Demagog.cz

Dita Charanzová
Dita Charanzová (ANO)
Europoslankyně
(...) když Radě pro lidská práva předsedá země jako Kuba.
Události, komentáře, 17. března 2022
Zahraniční politika

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

V roce 2010 se místopředsedou Rady pro lidská práva OSN skutečně stal zástupce z Kuby. Své zastoupení v předsednictvu mají dlouhodobě i další země, které jsou kritizované za porušování lidských práv a svobod – například Gabon, Rwanda, Angola, Egypt, Libye nebo Ázerbájdžán.

Nejprve dejme výrok do kontextu. Rada pro lidská práva patří mezi orgány Organizace spojených národů (OSN) a  47 členů, kteří jsou voleni Valným shromážděním OSN. Jak už název napovídá, zabývá se dodržováním lidských práv. Každý člen zasedá v radě tři roky a není možné vykonávat více než dvě funkční období za sebou. Jednotlivá křesla jsou rozdělena podle regionů, například východní Evropě je tak přiřazeno 6 míst. Předsednictvo rady se skládá z jednoho předsedy a čtyř místopředsedů a každý rok se obměňuje. 

Europoslankyně Charanzová pak v rozhovoru vyjadřuje kritiku vůči OSN. Kuba je totiž dlouhodobě považována za nedemokratickou zemi porušující lidská práva (.pdf, str. 186–193). Například nezisková organizace Člověk v tísni uvádí, že z hlediska dodržování Všeobecné deklarace lidských práv OSN, což je dokument (.pdf, str. 3) OSN přijatý v roce 1948, zůstává Kuba na nejhorší příčce v celé Latinské Americe. Pojďme se tedy podívat na to, zda Kuba a případně i jiné země porušující lidská práva předsedaly Radě pro lidská práva OSN.

Kuba je, s výjimkou let 20132020, řadovým členem rady od roku 2006, kdy tento orgán OSN vznikl. Co se týče zastoupení Kuby v předsednictvu Rady pro lidská práva, v červnu 2010 se na jeden rok stal místopředsedou kubánský představitel Rodolfo Reyes Rodríguez. Nikdy jindy se žádný další Kubánec v čele rady neobjevil, a to ani přímo na předsednickém postu.

Uveďme, že v roce 2010 se Kuba mezi nedemokratické země řadila například podle analýzy (.pdf, str. 177) americké nevládní organizace Freedom House. Ta už od roku 1972 monitoruje stav politických práv a občanských svobod v jednotlivých zemích světa a na základě těchto dat pak pravidelně sestavuje tzv. index svobody ve světě. Freedom House rozděluje státy do tří kategorií – svobodné, částečně svobodné a nesvobodné. Například Česká republika se v současnosti řadí do první kategorie, tedy ke svobodným zemím, zmiňovaná Kuba pak mezi nesvobodné země.

Abychom posoudili, jestli se v předsednictvu Rady pro lidská práva OSN vyskytly i další státy, které jsou kritizovány za porušování lidských práv a svobod, využijeme v rámci našeho hodnocení právě index sestavovaný organizací Freedom House.

Seznam států, které měly své zastoupení v předsednictvu Rady a které v té době společnost Freedom House označila jako nesvobodné (.xlsx), vyjmenovává následující přehled:

Zastupitel za Gabon dokonce zastával pozici předsedy Rady pro lidská práva, všichni ostatní zástupci ze zemí, které jsme zmínili, se stali pouze místopředsedy. Pro úplnost ještě dodejme, že v případě Iráku, Afghánistánu, Somálska a Libye bylo jejich zařazení na seznam ovlivněno probíhajícími válkami a konflikty uvnitř země. 

Jak lze vyčíst z přehledu výše, od roku 2006 nezískaly státy hodnocené jako nesvobodné post v předsednictvu rady pouze ve třech funkčních obdobích – v letech 2006/2007, 2007/2008 a 2019. Lze tedy říci, že země, které jsou podobně nesvobodné a nedemokratické jako Kuba, skutečně mají dlouhodobě své zastoupení ve vedení Rady pro lidská práva OSN. Vzhledem k těmto skutečnostem hodnotíme výrok Dity Charanzové jako pravdivý. 

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů