficiálně realizovaný projekt „radiátoru“ od firmy Quarnot.
Težba kryptoměn obecně a její energetická náročnost se stala také cílem výzkumu, jehož zjištění publikované v odborném časopisu Nature sustainability potvrzují vysokou energetickou náročnost procesu těžby kryptoměn.
Celá otázka ekologičnosti způsobu vytápení vzešla ze situace, na kterou odkazuje moderátor Seznamu Zpráv, kdy v květnu 2018 vešlo ve známost, že pirátský poslanec Tomáš Vymazal vykazoval vysoké náklady na spotřebu elektrické energie, kterou využíval k topení ve svém přiděleném bytě skrze počítač uzpůsobený pro těžbu kryptoměny. Souhrn celé kauzy lze dohledat například zde.
