Ten systém (mimořádných příjmů a výdajů státu, pozn. Demagog.cz) byl loni v mínusu zhruba 18, možná 19 miliard.
Mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí v roce 2023 převýšily zisky z mimořádných vládních opatření přibližně o 18,4 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura mluví o rozdílu mezi mimořádnými výdaji a příjmy ve státním rozpočtu za rok 2023. Mimořádnými výdaji se rozumí neplánované náklady, kterými stát řeší krizovou situaci. Mimořádnými příjmy pak zisk z opatření, kterými se stát snaží tyto neplánované výdaje vyrovnat. Stanjura tvrdí, že pokud nezapočítáme platby za obnovitelné zdroje, které stát plně hradil od října 2022 do konce roku 2023, celkové neočekávané náklady v roce 2023 převyšovaly neočekávané příjmy o zhruba 18–19 miliard korun.
Mimořádné náklady během energetické krize
Kabinet Petra Fialy musel v roce 2023 řešit vysoké ceny energií, které souvisely s válkou na Ukrajině a s tím spojeným snížením dodávek plynu ze strany Ruska. Vláda na tento nárůst reagovala dotováním cen pro koncové spotřebitele, kdy zastropovala ceny elektřiny a plynu a energetickým společnostem uhradila ušlý zisk. Vedle toho stát doplatil mimořádné náklady společnosti ČEPS, která provozuje elektroenergetickou přenosovou soustavu. Také vyčlenil zvláštní podporu podnikům v energeticky náročných odvětvích (.docx).
Z výdajových položek tak stát vynaložil největší prostředky na kompenzování za dodávku elektřiny a plynu koncovým spotřebitelům. V roce 2023 jej tyto dotace vyšly na 52,8 mld. Kč. Dotace společnosti ČEPS dosáhly 18,7 mld. Kč. Podpora podniků v energeticky náročných odvětvích činila 4,6 mld. Kč. Dohromady tak na mimořádných výdajích stát vynaložil 76,1 mld. Kč (vše .pdf, str. 5).
Zisky z mimořádných opatření
Vzhledem k těmto mimořádným nákladům stát přišel s některými opatřeními, jimiž se snažil ušlé zisky vyrovnat. Vláda koncem roku 2022 představila tzv. „windfall tax“, tedy daň z neočekávaných zisků velkých společností. Zvýšené zdanění se konkrétně týkalo firem z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Nadměrný zisk těchto firem stát zdanil 60 % (.pdf, str. 4). Ministerstvo financí očekávalo, že tímto opatřením do státního rozpočtu přibude cca 85 mld. Kč. Nakonec se ale díky této dani vybralo jen 39,1 mld. Kč (.xlsx, list „Příjmy SR“).
Kromě toho stát mimořádně vybíral i na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Tímto způsobem získal navíc 18,5 mld. Kč (.xlsx, list „Příjmy SR“). V součtu tedy stát mimořádnými opatřeními vybral 57,7 mld. Kč. Mimořádné příjmy tak zaostaly za mimořádnými výdaji o 18,4 mld. Kč.
Závěr
Mimořádné výdaje v roce 2023 dosáhly 76,1 mld. Kč, zatímco mimořádné příjmy činily pouze 57,7 mld. Kč a byly tedy o 18,4 mld. Kč nižší. Výrok ministra Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.
.png)
