Tento výrok byl ověřen jako

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) reaguje na slova poslance SPD Jiřího Kobzy, který uvedl (video, čas 16:44), že se na Ukrajině vede občanská válka. Lipavský s tímto tvrzením nesouhlasí a odkazuje přitom na protiprávní ruskou anexi Krymu z března 2014 a na zapojení Ruska do bojů na východě Ukrajiny už před rokem 2022, ve kterém Ruská federace proti Ukrajině zahájila otevřenou válku.

Anexe Krymu

Na konci února 2014 začali strategická místa na Krymu včetně krymského parlamentu obsazovat neoznačení ozbrojenci – v médiích přezdívaní „zelení mužíčci“ – spolu s krymskými separatisty. Podle techniky, kterou byli neznámí vojáci vyzbrojeni, je již tehdy odborníci označili za jednotky vyslané přímo ruskou vládou. Že mezi těmito ozbrojenci byli ruští vojáci, nakonec později připustil i sám ruský prezident Vladimir Putin.

Na přelomu února a března 2014 tak Krym obsadilo přibližně 30 tisíc ruských vojáků. Vedení Ukrajiny tehdy rozhodlo, že vojensky nezasáhne. 6. března 2014 následně krymský parlament schválil připojení poloostrova k Rusku, na 16. března 2014 vyhlásil referendum, které mělo toto rozhodnutí potvrdit. Upřesněme, že k vyhlášení tohoto referenda došlo v rozporu s ukrajinskou ústavou a rovněž o jeho průběhu panovaly pochybnosti. Např. Evropská unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) své volební pozorovatele na Krym vzhledem k protiústavnosti tohoto referenda ani nevyslaly.

Podle oficiálních, Ruskem zveřejněných výsledků, se v referendu, které probíhalo již v době okupace Krymu, vyslovilo pro připojení k Rusku téměř 97 % hlasujících. K dokončení anexe Krymu došlo 21. března 2014, kdy připojení tohoto poloostrova k Rusku definitivně stvrdil svým podpisem ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajinské síly následně Krym začaly opouštět.

Doplňme, že anexi řada zemí odsoudila s odkazem na to, že je tento krok v rozporu s mezinárodním právem. Proti Rusku jsou pak dlouhodobě vedeny sankce ze strany Spojených států, Evropské unie a dalších západních zemí.

Zapojení Ruska do bojů na Donbase před rokem 2022

Krátce po ruské anexi Krymu začali proruští radikálové obsazovat na východě Ukrajiny části Doněcké a Luhanské oblasti a vyhlásili zde dvě lidové republiky. Konflikt mezi nimi a ukrajinskou armádou konkrétně vypukl v dubnu 2014.

Moskva dlouhodobě popírala, že na území Donbasu separatistům vojensky pomáhají ruští vojáci. V roce 2015 nicméně Vladimir Putin na tiskové konferenci v reakci na otázku, který zmiňovala zadržení dvou ruských vojáků v Luhanské oblasti, uvedl: „Nikdy jsme neřekli, že tam nejsou lidé, kteří vykonávali určité úkoly i ve vojenské sféře.“ Podle něj to není to samé jako vysílání ruských jednotek.

O zapojení ruských jednotek do bojů na východě Ukrajiny svědčí také výpovědi některých ruských vojáků. Například ruský voják speciálních jednotek Dimitrij Sapožnikov v roce 2015 britské stanci BBC řekl, že všechny operace vedli ruští důstojníci a generálové.

Doplňme, že Rusko proruským separatistům na východě Ukrajiny také poskytovalo (video) těžkou vojenskou techniku. Podle mezinárodních pozorovatelů OBSE tak měli například k dispozici ruský raketomet Buratino.

Jako „klíčovou bitvu“ ministr Lipavský ve výroku zjevně označuje boje o město Debalceve na východě Ukrajiny, které se odehrály na začátku roku 2015. Sapožnikov v rozhovoru pro BBC zmínil, že se do bojů o Debalceve zapojily právě i jednotky z ruské Burjatské republiky. Podle něj tuto bitvu vyhrála samozvaná Doněcká lidová republika díky ruským tankistům, jmenovitě právě díky burjatské tankové jednotce. Město na východě tak musely ukrajinské síly opustit.

Závěr

Na přelomu února a března 2014 obsadili Krym neoznačení ruští vojáci, v polovině března poté došlo k protiprávní anexi Krymu Ruskou federací. Rusko také popíralo, že by do bojů na Donbase byli zapojení ruští vojáci, sám ruský prezident Vladimir Putin ale v roce 2015 tuto možnost připustil. O ruském zapojení do bojů na východě Ukrajiny po roce 2014 svědčí také vyjádření několika ruských vojáků. Podle tvrzení jednoho z nich se do tankové bitvy o Debalceve zapojili také ruští tankisté z ruské Burjatské republiky, a pomohli tak Doněcké lidové republice město vybojovat. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok ministra Lipavského jako pravdivý.