Pavel Sehnal
APB

Pavel Sehnal

Aliance pro budoucnost (APB)

0
Sněmovní volby 2021 6 výroků
Ekonomika 4 výroky
Zemědělství 3 výroky
Školství, věda, kultura 2 výroky
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Zdravotnictví 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 4 výroky
Nepravda 3 výroky
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2021 8 výroků

Pavel Sehnal

(...) 1 500 miliard dluhů, které tady zbyly po Babišově vládě.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Ekonomika
Sněmovní volby 2021
Pravda
Pokud vezmeme v úvahu všechny roky, pro které je vláda Andreje Babiše odpovědná za sestavení a schválení státního rozpočtu, tj. roky 2019–2022, činí nárůst státního dluhu dle predikcí Ministerstva financí 1 348 mld. Kč.

Pro zhodnocení daného výroku je nutné se podívat na absolutní výši státního dluhu. Tyto údaje poskytuje Ministerstvo financí na svých stránkách. Pro rok 2021 použijeme výši státního dluhu za první pololetí, novější údaje zatím nejsou k dispozici. 

Andrej Babiš je předsedou vlády ČR od 13. prosince 2017 (prvnídruhá vláda), vliv na státní rozpočet a tedy i celkový státní deficit za rok 2018 (.pdf) měla tedy ještě vláda Bohuslava Sobotky. Vláda Andreje Babiše pak dokázala namísto 50miliardového schodku dosáhnout lehce přebytkového rozpočtu. V roce 2018 činila výše státního dluhu 1 622 mld. Kč, tuto hodnotu budeme tedy považovat za výchozí pro hodnocení. 

Ministerstvo financí zveřejnilo 16. července 2021 tiskovou zprávu o řízení státního dluhu za první pololetí roku 2021. V ní uvádí, že výše dluhu k 30. červnu 2021 činila 2 416,3 mld. Kč (.pdf, str. 9). Dle makroekonomické predikce (.pdf, str. 11) Ministerstva financí by měl na konci roku 2021 státní dluh dosáhnout 2 632 mld. Kč. Do konce roku 2021 dojde od počátku vlády Andreje Babiše o navýšení státního dluhu o 1 010 mld. Kč.

Vláda Andreje Babiše je zároveň odpovědná i za přípravu státního rozpočtu na rok 2022. V něm Ministerstvo financí navrhuje schodek rozpočtu ve výši 376,6 mld. Kč, přičemž dle zmíněné predikce by měl státní dluh na konci roku 2022 dosáhnout (.pdf, str. 11) 2 970 mld. Kč, což představuje navýšení o 1 348 mld. Kč od roku 2018. Protože se jedná o zaokrouhlenou hodnotu jen velice těsně nad hranicí naší 10% obecně uznávané odchylky, hodnotíme výrok jako pravdivý.  

Na závěr zmiňme, že pokud bychom vzali v úvahu celé působení Andreje Babiše ve vládě, tedy již od ledna 2014, zjistíme, že výše státního dluhu v roce 2014 činila 1 663,7 mld. Kč. Rozdíl mezi aktuální a tehdejší výší státního dluhu činí 968 mld. Kč, resp. 1 306 mld. Kč oproti roku 2022.

Pavel Sehnal

Tam (v Norsku, pozn. Demagog.cz) se zálohují plastové lahve, zálohují se hliníkové plechovky od nápojů.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Životní prostředí
Pravda
V Norsku funguje zálohový systém pro vracení PET lahví a hliníkových plechovek. Vratné nápojové obaly také podléhají tzv. environmentální dani, kterou nicméně výrobci platit nemusí, pokud je recyklováno nejméně 95 % lahví a plechovek.

Norský zálohovací systém je unikátem, kterým se inspirují i ostatní evropské země. Od 90. let podléhají nápojové láhve v Norsku dvěma daním: základní dani a environmentální dani. Základní dani podléhají nápojové obaly, které se již nedají znovu použít v původní podobě. Environmentální daň platí výrobci vícerázových obalů. Její výše pak závisí na míře návratnosti. Pokud se podaří vytřídit nejméně 95 % vratných obalů (.pdf, str. 17), výrobci jsou od daně osvobozeni. Již od roku 2011 se přitom v Norsku daří recyklovat více než 95 % vratných obalů. Například v roce 2020 zde bylo recyklováno 97,7 % (.pdf, str. 58) všech vratných lahví a 99,4 % plechovek.

