Ministr zahraničí Jan Lipavský reaguje na otázku, jestli konflikt mezi Hamásem a Izraelem může být důvodem nedávné cesty ruského prezidenta Vladimira Putina do Číny, kde se zúčastnil summitu k plánu tzv. nové Hedvábné stezky. V rámci summitu jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a kromě něj se setkal např. i s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Lipavský v rozhovoru odpověděl, že si souvislostí není jistý, ale „přímá souvislost tam asi nebude“. Poté dodal, že mezi Ruskem a Čínou podle něj v poslední době dochází k vzájemnému sbližování. Jako jeden z příkladů přitom uvedl Si Ťin-pchingovu návštěvu Vladimira Putina.

Obchodní vztahy

Posílené vztahy mezi Moskvou a Pekingem budí v současnosti více pozornosti zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Zatímco Evropská unie a USA na Rusko v reakci napadení Ukrajiny uvalily sankce, Čína se k tomuto kroku nepřipojila. Naopak se k protiruským sankcím stavěla kriticky. Po odchodu některých západních firem z Ruska se tak právě Čína stala významným ruským partnerem a vzájemný obchod mezi oběma státy v poslední době roste. Moskva proto předpovídá, že v současném roce přesáhne hranici 200 miliard dolarů (cca 4,4 bilionu korun).

Jako příklad posíleného obchodu můžeme uvést čínské automobily, které nyní tvoří 49 % ruského trhu. V červnu 2021 přitom jejich podíl činil pouhých 7 %. Čínské automobilky jako Haval, Chery a Geely tak v Rusku nahradily západní výrobce, kteří zemi opouštěli po začátku invaze na Ukrajinu.

Vojenská spolupráce

Vladimir Putin krátce před zahájením ruské agrese navštívil slavnostní zahájení olympijských her v Pekingu. Právě tehdy Rusko a Čína oznámily uzavření strategického partnerství s cílem limitovat globální vliv Spojených států. Ve společném prohlášení pak stálo, že „přátelství mezi oběma státy nemá hranic“, a že „není oblasti spolupráce, která by byla zapovězena“.

Vůči válce na Ukrajině se pak Čína dlouhodobě staví neutrálně. Nicméně např. britský deník The Telegraph upozornil na to, že Peking Rusku dodává tzv. zboží dvojího užití. To se primárně vyrábí pro civilní použití, lze ho ovšem využít i pro vojenské účely. Podle deníku tak tímto způsobem Čína obchází mezinárodní sankce uvalené na Rusko. Ukrajinská strana již na jaře letošního roku uvedla, že v ruských zbraních nachází čím dál tím větší počet čínských součástek.

V dubnu letošního roku tehdejší čínský ministr obrany Li Šang-fu jednal s Vladimirem Putinem. Li po schůzce uvedl, že je Čína ochotna spolupracovat s Ruskem na tom, aby mezi armádami obou států fungovala úzká strategická komunikace. Moskva a Peking současně oznámily, že prohloubí svou vojenskou spolupráci. Doplňme také, že Rusko a Čína v srpnu pořádaly společná námořní cvičení v Tichém oceánu, která zahrnovala trénink záchranných operací a výcvik boje proti leteckým útokům a ponorkám.

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku

Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem v březnu letošního roku. Došlo k tomu krátce poté, co Mezinárodní trestní soud vydal na ruského prezidenta zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Lídři obou zemí tehdy podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a spolupráci. Dohodli se také např. na tom, že Rusko bude dodávat do Číny více ropy a plynu, zatímco Čína do Ruska více elektroniky. Moskva se zároveň zavázala pomoci čínským firmám na ruském trhu nahradit firmy západní. Dodejme, že Putin tehdy popřel, že by mezi sobou Rusko a Čína utvářely vojenské spojenectví.

Shrnutí

Poslední dobou skutečně dochází k posilování vzájemných vztahů mezi Ruskem a Čínou. Po uvalení sankcí na Rusko kvůli napadení Ukrajiny se Čína pro Moskvu stala významnějším obchodním partnerem. Mezi oběma zeměmi dochází také k intenzivnější strategické spolupráci. Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil svůj protějšek v březnu letošního roku. Výrok Jana Lipavského tak hodnotíme jako pravdivý.