Demagog.cz

Marcel Kolaja
Marcel Kolaja
Co se týče osoby konkrétně paní von der Leyen, tak tam skutečně (...) je určitý demokratický deficit. Tam je problém, že ten způsob výběru vlastně ignoruje demokratické volby. Ignoruje to, že byl nějaký systém spitzenkandidátů, kdy voliči mohli součástí těch voleb vybírat i mezi kandidáty jednotlivých frakcí, jak byli navrženi. Události, komentáře, 8. července 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Ursula von der Leyen, která byla Evropskou radou nominována na pozici předsedkyně Evropské komise, nekandidovala v posledních evropských volbách. Evropská rada tak odmítla systém spitzenkandidátů, kteří ve volbách kandidovali jako adepti na tento post.

Ursula von der Leyen, německá ministryně obrany, byla na mimořádném zasedání Evropské rady nominována na pozici předsedkyně Evropské komise. Pro nominaci von der Leyen hlasovali lídři všech členských států EU (kromě Německa, které se zdrželo), ještě ji však musí schválit Evropský parlament.

Fakt, že byla Evropskou radou nominována právě von der Leyen, opravdu vykazuje znaky demokratického deficitu. Von der Leyen totiž v posledních volbách nekandidovala do Evropského parlamentu, tudíž pochopitelně nebyla ani spitzenkandidátkou (kandidát politické frakce v Evropském parlamentu na předsedu Evropské komise), a její nominace je tak prozatím pouze výsledkem jednání lídrů členských států, kteří systém spitzenkandidátů odmítli.

To bylo také důvodem sporů uvnitř německé vládní koalice CDU/CSU a SPD, které vedly k německému zdržení se při hlasování o nominaci von der Leyen na Evropské radě. Proti nominaci von der Leyen vystoupila CSU, které vadí, že nebyl upřednostněn její spitzenkandidát do evropských voleb, Manfred Weber. Navíc podle vyjádření koaličního partnera SPD není možné, aby von der Leyen, která nekandidovala v Evropských volbách, byla předsedkyní Evropské komise. Obě strany tak poukazují na nedemokratickou povahu nominace von der Leyen.