Zálohový systém v Norsku funguje na klasickém zálohovém principu, kdy získá zákazník zálohu zpět (.pdf, str. 51) při vrácení nápojového obalu do automatu na lahve, kterých je v norských obchodech celkově asi 3 700 (str. 42). Za malou PET lahev či hliníkovou plechovku je vrácena záloha ve výši 2 norských korun (cca 5 Kč), za nápojové obaly nad 500 ml (.pdf, str. 53) poté 3 norské koruny (7,50 Kč).

Pavel Sehnal

Dneska počet zemědělců je 46 600 podle údajů statistického úřadu a na Ministerstvu zemědělství sedí 6 tisíc úředníků včetně složek a podsložek.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Zemědělství
Sněmovní volby 2021
Pravda
Počet zemědělců byl v roce 2017 dle ČSÚ 46 055. Na ministerstvu a jemu podřízených orgánech v roce 2020 celkově pracovalo přibližně 5 tisíc zaměstnanců. V kontextu Sehnalovy promluvy jde o zanedbatelnou nepřesnost.

Pro lepší pochopení výroku Pavla Sehnala uveďme, co mu přechází a co po něm následuje: „Tak my, Aliance pro budoucnost říkáme: neutahujme opasky na straně občana, utahujme ze straně státu. A jenom pro srovnání, ministerstvo orby mělo 46 zaměstnanců v době, kdy bylo v České republice 3 000 000 zemědělců. Dneska počet zemědělců je 46 600 podle údajů Statistického úřadu a na Ministerstvu zemědělství sedí 6 000 úředníků včetně teda těch složek a podsložek. Tam vidíme tu obrovskou přezaměstnanost a prostě nám pak chybí ty lidé na trhu práce.“ Sehnal tedy poukazuje na to, že je poměr počtu úředníků a počtu zemědělců příliš vysoký a měl by se podle něj snížit.

Analýza zemědělství (.pdf), zpracovaná Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR v roce 2019, uvádí údaje ze zemědělského registru Českého statistické úřadu (ČSÚ) (str. 2): „Ke konci roku 2017 obhospodařovalo zemědělskou půdu (…) celkem 46 055 subjektů, z toho fyzické osoby představovaly 41 650 subjektů a právnické osoby 4 405.“

Zemědělský registr ČSÚ je neveřejný, aktuální údaje může obsahovat evidence Ministerstva zemědělství, podle něhož je k 30. červnu 2021 celkem 61 431 zemědělců. Je však důležité upozornit, že obsah obou zmíněných evidencí se liší. Zatímco Ministerstvo zemědělství vede evidenci každé osoby, která „hodlá podnikat v zemědělství“, Český statistický úřad pak eviduje pouze ty zemědělce, kteří hospodaří na pozemcích o rozloze nejméně 1 hektaru, vlastní vinice o rozloze 1 500 m², nebo splňuje jiné ve vyhlášce stanovené podmínky. Jak vidíme, obě evidence nejsou vzájemně zaměnitelné, přičemž Pavel Sehnal se výslovně dovolává evidence Českého statistického úřadu.

Co se týká aktuálních počtů zaměstnanců na Ministerstvu zemědělství a v dalších organizačních složkách v jeho gesci, údaje vychází ze Státních závěrečných účtů ČR. Následující graf zachycuje celkové počty zaměstnanců Ministerstva, Státní veterinární správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státního pozemkového úřadu a dalších složek. V posledních deseti letech se celkový počet zaměstnanců spadajících pod Ministerstvo zemědělství pohyboval kolem 5 tisíc, v roce 2020 to bylo jen 4 894.

