Prezidentův mluvčí Ovčáček se tímto výrokem nepouštěl do nebezpečnějších vod a zůstal u relativně jednoduchého zemědělského motivu. Ačkoliv o něm není známo, že by měl formální zemědělské vzdělání (krátké studium na Ekologickém gymnáziu v Praze nehodnotíme jako relevantní), tak prokázal svou znalost hospodářství, jeho cyklů a jejich návazností.

Inspirací pro tento výrok mohla být pro pana mluvčího postava Přemysla Oráče ze Starých pověstí českých od Aloise Jiráska či jeho ještě starší vyobrazení v Kristiánově legendě či Kosmově kronice. Stejně jako byl Oráč za svou práci odměněn kněžnou a královstvím, tak i těžká práce prezidentova v období prvním je nyní odměňována v období druhém.

Stejně jako ve světě bájí bychom paralelu k výroku pana mluvčího našli i ve světě lidové slovesnosti a rčení, kdy například „Bez práce nejsou koláče“ přesně reflektuje podávanou myšlenku. Dá se říci, že příhodných rčení lze nalézt a aplikovat mnoho, mohou to býti třeba: „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp“, „Potrefená husa nejvíc kejhá“ nebo oblíbené „Trpělivost růže přináší“.

Obrazně tímto výrokem mluvčí zhodnotil prezidentovo působení na Hradě, které se vyznačovalo vysokou mírou aktivity v prvním volebním období (výjezdy do krajů, na stranické sjezdy, do zahraničí či pátráním po textech Ferdinanda Peroutky) a bylo tak metaforou pro orbu a zásev. Druhé volební období, je pak metaforou ke „klasobraní“, které je charakterizováno radostí z odvedené práce a spokojeností s výsledkem svého snažení, což je v našem případě radost z práce pro občany a pro stát. Pro druhé funkční období je typická, kromě jiného, také vysoká frekvence tzv. „pyžamových dnů“, které se vyznačují celodenním setrváním v prezidentském pyžamu a uklidňujícím nicneděláním.