Olaf Scholz vlastně vytáhl sociální demokracii na výsluní, dneska vede volby, byť o 1 nebo 2 procentní body.
Před debatou i v den debaty vedla SPD dle souhrnu volebních modelů o 2–3 p. b. před CDU/CSU. 24. září však vyšel průzkum institutu Allensbach s rozdílem jen 1 p. b. Od jmenování Olafa Scholze kandidátem na kancléře se SPD dostala ze třetího místa až na čelo volebních modelů.
Zdeněk Matouš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se uskutečnily 2 dny po debatě, tedy 26. září. Hlavními favority na vítěze voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku dominovala v průzkumech CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD. Volebním lídrem SPD byl Olaf Scholz, do této role byl jmenován v srpnu roku 2020.
Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový, který můžete vidět v upraveném grafu výše, vytvořil zpravodajský web Politico. Do jaké míry to byl právě Olaf Scholz, kdo SPD „vytáhl na výsluní“, lze jen stěží určit, nicméně SPD v průzkumech mírně poskočila v době jmenování Scholze kandidátem na kancléře. Největší nárůst zaznamenala až těsně před volbami, v létě 2021. Za dobu, kdy do voleb vedl stranu Olaf Scholz, se tak SPD skutečně dostala ze třetího místa až na čelo volebních modelů.
V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních průzkumů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvořil rozdíl 2 procentní body. Právě 24. září ale vyšel průzkum institutu Allensbach, který uváděl rozdíl v preferencích o velikosti jednoho procentního bodu.
Doplňme, že nakonec vyhrála volby v souladu s odhady Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).
Zdroj: Politico.