Zdroje: 2020, 2019, 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013 (.pdf, str. 25), 2012, 2011 (.pdf, str. 27), 2010, 2009 (.pdf, str. 28), 2008, 2007 (.pdf, str. 29), 2006, 2005 (.pdf, str. 30), 2004 (.pdf, str. 34)

Je tedy pravdou, že v Česku je dle ČSÚ cca 46 600 zemědělců, nepřesně (o cca 20 %) však Pavel Sehnal uvádí počet zaměstnanců Ministerstva zemědělství a jemu podřízených orgánů. Celkově tak hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou, jelikož Pavel Sehnal poukazuje především na z jeho pohledu příliš vysoký poměr počtu úředníků a zemědělců, který srovnává se stavem před více než 100 lety, kdy existovalo Ministerstvo orby, a samotné hodnoty jím uvedených čísel tak slouží jen k ilustraci tohoto rozdílu.

Pavel Sehnal

Školství stojí 208 miliard, zdravotnictví stojí 500 miliard.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Zdravotnictví
Školství, věda, kultura
Ekonomika
Rozpočet 2021
Sněmovní volby 2021
Rozpočet 2022
Zavádějící
Celkové výdaje na školství a zdravotnictví jsou skutečně cca 208 a 500 miliard korun. Ze státního rozpočtu jde však na zdravotnictví jen cca 130 miliard korun. Zbytek je financován zejm. z veřejného zdravotního pojištění.

Pavel Sehnal, volební lídr Aliance pro budoucnost, mluvil (video, čas 30:23–31:45) o výdajích na veřejné školství a na zdravotnictví v souvislosti s deficitem státního rozpočtu, resp. ve kterých oblastech je významný prostor ke snížení výdajů státního rozpočtu. Níže na grafu můžeme vidět vývoj výdajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Z posledních let odpovídají údaji Pavla Sehnala (208 miliard) s naší 10% toleranční odchylkou roky 2018, 2019 a 2020. Výdaje schváleného rozpočtu na rok 2021 Sehnalovu sumu i se započtením odchylky převyšují.


Ve zdravotnictví je situace komplikovanější. Na celkových financích zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) zejména zdravotní pojišťovny prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění, stát a domácnosti. Největší část financování, přibližně dvě třetiny, pochází právě od zdravotních pojišťoven, resp. veřejného zdravotního pojištění. Domácnosti se pak na financování zdravotnictví podílí cca 13 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji Výsledku (.pdf) zdravotnických účtů 2010–2019. Jsou tedy navázána na výsledek roku 2019, kdy celková výše výdajů na zdravotnictví dosáhla necelých 478 miliard Kč. V dalších letech byla čísla pozměněna dopady pandemie.

Co se týče státu, resp. státního rozpočtu, ten se na financování zdravotnictví podílí dvojím způsobem. Tím prvním jsou přímé platby do zdravotnictví (viz předcházející odstavec, .pdf, str. 9), tím druhým pak placení veřejného zdravotního pojištění státem za tzv. státní pojištěnce. Na následujícím grafu můžeme vidět oba druhy plateb ze státního rozpočtu v letech 2015–2019.

Pro rok 2019, který pro kompletnost údajů sledujeme, můžeme prostředky, které šly ze státního rozpočtu na oblast zdravotnictví, vyčíslit na 76,8 mld. korun vypočtených Českým statistickým úřadem a na 71,8 mld. korun za státní pojištěnce. Celkem se tedy jedná o zhruba 148,6 miliardy Kč. V letech 2020 a 2021 můžeme počítat s navýšením výdajů z důvodu pandemie covidu-19. Například platba za státního pojištěnce se výrazně zvýšila. V roce 2019 činila 1 018 Kč, v současné době je výše pojistného za státního pojištěnce stanovena na hodnotě 1 767 Kč. Částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá jen na platby za státní pojištěnce, tedy dosahuje dle odhadu na 127,3 mld. Kč. Příští rok se platba navýší o dalších 200 korun a tyto náklady by měly dosáhnout 141,65 miliard korun. I pokud k této částce přičteme 70–80 miliard korun přímých plateb, nelze předpokládat, že by se celkové výdaje státního rozpočtu na zdravotní péči dostaly až na výši 500 miliard, o kterých mluvil Pavel Sehnal.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící. Pavel Sehnal má pravdu v tom, že výdaje na školství se pohybují kolem 208 miliard korun a že výdaje na zdravotnictví odpovídají zhruba 500 miliardám za rok. Obě tyto částky však dává do souvislosti s možnými škrty ve státním rozpočtu. To je však právě v případě výdajů na zdravotnictví zavádějící, neboť státní rozpočet se podílí na výdajích na zdravotnictví jen malou částí. Většinu z nich tvoří výdaje zdravotních pojišťoven financované z veřejného zdravotního pojištění.

