Tam (v Norsku, pozn. Demagog.cz) se zálohují plastové lahve, zálohují se hliníkové plechovky od nápojů.
V Norsku funguje zálohový systém pro vracení PET lahví a hliníkových plechovek. Vratné nápojové obaly také podléhají tzv. environmentální dani, kterou nicméně výrobci platit nemusí, pokud je recyklováno nejméně 95 % lahví a plechovek.
Norský zálohovací systém je unikátem, kterým se inspirují i ostatní evropské země. Od 90. let podléhají nápojové láhve v Norsku dvěma daním: základní dani a environmentální dani. Základní dani podléhají nápojové obaly, které se již nedají znovu použít v původní podobě. Environmentální daň platí výrobci vícerázových obalů. Její výše pak závisí na míře návratnosti. Pokud se podaří vytřídit nejméně 95 % vratných obalů (.pdf, str. 17), výrobci jsou od daně osvobozeni. Již od roku 2011 se přitom v Norsku daří recyklovat více než 95 % vratných obalů. Například v roce 2020 zde bylo recyklováno 97,7 % (.pdf, str. 58) všech vratných lahví a 99,4 % plechovek.
Zálohový systém v Norsku funguje na klasickém zálohovém principu, kdy získá zákazník zálohu zpět (.pdf, str. 51) při vrácení nápojového obalu do automatu na lahve, kterých je v norských obchodech celkově asi 3 700 (str. 42). Za malou PET lahev či hliníkovou plechovku je vrácena záloha ve výši 2 norských korun (cca 5 Kč), za nápojové obaly nad 500 ml (.pdf, str. 53) poté 3 norské koruny (7,50 Kč).
Ve blížících se volbách do Poslanecké sněmovny nebudou kandidovat jen zavedené sněmovní strany a Přísaha Roberta Šlachty, jak se může z některých televizních debat zdát. Proto jsme se v naší nejnovější analýze podívali na předv...