Tento výrok byl ověřen jako

Dne 9. června předseda Senátu Miloš Vystrčil potvrdil svou zahraniční cestu na Tchaj-wan. Ta by měla proběhnout na přelomu srpna a září 2020. Vystrčil také uvedl, že počítá s využitím vládního letadla. Musí však podat žádost na Ministerstvo obrany. Ministr obrany Metnar už dopředu potvrdil, že jí vyhoví. Cestu plánoval už jeho předchůdce Jaroslav Kubera, který však v lednu zemřel. Už dříve ji nedoporučovali prezident Zeman, premiér Babiš ani předseda Poslanecké sněmovny Vondráček. O Kuberově plánované cestě jsme psali už dříve, například zde.

Cestu nedoporučuje ani ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Pro server iROZHLAS.cz uvedl: „Cestu panu předsedovi doporučit nemohu. Vláda mu ji nemůže ale ani zakazovat.“ Serveru Seznam Zprávy pak ještě řekl, že mu ji on sám zakazovat nemůže a ani nechce. Podle ministra vnitra a předsedy ČSSD Hamáčka se Senát ohledně zahraničních cest rozhoduje sám a vláda nemůže jeho rozhodnutí nijak omezit, avšak cesta na Tchaj-wan podle něj vybočuje z politiky jedné Číny, kterou Česká republika uznává. Nesouhlas s cestou vyjádřilo i Čínské velvyslanectví u nás.

Naopak podporu má Vystrčil například u některých představitelů opozičních stran, a to u Pirátů, KDU-ČSL, ODS nebo TOP 09.

Koordinaci a financování zahraničních cest ústavních činitelů pak upravuje Usnesení Vlády ČR ze dne 5. prosince 2012 a Příloha k tomuto Usnesení. „Výdaje související s pracovní zahraniční cestou ústavních činitelů (…) jsou hrazeny výhradně z rozpočtu příslušných kapitol státního rozpočtu.“ (str. 5 Přílohy). Podle § 20 Zákona č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky „leteckou dopravu ústavních činitelů, včetně nezbytného počtu osob jejich doprovodu, vyplývajícího z účelu dopravy, zabezpečuje armáda vyčleněnými vojenskými dopravními letadly.“ Podle § 75 Zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví lze „lety za účelem přepravy ústavních činitelů (…) uskutečňovat se souhlasem státu zastoupeným vládou.“ Na toto ustanovení pak navazuje další usnesení vlády, podle kterého leteckou dopravu zabezpečuje Ministerstvo obrany. Předsedovi Senátu „se poskytuje letecká přeprava v souvislosti s výkonem funkce bezúplatně“ a jeho lety „se neomezují“.

Je tedy pravda, že ministr zahraničí skutečně nemůže předsedovi Senátu jeho pracovní cestu zakázat. Taková pravomoc nevyplývá ani z výše uvedených právních předpisů, ani např. z Ústavy. Vláda jako celek by mohla pouze tuto cestu zkomplikovat, a to tak, že by v souladu s § 75 zákona o civilním letectví a § 20 zákona o ozbrojených silách neumožnila využití vládního speciálu.