Pavel Sehnal

Hrubý domácí produkt je 5 000 miliard a dotace v netto jsou 40 miliard.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Zemědělství
Ekonomika
Pravda
Hodnota HDP České republiky za rok 2020 byla vyčíslena na 5 695 miliard Kč. Výdaje Státního zemědělského intervenční fondu, jenž zemědělcům rozděluje dotace, činily 43 miliard Kč. Podíl zemědělských dotací na HDP je ale skutečně tak nízký, jak o něm hovoří Pavel Sehnal.

Na začátek uveďme, že z kontextu rozhovoru je patrné, že Pavel Sehnal, volební lídr Aliance pro budoucnost, hovoří (video, čas 38:31–39:07) o dotacích zemědělských. Jejich správu má v gesci Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), většinu jehož rozpočtu tvoří právě dotace.

Zdroje: MF (.pdf, str. 28), SZIF.

Z tabulky výše vidíme, že aktuální výše hrubého domácího produktu je v běžných cenách vyšší než hodnota uvedená Pavlem Sehnalem. Rozpočet Státního zemědělského intervenční fondu, jenž zemědělcům rozděluje dotace, se však v posledních letech v rámci 10% odchylky okolo 40 miliard korun skutečně pohybuje.

Pavel Sehnal však upozorňoval (video, čas 38:31–39:07) na to, že zemědělské dotace představují oproti výši hrubého domácího produktu zanedbatelnou částku. Konkrétně řekl, že „je to méně než 1 %“. Podíl jeho zmíněných údajů je konkrétně 0,8 %. Na grafu níže vidíme, že ku příkladu v roce 2020 podíl dosáhl 0,76 %, v předchozích letech je podíl nižší. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou za nesprávný údaj o výši HDP.

Pavel Sehnal

Dneska mzda ve státním sektoru je 39 tisíc a v soukromém 34 tisíc.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Ekonomika
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Dle posledních údajů je průměrný plat státního zaměstnance opravdu přibližně 39,8 tisíc korun. Průměrná mzda zaměstnance v soukromé sféře mu však je mnohem bližší a činí 38,6 tisíc.

Výdělkové úrovně v České republice sleduje Informační systém o průměrném výdělku (ISPV). Průběh a vývoj jeho šetření řídí komise složená ze zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu, Ministerstva financí, České národní banky, CERGE EI, VŠE v Praze, Českomoravské konfederace odborových svazů a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Poslední výsledky statistického šetření ISPV ukázaly, že k prvnímu čtvrtletí roku 2021 činil průměrný hrubý měsíční plat ve státním sektoru 39 782 Kč. Vzrostl tak meziročně o 5,2 %. Průměrná hrubá měsíční mzda v soukromém sektoru také vzrostla, konkrétně o 4,8 % na 38 625 Kč.

Výše průměrné mzdy v soukromém sektoru uvedená Pavlem Sehnalem, předsedou Aliance pro budoucnost, se oproti skutečné mzdě 38 625 korun liší o více než 10 %. Porušuje tím naši 10% toleranční odchylku, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme však, že rozdíl mezi platy ve veřejném sektoru a mzdami v soukromých firmách se v posledních letech prohlubuje. Na grafu níže lze pozorovat, že od roku 2011 platy státních zaměstnanců rostou rychleji.

Pavel Sehnal

(...) vychází ze školy tisíc právníků ročně, 800 knihovníků, ale už jen 60 pokrývačů a 50 řezníků.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Školství, věda, kultura
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Právníků skutečně absolvuje mnohem více než pokrývačů a řezníků, ovšem Sehnalem uváděné hodnoty jsou velmi nepřesné.

