V těch objemech pomoci (Ukrajině, pozn. Demagog.cz) (...) jsme na předních příčkách, i v tom, kolik uprchlíků z Ukrajiny jsme byli ochotni přijmout.
OSN skutečně Českou republiku řadí mezi první tři země, v nichž o ochranu požádal nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků. Podle dat německého Kielského institutu se ČR prozatím umístila na 7. místě ze 40 zemí, co se týče výše vládní pomoci Ukrajině při přepočtu na % HDP.
Danuše Nerudová odpovídá na otázku moderátora, zda souhlasí s vládní pomocí Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. V kontextu výroku pak poukazuje na solidaritu českého národa, kterou podle ní představuje právě ochota přijmout válečné uprchlíky či poskytování materiální pomoci Ukrajině.
Vládní pomoc Ukrajině
Výši celkové vládní pomoci (vojenské, humanitární a finanční) monitoruje německý Kielský institut pro světovou ekonomiku v přehledu „Ukraine Support Tracker“. Data sledují období od 24. ledna až do 20. listopadu 2022 (.xlsx). Při přepočtu výše mezivládní pomoci na procenta HDP se Česká republika v tomto přehledu řadí na 7. místo ze 40 zemí (.xlsx, list Figure 4). Data Kielského institutu také ukazují, že při započítání odhadovaných nákladů spojených s uprchlíky se Česká republika umístila na 4. příčce za Estonskem, Polskem a Lotyšskem (.xlsx, list Figure 14).
Počet přijatých uprchlíků
Podle dat Organizace spojených národů (OSN), která byla dostupná 1. prosince, požádalo v České republice o ochranu v souvislosti s válkou na Ukrajině přes 464 tisíc lidí (.pdf, str. 4). To téměř odpovídá počtu lidí, kterým Česko tzv. dočasnou ochranu skutečně přidělilo. Dle Ministerstva vnitra bylo těchto případů k 29. listopadu celkem 463 804.
Nejvíc ukrajinských uprchlíků podle OSN míří do Polska, kde k 29. listopadu o ochranu požádalo více než 1,5 milionu lidí (.pdf, str. 5). Ze zemí, které nesousedí s Ukrajinou, nejvíce uprchlíků zamířilo do Německa – k 22. listopadu se jednalo o více než 1 milion lidí. Celkově se od začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemích EU zaregistrovalo k dočasné ochraně 4,8 milionu lidí (.pdf, str. 1).
Zdroje dat v grafu: OSN (.pdf); archiv statistik dle Evropské rady
Graf ukazuje, že Česká republika skutečně patří k zemím s nejvyšším počtem uprchlíků z Ukrajiny, kteří zde požádali o dočasnou ochranu. Dodejme, že do hodnocení jsme nezahrnovali údaje z Ruska a Běloruska, protože tyto hodnoty nelze dle OSN nezávisle ověřit. OSN uvádí, že do Ruska z Ukrajiny odešlo přibližně 2,9 milionu uprchlíků, do Běloruska asi 17 tisíc lidí. Podle ruských zdrojů ale zamířilo z Ukrajiny do Ruské federace 4,8 milionu uprchlíků. Informování o těchto údajích je problematické také proto, že ukrajinští představitelé o podstatné části přesunů obyvatel do Ruska mluví jako o deportaci.
Závěr
Z údajů OSN je patrné, že Česká republika skutečně patří k zemím, v nichž o dočasnou ochranu požádal nejvyšší počet uprchlíků z Ukrajiny. Podle Kielského institutu se Česko řadí na sedmou příčku z celkových 40 států, co se týče výše vojenské, humanitární a finanční pomoci Ukrajině v přepočtu na HDP. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Danuše Nerudové jako pravdivý.
