(...) u mého pozměňujícího návrhu, který se týká zavedení té tzv. dluhové brzdy.
Miloš Nový patřil mezi poslance, kteří navrhli pozměnit návrh novely zákona o platech představitelů státní moci. Jeho pozměňovací návrh požadoval, aby se platová základna poslanců a senátorů snížila o pětinu, pokud zadlužení ČR přesáhne 50 % HDP.
Poslanec Miloš Nový reaguje na dotaz, který se týkal schvalování návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Třetí čtení, na jehož konci Sněmovna hlasuje o přijetí pozměňovacích návrhů a přijetí návrhu jako celku, v případě této novely probíhalo 15. a 17. ledna. První den jednání provázely obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD, která nesouhlasila s navýšením platů politiků. Podle Nového tehdy nebylo dopředu jasné, zda Sněmovna novelu odsouhlasí. Nejisté dle něj bylo i schválení jeho pozměňovacího návrhu a v této souvislosti svůj návrh dále popisuje. Používá pro to pojem „dluhová brzda“, který se zpravidla používá pro pravidla omezující výši dluhu veřejných institucí.
Vláda původně plánovala, že v rámci novely zmíněného zákona vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o necelých 6,9 % (.pdf, str. 6).
V listopadu 2024 skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila k návrhu novely svůj pozměňovací návrh. Jeho cílem bylo, aby se platová základna poslanců a senátorů snížila o 20 % v případě, že veřejné zadlužení přesáhne 50 % hrubého domácího produktu (.docx). Podle návrhu k tomuto snížení dojde ihned v následujícím roce po zveřejnění údajů o výši zadlužení. Krácení o 20 % bude trvat vždy do konce roku, ve kterém se dluh sníží pod 50 % HDP.
Sněmovna návrh novely zákona včetně pozměňovacího návrhu poslance Nového schválila 17. ledna 2025. Ke dni vysílání námi ověřované debaty návrh čekal na projednání Senátem.
Dluhová brzda
Miloš Nový sice mluví o platech politiků, český právní systém ovšem termín dluhová brzda zná jako pravidlo stanovené zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti z roku 2017. Pokud výše dluhu sektoru veřejných institucí (snížená o rezervu peněžních prostředků na financování státního dluhu) dosáhne 55 % nominálního HDP, spustí se opatření ke snížení dluhu.
Vláda by v takovém případě musela předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu a jeho střednědobý výhled, které povedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Musí předložit také návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávy budou moci na další rok schválit pouze přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet. Ostatní veřejné instituce nebudou až na výjimky smět zřizovat nové závazky ze smluv.
Skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila pozměňovací návrh k návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Ten obsahuje ustanovení, podle něhož dojde ke snížení platové základny členů Parlamentu o 20 % v případě, že české zadlužení dosáhne více než 50 % HDP. Poslanecká sněmovna tuto novelu zákona včetně pozměňovacího návrhu poslance Nového schválila v lednu 2025. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
