Tento výrok byl ověřen jako

V roce 2014 bylo v reakci na okupaci Krymu v rozhodnutí (.pdf, str. 2) Rady EU uvaleno embargo na přímý i nepřímý prodej, dodávky, převod a export zbraní ze států EU do Ruské federace. Zákaz se týkal i souvisejícího zbrojního materiálu všech kategorií včetně „zbraní a střeliva, vojenských vozidel a vojenského vybavení, polovojenského vybavení“ a náhradních dílů k nim. Embargo platilo pro občany členských zemí EU a uvedený materiál nemohl být Rusku poskytován ani z území členských států nebo za použití plavidel či letadel pod vlajkou členských zemí. Nezáleželo přitom na tom, jestli zboží pochází přímo z území států EU, či odjinud.

Fakticky však od roku 2014 k úplnému zastavení vývozu zbraní a ostatního vojenského materiálu do Ruska nedošlo. Například Německo totiž využilo mezeru, která umožňovala do Ruska exportovat tzv. zboží dvojího užití. Tedy zboží, které je vyráběno primárně pro civilní použití, vzhledem k jeho charakteru a vlastnostem ho lze ale využít i pro vojenské účely. Ruská federace se v tomto případě zavázala k čistě civilnímu využití.

Francie poté využila možnosti naplnit smlouvy dojednané před rokem 2014, kdy Rada rozhodnutí o embargu vydala. Podle informací, které zveřejnil britský deník The Telegraph, bylo z Francie do Ruska zasláno vybavení jako bomby, rakety, torpéda, naváděcí systémy pro stíhačky a vrtulníky nebo infračervené kamery.

Mezi země, které do Ruské federace vyvážely zbraně a vojenský materiál po uvalení embarga, patří i Česká republika.

I přes nespecifikovatelný počet „mnoho“, který uvedl poslanec Bartošek, lze na základě dat hodnotit jeho výrok jako pravdivý. Francie a Německo totiž skutečně navzdory embargu patří od roku 2014 mezi hlavní evropské vývozce zbraní a vojenského vybavení do Ruské federace. Hodnota jimi vyvezeného materiálu přitom několikanásobně převyšuje vývoz ostatních států EU.