Petr Pavel v prezidentské debatě serveru Blesk.cz kritizoval Miloše Zemana a jeho spolupracovníky za to, že podle něj udělali z Hradu „pevnost“, mj. proto, aby se prezident vyhnul komunikaci s veřejností a s médii. Dle názoru Petra Pavla mělo dojít k oslabení bezpečnostních opatření na Hradě ve chvíli, kdy došlo k uvolnění bezpečnostní situace.

Kancelář prezidenta republiky začala o bezpečnostních opatřeních na Pražském hradě uvažovat již v září 2015. Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček v té době řekl, že úvahy o zvýšených bezpečnostních opatřeních urychlila protestní akce skupiny Ztohoven z 19. září 2015, jejíž členové na střeše Pražského hradu vyvěsili červené trenýrky.

V listopadu, několik dní po teroristickém útoku v Paříži, při kterém zahynulo více než 120 lidí, se na Pražském hradě zavedla nová bezpečnostní opatření. Příjezdové cesty začali hlídat policisté se samopaly a na silnice byly umístěny zátarasy.

V březnu 2016 došlo v belgickém hlavním městě Bruselu k dalšímu masovému teroristickému útoku, při kterém zemřelo přes 30 lidí. Ve zprávě z 18. května 2016 odůvodnila tisková mluvčí Policie ČR Ivana Nguyenová zavedení přísnějších bezpečnostních opatření na Pražském hradě takto: „V souvislosti s množícími se teroristickými útoky v Evropě byla urychlena koordinace systémové ochrany měkkých cílů, a proto jsme zvýšili i výkon služby v místech s vysokou koncentrací osob (např. obchodní centra, kulturní a sportovní akce, kostely). Mezi tato místa patří i Pražský hrad a s ním spojené i přísnější kontroly, které provádíme v součinnosti s Hradní stráží.“

V létě v roce 2016 zavedl Pražský hrad bezpečnostní kontroly ve formě bezpečnostních rámů u vstupů do Hradu. Toto opatření podle zástupců Hradu reagovalo „na současné bezpečnostní hrozby“ a bylo „v souladu s požadavky bezpečnostních složek.“ Další bezpečnostní opatření bylo zavedeno v květnu 2017, kdy byl omezen počet přístupových míst do areálu Pražského hradu, včetně Jeleního příkopu, kterým si někteří Pražané zkracovali cestu.

Že za přísná bezpečnostní opatření může zhoršená bezpečnostní situace v Evropě, se píše i v tiskové zprávě Pražského hradu z 30. prosince 2017. Bezpečnostní složky dle ní v té době radily Hradu bezpečnostní opatření zachovat, což mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček komentoval takto: „Nevyužít dostupných prostředků ochrany při současné situaci v Evropě by bylo krajně nezodpovědné. Česká republika sice patří k bezpečným zemím, celkově se však bezpečnostní situace v Evropě zhoršuje.“

Pro kontext dodáváme, že bezpečnostní opatření byla od roku 2016 dvakrát dočasně částečně snížena. Poprvé v době od 29. května do 1. června 2020, kdy bylo toto rozhodnutí odůvodněno také tím, že kvůli covidu-19 do Česka nepřijíždí tolik turistů a probíhají kontroly na státních hranicích, čímž kleslo riziko teroristického útoku. Dále pak 30. března 2021 Pražský hrad oznámil zrušení povinných plošných kontrol a byly zavedeny pouze kontroly namátkové. Toto rozhodnutí doprovázelo otevření některých částí hradního komplexu, které byly do té doby kvůli pandemii pro návštěvníky nedostupné. Přibližně o měsíc později, 6. května 2021, ale opět z důvodu zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě Hrad povinné plošné kontroly zavedl.

Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu v současné době podle tiskové zprávy z 15. listopadu 2022 usilují o zrušení nebo úpravu bezpečnostních kontrol, včetně odstranění zátarasů. V tiskové zprávě se uvádí, že se Hrad pokoušel o rozvolnění těchto opatření, narazil ale na odpor Policie ČR a žádá bezpečnostní složky o revizi bezpečnostních opatření. 15. prosince 2022 informoval Hrad o otevření Jeleního příkopu a Královské zahrady veřejnosti. 1. ledna 2023 pak došlo k otevření Obrazárny Pražského hradu.

Podle výše zmíněných vyjádření jak ze strany Policie ČR, tak Pražského hradu, byla důvodem pro instalování zátarasů na Pražském hradě zhoršená bezpečnostní situace v souvislosti s teroristickými útoky v západní Evropě. Výrok Petra Pavla z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.