A počítat grošíky, o kterých mluvil (Miloš Vystrčil, pozn. Demagog.cz) z pozice svého předsednického platu, v momentě, kdy po dvou a půl měsících vlastně, kdy se ekonomika zastavila a nejméně třetina národa, jak bylo statisticky určeno, měla rezervu právě na ty dva měsíce, finanční rezervu (...)
Ačkoliv koronavirová krize výrazně českou ekonomiku zpomalila, nedošlo k jejímu zastavení. Nepodařilo se nám zjistit, kolik procent obyvatel mělo dva měsíce po začátku krize naspořeno na dva následující měsíce.
Jiří Kobza zde naráží na výrok předsedy Senátu Vystrčila, který v kontextu své cesty na Tchaj-wan mluvil o tom, že se v České republice střetává vláda práva, svoboda a demokracie s „počítáním grošů“.
V prvním čtvrtletí tohoto roku poklesla česká ekonomika meziročně o 2 procenta a je odhadováno, že v druhém čtvrtletí bude pokles větší než 10 procent. Ačkoliv tvrzení o zastavení ekonomiky není zcela přesné, je ve veřejném prostoru běžné a užívané i mezi ekonomy.
Ačkoliv není zřejmé, odkdy má poslanec Kobza na mysli „dva měsíce“, budeme počítat se 14. březnem 2020, tedy dnem kdy byly zavřeny všechny obchody s výjimkou prodejen potravin a dalších.
V polovině dubna, tedy měsíc od uzavření části obchodů, bylo zcela bez úspor 23 % Čechů a 18 % mělo úspory do deseti tisíc korun. 20 % však nemělo žádné úspory ani před začátkem krize. Lidí, kteří byli „na dně finančních rezerv“, bylo 34 %, ovšem v kontextu výroku je relevantní hovořit pouze o 14 % občanů, kteří si své rezervy postupně vyčerpali.
Průzkum NMS Market Research, provedený v průběhu dubna, pak ukázal, že 42 % z dotázaných má finanční rezervu na maximálně jeden měsíc. Z veřejně dostupných informací jsme tak nebyli schopní ověřit, zdali „nejméně třetina národa“ měla finanční rezervu na dva měsíce.
Cesta na Tchaj-wan, vztahy s Čínou, záhadný dopis. Se zahraniční tématikou se v Otázkách Václava Moravce potýkali ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD), poslanec Jiří Kobza (SPD) a poslanec Daniel Pawlas (KSČM).