Ministerstvo orby mělo 46 zaměstnanců v době, kdy bylo v České republice 3 miliony zemědělců.
Ministerstvo orby, fungující v letech 1868–1918, bylo předchůdcem nynějšího rakouského Ministerstva zemědělství. Z dat za rok 1891 vyplývá, že počty jeho zaměstnanců se pohybovaly ve stovkách. V českých zemích tehdy bylo přibližně půl milionu zemědělců.
Ministerstvo orby (předchůdce rakouského Ministerstva zemědělství) bylo zřízeno v době Rakouska-Uherska, a sice v roce 1868, a fungovalo pod tímto názvem až do roku 1918, kdy zanikla monarchie. Ministerstvo mělo kromě zemědělství na starost také lesnictví, chov koní, veterinární záležitosti, agrární provozy či hornictví. Po svém vzniku nejprve ministerstvo sídlilo „ve druhém a třetím patře“ budovy kláštera svaté Barbory ve Vídni.
Jak je uvedeno v anotaci knihy zvané „Ministerstvo orby ve Vídni a české země v letech 1867–1918“: „Zemědělství tehdy v českých zemích zaměstnávalo největší část obyvatel.“ Z údajů ze sčítání lidu roku 1890 vyplývá, že v té době v zemědělství, lesnictví a rybářství pracovaly v českých zemích celkově zhruba 2,3 milionu lidí (včetně např. dělníků a nádeníků). Samostatných zemědělců, o nichž ve výroku mluví Pavel Sehnal, však v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dle záznamů ze sčítání lidu mezi lety 1869 až 1910 bylo řádově půl milionu, nikoliv „3 miliony“.
Dle dostupných informací zaměstnávalo v roce 1891 tehdejší Rakousko celkem 35 903 státních úředníků, na jejichž platy v tomto roce vynaložilo zhruba 83,5 milionu korun. Průměrný roční úřednický plat tedy činil cca 2 324 korun. Ministerstvo orby v roce 1891 přitom za platy úředníků zaplatilo částku cca 2,2 milionu korun. Pokud bychom toto číslo vydělili průměrným platem, dostali bychom přibližný počet 926 úředníků pracujících pro Ministerstvo orby. Jde samozřejmě o velmi hrubý odhad, ovšem je nepochybné, že s takovými výdaji mělo ministerstvo počty zaměstnanců ve stovkách, nikoli v desítkách. I pokud bychom vzali do úvahy skutečnost, že Ministerstvo orby mělo na starost území celého Rakouska, nikoliv jen České země, zásadně by se počet nesnížil. Čechy, Morava a Slezsko totiž představovaly v roce 1890 přibližně 26,5 % rozlohy Rakouska.
Na závěr uveďme, že se Pavel Sehnal tímto výrokem snaží poukázat na skutečnost, že byl v minulosti poměr počtu zaměstnanců Ministerstva orby k počtu českých zemědělců nižší než dnes. Uvádí však nepřesná čísla, a jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Ve blížících se volbách do Poslanecké sněmovny nebudou kandidovat jen zavedené sněmovní strany a Přísaha Roberta Šlachty, jak se může z některých televizních debat zdát. Proto jsme se v naší nejnovější analýze podívali na předv...