Demagog.cz

Tomáš Petříček
Tomáš Petříček
Naše diplomacie opakovaně tlačí na to, aby součástí toho dialogu byly i ty citlivé témata, lidská práva, situace národnostních menšin, svoboda vyznání v Číně. Otázky Václava Moravce, 14. června 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Česká diplomacie se snaží o navázání dialogu o lidských právech. Účastní se pravidelných lidskoprávních dialogů mezi EU a Čínou, ministr zahraničí při návštěvě v Číně o lidských právech hovořil. České velvyslanectví v Pekingu se také zapojuje do akcí týkajících se lidských práv.

V roce 2016 Česká republika a Čína navázaly dohodu o strategickém partnerství, kde jsou lidská práva zmíněná v bodu X: „Obě strany potvrdily společný závazek ve věci podpory a ochrany lidských práv na základě rovnosti a vzájemné úcty.“ Která ze stran takové ujednání do dohody prosadila, však není jasné. V bodě XV se pak obě strany zavazují dodržovat zásady Charty OSN: „Obě strany zastávají názor, že účely a zásady Charty Organizace spojených národů musejí být dodržovány, a jsou připraveny posilovat kontakty a spolupráci v OSN a jiných mezinárodních organizacích. Zavazují se společně prosazovat mezinárodní a regionální mír, bezpečnost, lidská práva a rozvoj a podporovat mezinárodní spolupráci a mírové urovnání mezinárodních sporů, jež by mohly ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost.“

K ochraně lidský práv a svobod jakožto k jednomu z cílů české zahraniční politiky se oficiálně hlásí i české velvyslanectví v Pekingu. Pravidelně se například zapojuje do programu v rámci Mezinárodního dne proti homofobii (2019, 2020). Lidskoprávního dialogu s Čínou se pak Česko účastní i v rámci Evropské unie (2017, 2018, 2019), kde byla řešena témata politických vězňů, náboženské svobody, národnostních menšin (speciálně v Tibetu a Sin-ťiangu) či práva žen. V roce 2019 se česká diplomacie také přidala k prohlášení delegace EU v Číně o porušování lidských práv v rámci výročí přijetí Deklarace lidských práv. Ministři zahraničí pak v květnu 2020 řešili i přístup Číny k Hongkongu, výsledkem byla tisková zpráva, která nad současnou situací vyjádřila hluboké znepokojení.

Na podzim 2018 navštívil Čínu ministr zahraničí Petříček. Při schůzce se svým čínským protějškem Wangem Yi zdůrazňoval právě i otázku lidských práv: „Skutečné partnerství mezi státy by se nemělo vyhýbat otevřenému projednávání jakýchkoliv témat včetně lidských práv.“

Mnozí čeští politici ale zastávají opačný názor, nejhlasitěji prezident Zeman. Předchozí velvyslanec Bedřich Kopecký byl z Číny na jaře 2019 odvolán, nedokončil tak obvyklý čtyřletý velvyslanecký mandát, který mu měl končit na jaře 2020. V roce 2017 připojil Kopecký svůj podpis pod dopis diplomatů adresovaný čínskému ministru bezpečnosti Kuo Šeng-kchunovi, který apeloval na dodržování lidských práv. To vyvolalo velmi negativní reakci prezidenta, který problematiku lidských práv v Číně obecně vnímá spíše jako podřadnou ekonomické a obchodní spolupráci. Při své návštěvě Číny v roce 2014 se například prezident Zeman vyjádřil ve smyslu, že nepřijel Čínu učit lidská práva, ale naopak navázat hlubší obchodní spolupráci. V loňském roce upozornil české diplomaty, že „žvanění o lidských právech je neproduktivní“, protože taková kritika může poškozovat cestovní ruch či ekonomickou spolupráci.

Souhrnně tedy můžeme říci, že česká politika nevystupuje v oblasti prosazování lidských práv zcela jednotně. Výrok ale přesto hodnotíme jako pravdivý, protože česká diplomacie toto téma ve vztazích s Čínou opakovaně vznáší. Prezident Zeman je sice významnou výjimkou, ale za zahraniční politiku odpovídá vláda jako vrcholný orgán výkonné moci. Vláda, Ministerstvo zahraničí i velvyslanectví v Pekingu se k politice prosazování lidských práv hlásí.