Ministr financí Zbyněk Stanjura se v kontextu výroku vyjadřuje k odvolání Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj, které premiér Petr Fiala odůvodnil nezvládnutou digitalizací stavebního řízení. Stanjura tvrdí, že Ivan Bartoš zrušil některé ze čtyř soutěžních dialogů v rámci DSŘ, což dle něj posléze Úřad pro ochranu hospodářské činnosti (ÚOHS) označil za netransparentní

Nový stavební zákon 

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v čele s Klárou Dostálovou v září 2020 Sněmovně předložilo návrh nového stavebního zákona, v rámci kterého byla plánovaná i digitalizace stavební agendy a územního plánování (.pdf, str. 178, 180 z 630). Nový zákon měl také zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu (str. 177 z 630). Právě vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu tehdy kritizovaly současné vládní strany, které se chtěly více zaměřit na digitalizaci. Zákon nicméně nakonec vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil zákon z roku 2006. 

V září 2021 MMR informovalo o tom, že finalizuje zadávací podmínky pro čtyři veřejné zakázky v rámci digitalizace stavebního řízení. Následující měsíc rezort sdělil, že již vypsal tři veřejné zakázky na nejdůležitější komponenty systému, a to na Portál stavebníka a integrační platformu, Informační systém evidence elektronických dokumentací a Informační systém evidence stavebních postupů. Později zveřejnilo také zakázku na Národní geoportál územního plánování.

Tato zadávací řízení měla formu soutěžního dialogu (.pdf, str. 1). S tímto typem řízení se lze setkat u „zvláště složitých plnění, které zadavatel na počátku není schopen přesně specifikovat“ (.pdf, str. 1). Umožňuje tak dialog mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení, na jehož základě zadavatel zjišťuje vhodná řešení a postupem času upřesňuje podmínky realizace.

Digitalizace za Ivana Bartoše

Ivan Bartoš nastoupil do funkce ministra pro místní rozvoj v prosinci 2021. Již v únoru 2022 Fialova vláda schválila odklad účinnosti stavebního zákona z července 2023 na červenec 2024. MMR v listopadu 2022 předložilo Sněmovně návrh novely stavebního zákona, kterou došlo především ke zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a zachování stavebních úřadů v obcích. Na novele se následně shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna jednomyslně schválila.

Začátkem roku 2023 Ivan Bartoš zrušil tři ze čtyř původních výběrových řízení (.pdf, str. 1), která vypsala jeho předchůdkyně Klára Dostálová. Konkrétně šlo o Portál stavebníka, Evidenci elektronických dokumentací a Evidenci stavebních postupů. Pouze zakázka na Národní geoportál nebyla zrušena (.pdf, str. 1).

Bartoš své rozhodnutí odůvodnil tím, že původní řešení neodpovídala novelizovanému stavebnímu zákonu přijatému v roce 2023 a rovněž nevyužívala potřebné technologie. Dále uvedl, že nový systém šlo podle něj pořídit za výrazně nižší cenu. Původní tendr byl navíc kritizován kvůli možným napojením na osoby z kauzy Dozimetr, například na Luďka Šteffla.

MMR následně přistoupilo k vytvoření nového tendru, díky kterému se podle MMR podařilo vysoutěžit nabídku levnější zhruba o 1,2 miliardy korun. Nový tendr byl ovšem zpochybněn a napaden firmou System Servis, která k ÚOHS podala podnět na prošetření zadávacích podmínek.

ÚOHS po přezkumu zjistil pochybení MMR, které podle něj dostatečně nespecifikovalo podmínky pro využití standardního softwaru, což vedlo k nejasnostem u potenciálních dodavatelů, zda mohou využít již existující programy, nebo musí vyvíjet nová řešení. Resort dle ÚOHS také nedostatečně určil lhůty pro schvalování jednotlivých částí systému, což dodavatelům znemožnilo sestavit přesný harmonogram dodání systému​.

Shrnutí

Někdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš skutečně zrušil tři ze čtyř původních soutěžních dialogů v rámci digitalizace stavebního řízení, které byly vypsány ještě za jeho předchůdkyně Kláry Dostálové. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že původní zakázky nebyly v souladu s novelou stavebního zákona, kterou Parlament schválil v roce 2023. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.