V rámci systému Infoabsolvent, který se zaměřuje na uplatňování absolventů jednotlivých oborů, vidíme, že v roce 2021 registrují v oboru Řezník-uzenář 83 absolventů, tedy o 33 více, než uvádí Pavel Sehnal. V případě oboru pokrývač uvádí k dubnu 2021 9 absolventů, tedy o 51 méně. U obou těchto studijních oborů se jednalo střední odborné vzdělání s výučním listem.

Co se týče absolventů právnických fakult, Ministerstvo školství a tělovýchovy jich eviduje (.xlsx) za rok 2020 celkem 1 482. O rok dříve to bylo 1 585 absolventů. Ani v tomto ukazateli tedy Pavel Sehnal neuvádí správné hodnoty.

Středoškolský obor Informační studia, do kterého patří knihovnictví společně s informatikou a publicistikou, pak k letošnímu dubnu vyprodukoval 139 absolventů. Knihovnictví však lze studovat také na vysokých školách, nejčastěji jako obor Informační studia a knihovnictví. Počty absolventů vysokých škol v těchto oborech se nám však ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Pavel Sehnal

Ministerstvo orby mělo 46 zaměstnanců v době, kdy bylo v České republice 3 miliony zemědělců.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Zemědělství
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Ministerstvo orby, fungující v letech 1868–1918, bylo předchůdcem nynějšího rakouského Ministerstva zemědělství. Z dat za rok 1891 vyplývá, že počty jeho zaměstnanců se pohybovaly ve stovkách. V českých zemích tehdy bylo přibližně půl milionu zemědělců.

Ministerstvo orby (předchůdce rakouského Ministerstva zemědělství) bylo zřízeno v době Rakouska-Uherska, a sice v roce 1868, a fungovalo pod tímto názvem až do roku 1918, kdy zanikla monarchie. Ministerstvo mělo kromě zemědělství na starost také lesnictví, chov koní, veterinární záležitosti, agrární provozy či hornictví. Po svém vzniku nejprve ministerstvo sídlilo „ve druhém a třetím patře“ budovy kláštera svaté Barbory ve Vídni.

Jak je uvedeno v anotaci knihy zvané „Ministerstvo orby ve Vídni a české země v letech 1867–1918“: „Zemědělství tehdy v českých zemích zaměstnávalo největší část obyvatel.“ Z údajů ze sčítání lidu roku 1890 vyplývá, že v té době v zemědělství, lesnictví a rybářství pracovaly v českých zemích celkově zhruba 2,3 milionu lidí (včetně např. dělníků a nádeníků). Samostatných zemědělců, o nichž ve výroku mluví Pavel Sehnal, však v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dle záznamů ze sčítání lidu mezi lety 1869 až 1910 bylo řádově půl milionu, nikoliv „3 miliony“.

Dle dostupných informací zaměstnávalo v roce 1891 tehdejší Rakousko celkem 35 903 státních úředníků, na jejichž platy v tomto roce vynaložilo zhruba 83,5 milionu korun. Průměrný roční úřednický plat tedy činil cca 2 324 korun. Ministerstvo orby v roce 1891 přitom za platy úředníků zaplatilo částku cca 2,2 milionu korun. Pokud bychom toto číslo vydělili průměrným platem, dostali bychom přibližný počet 926 úředníků pracujících pro Ministerstvo orby. Jde samozřejmě o velmi hrubý odhad, ovšem je nepochybné, že s takovými výdaji mělo ministerstvo počty zaměstnanců ve stovkách, nikoli v desítkách. I pokud bychom vzali do úvahy skutečnost, že Ministerstvo orby mělo na starost území celého Rakouska, nikoliv jen České země, zásadně by se počet nesnížil. Čechy, Morava a Slezsko totiž představovaly v roce 1890 přibližně 26,5 % rozlohy Rakouska.

Na závěr uveďme, že se Pavel Sehnal tímto výrokem snaží poukázat na skutečnost, že byl v minulosti poměr počtu zaměstnanců Ministerstva orby k počtu českých zemědělců nižší než dnes. Uvádí však nepřesná čísla, a jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.