Demagog.cz

Tomáš Petříček
Tomáš Petříček
Tady mohu potvrdit to, že skutečně cesta druhého nejvyšší ústavního činitele na Tchaj-wan není z pozice členských států Evropské unie úplně běžná. Otázky Václava Moravce, 14. června 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Návštěvy Tchaj-wanu nejvyššími státními představiteli členských zemí EU se odehrávají spíše výjimečně, což může být chápáno jako důsledek dodržování politiky jedné Číny. Jednou z mála výjimek je cesta bývalého předsedy belgického Senátu Jacquese Brotchiho.

Ministr Petříček ve výroku uvádí, že není běžnou diplomatickou praxí, aby jedni z nejvyšších státních představitelů zemí EU navštěvovali Tchaj-wan. 

Česká republika a další země uznávají takzvanou politiku jedné Číny, podle které vláda Čínské lidové republiky (ČLR) jako jediná vládne entitě zvané „Čína“ a podle které Čínská republika (Tchaj-wan) není oficiálně uznávána jako samostatný stát. Diplomatické styky s vládou Tchaj-wanu byly přerušeny již v roce 1949, kdy byla zároveň uznána Čínská lidová republika. Vztahy s Tchaj-wanem jsou od té doby pouze (.pdf, str. 15) na ekonomické a kulturní úrovni, diplomatické vztahy jsou vedeny s vládou Čínské lidové republiky.

Tento přístup zastává také Evropská unie, postoj ČR je tedy zcela v souladu s evropskou politikou. EU uznává politiku jedné Číny a Tchaj-wan bere jako ekonomickou entitu, se kterou má silné obchodní vztahy. Dále vyzývá k dialogu mezi oběma stranami a jakákoliv dohoda mezi Čínskou lidovou republikou a Tchaj-wanem podle ní musí být akceptována oběma stranami a přihlížet k zájmům tchajwanského obyvatelstva.

Co se týče přístupu konkrétních evropských politiků, tak například kancléřka Angela Merkelová Čínu navštěvuje velmi často. Za dobu svého úřadování ji navštívila do roku 2019 celkem dvanáctkrát. Pevnost jejího postoje k Číně je doložitelná například tím, že se distancuje od Trumpova zpochybnění politiky jedné Číny. Podobně jako kancléřka Merkelová k Číně přistupuje francouzský prezident Emmanuel Macron, který na společném setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil: „Máme mezi sebou rozdíly… Nikdo z nás není naivní. Ale my respektujeme Čínu… a přirozeně očekáváme od našich velkých partnerů, že také respektují jednotu Evropské unie stejně jako její hodnoty.

Jak se zdá, právě dodržování politiky jedné Číny vede většinu zemí k opatrnosti, pokud jde o diplomatické styky s Tchaj-wanem. Odborník na čínskou zahraniční politiku Andrew Small odpověděl na otázku, zda nejvyšší ústavní představitelé běžně navštěvují Tchaj-wan:

Jsou vzácností. A spolu s postavením daného politika roste také síla čínské reakce, ať už se jedná o cizince cestující na Tchaj-wan, nebo Tchajwance na návštěvě v ostatních zemích. Spojené státy tam například neposílají členy vlády, jen ve velmi výjimečných případech. Natož viceprezidenta.“

Cesty vysokých ústavních představitelů na Tchai-wan jsou tedy spíše výjimkou. Jednou z nich je cesta bývalého předsedy belgického senátu Jacquese Brotchiho, který ji uskutečnil v květnu 2019. O tom, že se nejednalo o zcela běžnou diplomatickou návštěvu, svědčí slova Brotchiho, který uvádí, že měl pokyny z čínské strany, jak se během návštěvy chovat: „Varovali mě, ať si dávám pozor a neposkytuji žádná prohlášení. Což jsem dodržel, ani jednou jsem tam nepromluvil do mikrofonu. Neposkytl jsem žádný rozhovor, ani potom v belgických médiích." O tom, že návštěvy evropských politiků na Tchai-wan nejsou zcela obvyklé, může svědčit i snaha (.pdf str. 14) tchajwanské diplomacie je zorganizovat.