Demagog.cz

Jan Bartošek
Jan Bartošek (KDU-ČSL)
Poslanec
Jasně to (výsledky francouzských prezidentských voleb, pozn. Demagog.cz) ukazuje, že pravice, a částečně extrémní pravice, ve Francii skutečně posílila.
360°, 25. dubna 2022
Zahraniční politika

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Výsledky druhého kola prezidentských voleb v letošním roce ukazují, že poražená pravicová kandidátka Marine Le Penová zvýšila svůj zisk hlasů oproti prezidentským volbám v roce 2017 o skoro 2,7 milionu.

Jan Bartošek se vyjadřoval k francouzským prezidentským volbám, konkrétně k výsledkům jejich druhého kola, které byly oznámeny v neděli 24. dubna. V rámci našeho hodnocení se proto zaměříme především na výsledky druhých kol francouzských voleb, pro kontext nicméně zmíníme také kola první.

První kolo prezidentských voleb se ve Francii konalo 10. dubna 2022. Největší počet hlasů v tomto případě získal dosavadní prezident Emmanuel Macron za hnutí Republiko vpřed! (La République En marche!), které se řadí na střed politického spektra. Konkrétně jeho zisk odpovídal 9,8 milionu hlasů, tedy 27,9 %. Do druhého kola s ním postoupila Marine Le Pen za krajně pravicovou stranu Národní sdružení (Rassemblement National), která získala 23,2 %, tedy přes 8,1 milionu hlasů. Volební účast prvního kola činila 73,7 %, tedy více než 35,9 milionu hlasů.

Podle přehledu francouzské zpravodajské agentury AFP dalšími pravicovými kandidáty v letošních volbách byli: Eric Zemmour za stranu Znovudobytí (Reconquête); Valérie Pécresse za stranu Republikáni (Les Républicains); Nicolas Dupont-Aignan za stranu Vzhůru, Francie (Debout la France). Zisky jednotlivých kandidátů lze nalézt v tabulce níže.

Abychom mohli posoudit, zda pravice skutečně posílila, musíme se vrátit zpět do roku 2017, kdy se konaly předešlé prezidentské volby. Také v těchto volbách v prvním kole získal nejvíce hlasů Emmanuel Macron, a to 24,01 %, tedy přes 8,6 milionu volebních lístků. Druhá skončila Marine Le Pen se ziskem 21,3 % a přes 7,6 milionu hlasů. Volební účast prvního kola byla 77,77 %, což představovalo 37 milionů hlasů.

Dalšími pravicovými kandidáty v roce 2017 dle deníku The Wall Street Journal byli: Francois Fillon za stranu Republikáni (Les Républicains) a Nicolas Dupont-Aignan za stranu Vzhůru, Francie (Debout la France).

Pokud tedy porovnáme zisky pravicových kandidátů v prezidentských volbách v roce 2017 a 2022, zjistíme, že v roce 2017 získali pravicoví kandidáti o skoro 3,5 milionu hlasů více.

Pokud bychom se soustředili pouze na druhé kolo prezidentských voleb, dojdeme k opačnému výsledku. V roce 2017 získala Marine Le Pen v druhém kole prezidentských voleb 33,9 % hlasů a přes 10,6 milionu hlasů. O pět let později získala 41,46 % a skoro 13,3 milionů hlasů, tedy o cca 2,7 milionů hlasů více, a jako zástupce pravice tak posílila. 

Sílící podpora pro Le Pen je zapříčiněna i tím, že se ve volbách v roce 2022, respektive již před nimi, „rozhodla normalizovat, změkčit a uhladit svůj jazyk“, jak uvedla Cecile Alduyová, expertka na francouzskou krajní pravici a politickou komunikaci ze Stanfordské univerzity. Zatímco v roce 2017 vstoupila do prezidentských voleb se slibem (.pdf, str. 3) vypsání referenda o vystoupení Francie z EU (tzv. frexit), v roce 2022 svůj protievropský postoj zmírnila a o hlasy francouzských voličů se ucházela se slibem (.pdf, str. 19) zásadní reformy Evropské unie a jejího přetvoření do aliance „svobodných a suverénních národů“.

Vzhledem k tomu, že se Jan Bartošek vyjadřoval k vítězství Emanuela Macrona ve druhém kole voleb a následně zmínil, že výsledky (druhého kola) ukazují, že pravice ve Francii posílila, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů