Dítě ještě před narozením má svoje práva, je chráněno zákonem, může být třeba dědicem.
V České republice jsou práva nenarozených dětí obsažena v Listině základních práv a svobod a také v trestním či občanském zákoníku, podle kterého se nenarozené dítě může stát dědicem, a to za předpokladu, že se narodí živé.
Ochrana práv nenarozených dětí je zakotvena v Listině základních práv a svobod, kde se v článku 6 uvádí: „Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.“
Trestní zákoník pak vymezuje skupinu trestných činů proti těhotenství ženy, které kriminalizují nedovolené přerušení těhotenství (se souhlasem i bez souhlasu těhotné ženy) i nápomoc či svádění k takovému konání. Tím je zároveň chráněno nenarozené dítě.
Na práva nenarozených dětí bere ohled také občanský zákoník, ve kterém je uvedeno: „Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Má se za to, že se dítě narodilo živé. Nenarodí‑li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo.“ Počaté dítě je tedy způsobilé nabývat práva, včetně práva dědit, a to za podmínky, že se narodí živé.
Práva nenarozeného dítěte jsou tedy skutečně chráněna zákony. Podle občanského zákoníku může být nenarozené dítě, pokud se narodí živé, také dědicem. Výrok Pavla Fischera proto hodnotíme jako pravdivý.
V první debatě prezidentských kandidátů v tomto roce se Pavel Fischer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Josef Středula přiznali např. k tomu, jestli v mládí (či důchodovém věku) kouřili marihuanu. My jsme se ale zaměřili na ověřit...