Demagog.cz

Dita Charanzová
Dita Charanzová (ANO)
Europoslankyně
Poprvé v historii se mění nálada (tamního obyvatelstva, pozn. Demagog.cz) ve prospěch toho, aby třeba Švédsko a Finsko se stalo součástí Severoatlantické aliance.
Události, komentáře, 17. března 2022
Zahraniční politika
Invaze na Ukrajinu

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Podle průzkumů veřejného mínění je podpora obyvatel Švédska a Finska pro vstup do NATO skutečně na rekordní úrovni. Ve Finsku dosahuje až 63 %, ve Švédsku pak až 51 %.

Švédsko a Finsko dlouhodobě patří k neutrálním státům, nejsou tedy ani členy Severoatlantické aliance. V roce 1994 se přidaly k programu Partnerství pro mír, v jehož rámci s NATO spolupracují. Následně v roce 1995 spolu s Rakouskem, další neutrální zemí, vstoupily do EU. Podle Dity Charanzové se však nálada v těchto státech mění ve prospěch možného připojení k NATO.

Nejprve se zaměřme na Finsko. Z průzkumu agentury Kantar TNS vyplývá, že současná podpora finských obyvatel vstupu do NATO je nejvyšší za dvacet let, kdy agentura postoj Finů k této otázce zjišťuje. Se vstupem země do Severoatlantické aliance souhlasilo na přelomu února a března 2022 celkově 48 % Finů, 26 % nevědělo a 27 % bylo proti. Ještě v lednu letošního roku, tedy před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, vypadaly výsledky značně odlišně. Vstup do Aliance totiž tehdy podporovalo pouze 28 % Finů. Mezi lety 2002 a 2019 se podpora pro členství pohybovala v rozmezí 15 až 27 %.

Podle dalšího průzkumu veřejného mínění, který publikovalo finské veřejnoprávní vysílání Yle, podporovalo v březnu letošního roku členství v NATO 63 % obyvatel, 16 % bylo proti a zbývající nevěděli. Stejný průzkum, který probíhal od 23. do 25. února, ukázal 53% podporu připojení Finska k Alianci. Toto bylo vůbec poprvé v historii, kdy více než polovina Finů souhlasila se vstupem do NATO.

Finský prezident Sauli Niinistö i premiérka Sanna Marinová letos ve svých novoročních projevech zdůraznili právo Finska kdykoliv požádat o vstup do Severoatlantické aliance. Finský ministr zahraničí nicméně 14. ledna dodal, že v současnosti jeho země vstup neplánuje. Po ruském útoku na Ukrajinu se pak premiérka Marinová vyjádřila pro členství v NATO, pouze pokud bude ohrožena finská národní bezpečnost.

Co se týče Švédska, v březnu letošního roku švédský list Aftonbladet zveřejnil průzkum, který ukázal, že poprvé v historii by většina obyvatel se členstvím v NATO souhlasila. Celkem 51 % obyvatel se vyslovilo pro a 27 % proti. Ještě v lednu uvedlo souhlasné stanovisko 42 % respondentů, nesouhlasné potom 37 %. 

Rekordní podporu pro vstup do NATO potvrdily i průzkumy švédské veřejnoprávní televize SVT. Podle dřívějšího šetření z konce února pro hlasovalo 41 % dotázaných, na začátku března poté vstup do Severoatlantické aliance podpořilo až 49 % oslovených.

Hlavní představitel největší švédské opoziční strany Ulf Kristersson podporuje začlenění Švédska do struktur NATO. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová ale odmítla výzvy opozice, aby země podala přihlášku do Severoatlantické aliance, protože by to podle premiérky vedlo k nárůstu napětí a destabilizaci severní Evropy.

Dodejme ještě, že se Finsko i Švédsko účastnily summitu NATO, který se konal 25. února v reakci na ruský vpád na Ukrajinu.

Na závěr shrňme, že finská vládnoucí politická reprezentace vstup do Aliance nevylučuje, pokud by byla země ohrožena. Švédská vláda připojení v tuto chvíli odmítá, ačkoliv je mu opozice nakloněna. Pro naše hodnocení je nicméně nejpodstatnější, že průzkumy veřejného mínění v obou severských zemích skutečně ukazují rekordní, nadpoloviční, podporu obyvatel pro vstup do NATO. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů