Zvýšení platů politiků

Poslanec Miloš Nový reaguje na dotaz, který se týkal schvalování návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Třetí čtení, na jehož konci Sněmovna hlasuje o přijetí pozměňovacích návrhů a přijetí návrhu jako celku, v případě této novely probíhalo 15. a 17. ledna. První den jednání provázely obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD, která nesouhlasila s navýšením platů politiků. Podle Nového tehdy nebylo dopředu jasné, zda Sněmovna novelu odsouhlasí. Nejisté dle něj bylo i schválení jeho pozměňovacího návrhu a v této souvislosti svůj návrh dále popisuje. Používá pro to pojem „dluhová brzda“, který se zpravidla používá pro pravidla omezující výši dluhu veřejných institucí.

Pozměňovací návrh poslance Nového

Vláda původně plánovala, že v rámci novely zmíněného zákona vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o necelých 6,9 % (.pdf, str. 6).

V listopadu 2024 skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila k návrhu novely svůj pozměňovací návrh. Jeho cílem bylo, aby se platová základna poslanců a senátorů snížila o 20 % v případě, že veřejné zadlužení přesáhne 50 % hrubého domácího produktu (.docx). Podle návrhu k tomuto snížení dojde ihned v následujícím roce po zveřejnění údajů o výši zadlužení. Krácení o 20 % bude trvat vždy do konce roku, ve kterém se dluh sníží pod 50 % HDP.

Sněmovna návrh novely zákona včetně pozměňovacího návrhu poslance Nového schválila 17. ledna 2025. Ke dni vysílání námi ověřované debaty návrh čekal na projednání Senátem.

Závěr

Skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila pozměňovací návrh k návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Ten obsahuje ustanovení, podle něhož dojde ke snížení platové základny členů Parlamentu o 20 % v případě, že české zadlužení dosáhne více než 50 % HDP. Poslanecká sněmovna tuto novelu zákona včetně pozměňovacího návrhu poslance Nového schválila v lednu 2025. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) komentuje vládní novelu zákona o platech politiků, kterou schválila Sněmovna. Vysvětluje, že mezi růstem průměrných mezd a růstem platů politiků existuje časová prodleva. To je podle Nového problematické, protože platy politiků se kvůli tomuto mechanismu mohou zvyšovat v době ekonomické recese, což může vést k napětí ve společnosti.

Platy představitelů státní moci

Podle zákona o platech představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu se výše platu vypočítává jako součin platové základny a platového koeficientu, který se odvíjí od náročnosti vykonávané funkce. Platová základna se v daném kalendářním roce určuje podle průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém roce.

Platová základna představitelů státní moci se dříve počítala nezávisle, od roku 2024 však činí 83,3 % platové základny soudců. Poslancům a senátorům náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Koeficient se pak dále zvyšuje podle funkce v dané komoře Parlamentu. Vedle tohoto základního platu mají členové Parlamentu nárok také na náhrady, např. na reprezentaci, cestování nebo na stravné (.pdf). Pro plat ministrů platí koeficient 2,06 a pro předsedu vlády 2,9. Nejvyšší koeficient z vrcholných politiků má prezident.

Růst platů v roce 2025

Poslanecká sněmovna v lednu 2025 schválila návrh novely zákona o platech politiků, který zvedá platovou základnu soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Vrcholným politikům díky této novele vzrostou platy o 6,95 % (.pdf, str. 15 z 24), změna se týká již platů za leden 2025.

Sněmovna zároveň schválila pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariána Jurečky (KDU-ČSL), který omezuje meziroční růst platů politiků na maximálně 5 % (.docx, str. 1). Poslanci přijali také návrh skupiny poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým, podle kterého se poslancům a senátorům v případě zadlužení státu nad 50 % HDP budou krátit platy o pětinu (.docx, str. 1).

Vláda původně plánovala, že v rámci novely zákona o platech politiků vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o necelých 6,9 % (.pdf, str. 6).

Závěr

Platy vrcholných politiků se dle zákona odvíjí od platové základny soudců, která se vypočítává jako součin průměrné hrubé mzdy za předloňský rok a koeficientu stanoveného zákonem. Současný plat politiků tedy závisí na stavu průměrné mzdy před dvěma lety. Výrok Miloše Nového tak hodnotíme jako pravdivý.

Pirátský poslanec Jakub Michálek v debatě kritizuje nastavení platů politiků a říká, že média často uvádí platy bez poslaneckých náhrad. Ty jsou přitom podle něj tak vysoké, že představují druhý plat. Dále podotýká, že vzrostly příspěvky na dopravu, které dle jeho tvrzení tvoří čtvrtinu všech náhrad.

Poslanecké náhrady

Poslancům kromě běžného platu náleží také náhrady. Výdaje na reprezentaci a stravování při cestách po republice jsou hrazeny měsíčně formou paušální náhrady, která činí 16 % z platové základny. Dále mají poslanci nárok na náhrady za cestování vlastním vozidlem nebo veřejnou dopravou. Jejich výše činí 40−60 % platové základny zákonodárce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přesná částka se odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo místa, kde má kancelář.

Mimoto existují také náhrady prokázaných výdajů, které zahrnují ubytování při tuzemských cestách. Při cestách do zahraničí pokrývají dopravu a ubytování, Patří sem také náhrady za výdaje na odborné a administrativní práce do výše 25 % platové základny. Podstatnou část náhrad tvoří i výdaje na asistenty poslanců, přičemž limit těchto nákladů je 55 500 Kč měsíčně (.pdf).

Naturální plnění

Dalším typem příspěvku na činnost poslance je tzv. naturální plnění. Jde například o ubytování v místě sídla Poslanecké sněmovny nebo proplacení výdajů na přechodné ubytování ve stejné lokalitě, a to až do výše 20 500 Kč (.pdf).

Poslanci mají také nárok na užívání přiměřeně vybavené kanceláře ve svém volebním kraji. Ceny za její pronájem se pohybují od 9 do 27 tisíc korun měsíčně podle velikosti města (.pdf, str. 5). Příspěvek na pronájem nábytku a vybavení kanceláře činí 5 200 Kč, na telefonní poplatky a připojení k internetu maximálně 5 000 Kč a na kancelářský materiál za první měsíc 3 000 Kč, poté 2 200 Kč měsíčně (.pdf, str. 6).

Podíl cestovních náhrad

Jak jsme zmínili výše, náhrady na dopravu se odvíjí od výše platové základny, která v roce 2024 činila 94 775 Kč. Z celkového přehledu poslaneckých náhrad lze vypočítat, jakou část představují náhrady na dopravu. V našem výpočtu jsme pracovali s maximální možnou výší měsíčních náhrad pro řadové členy dolní komory a nezahrnuli jsme zahraniční cesty, u nichž výše náhrad není pevně stanovená. Náhrady se zaokrouhlují na 100 Kč nahoru.

Součet náhrad pro poslance, kteří dostávají maximální možnou částku, činí 211 200 korun měsíčně. Dopravné pro poslance s trvalým bydlištěm nejdál od Sněmovny tvoří přibližně 27 % všech náhrad. Pro ostatní představují náhrady na dopravu cca 20 až 23,5 %.

Závěr

Poslanci mají kromě základního poslaneckého platu nárok na náhrady. Mezi ně patří mj. náhrady na dopravu, reprezentaci, pronájem kanceláře nebo výdaje na asistenta. Náhrady na dopravu činí 40−60 % platové základny podle místa bydliště, u jednotlivých představitelů jsou tudíž různé. U poslanců, kteří pobírají nejvyšší možné dopravní náhrady, představují cca 27 % všech náhrad. U ostatních členů dolní komory je to přibližně 20 až 23,5 %. Výrok Jakuba Michálka tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Jakub Michálek v kontextu výroku kritizuje poslanecké náhrady a podotýká, že média často uvádějí platy politiků bez nich. Podle něj přitom tvoří de facto druhý plat a jsou tak důležitou součástí celkových finančních odměn. Následně uvádí, že ačkoliv ceny benzinu byly podle něj v roce 2012 stejné jako v současnosti, náhrady za dopravu se od té doby zvýšily o 270 tisíc Kč ročně.

Cena benzínu

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se ceny benzínu Natural 95 v roce 2012 pohybovaly přibližně mezi 35 a 38 korunami za litr. Průměrně jeho cena činila 36,68 Kč, zatímco v roce 2024 se jednalo o 37,4 Kč. Pokud nepočítáme inflaci, cena v těchto dvou letech zůstala obdobná.

Náhrady na dopravu

Plat poslanců se odvíjí od platové základny, kterou stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí svou vyhláškou. Pro rok 2024 ji resort stanovil na 94 775 Kč. Základna se dále násobí koeficientem, který je nastavený na 1,08 a zvyšuje se v případě, že poslanec v dolní komoře zastává další funkci – může se jednat o pozici předsedy výboru, předsedy nebo místopředsedy Sněmovny apod.

Poslancům kromě tohoto základního platu náleží také náhrady za výdaje na reprezentaci, dopravu, tuzemské a zahraniční cesty (včetně dopravy, stravování a ubytování během nich), přechodné ubytování v Praze nebo náhrady na odborné a administrativní práce.

Náhrady na dopravu, o kterých mluví poslanec Michálek, jsou paušální, což znamená, že poslanci dostávají pevně stanovenou částku. Jejich konkrétní výše se odvíjí od platové základny a od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo od města, ve které má kancelář.

V roce 2012 činila platová základna pro poslance 51 731 Kč, a i přes úpravy zákona o platu představitelů státní moci zůstala po celý rok neměnná. V roce 2024 pak základna představovala 94 775 Kč. Následující tabulka zobrazuje porovnání náhrad za dopravu v těchto dvou letech – vyplývá z ní, že v roce 2012 dostávali poslanci za dopravu 248 400 Kč až 373 200 Kč ročně, zatímco o dvanáct let později už se tyto částky pohybovaly v rozmezí 456 000 Kč až 682 800 Kč. Rozdíly v jednotlivých kategoriích tak dosahovaly hodnot mezi 207 600 až 309 600 Kč.

Závěr

Průměrná cena benzínu Natural 95 v roce 2012 byla 36,68 Kč, zatímco v roce 2024 dosáhla 37,4 Kč, tedy byla podobná. Poslanecké náhrady za dopravu mezi těmito dvěma lety vzrostly kvůli tomu, že se zvýšila platová základna, podle které se vypočítávají. Roční náhrady za rok 2012 se v závislosti na místě bydliště poslance a umístění jeho kanceláře pohybovaly mezi 248 400 Kč až 373 200 Kč ročně, zatímco v roce 2024 už dosahovaly 456 000 Kč až 682 800 Kč. Za tuto dobu se tak zvýšily o 207 600 až 309 600 Kč. Jakub Michálek se uváděnou částkou do výsledného rozmezí vejde, jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloš Nový v kontextu výroku mluví o tom, že podporuje změnu systému poslaneckých náhrad. Na jejich úpravu ovšem podle něj nebyl čas, protože se Sněmovna musela zabývat platovou základnou politiků v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo snížení platové základny pro soudce.

Propojení platů soudců a představitelů státní moci

Podle zákona o platech představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu se výše platu vypočítá jako součin platové základny a platového koeficientu, který se odvíjí od vykonávané funkce. Platová základna se v daném kalendářním roce určuje podle průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém roce. Pro představitele státní moci se od roku 2024 odvíjí od výše platů soudců na základě novely z pera vlády Petra Fialy.

Od roku 2021 se platová základna pro soudce počítala jako 3násobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Vláda Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku pro rok 2024 platy soudců snížila, když hodnotu platové základny změnila na 2,822násobek.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud v květnu 2024 rozhodl (.pdf), že zákonodárci nutnost snížení platové základny soudcovských platů dostatečně neodůvodnili a že její změna odporuje ústavnímu pořádku (str. 31). Spolu s tím Ústavní soud nařídil, aby od ledna 2025 byla zmínka o „2,822násobku“ průměrné mzdy ze zákona vyškrtnuta (.pdf, str. 1).

Fialův kabinet (.pdf, str. 1) si nejdříve toto rozhodnutí soudu vykládal tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. V návaznosti na nález tak vláda původně plánovala, že v rámci novely zákona o platu představitelů státní moci vzroste plat politiků téměř o 14 %. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a ústavností snížení platů ostatních představitelů státní moci se nezaobíral.

V návaznosti na nález Ústavního soudu nicméně ze zákona zmizelo, z čeho se platová základna pro politiky počítá. Stálo v něm totiž, že jde o 83,3 % platové základny soudců, která ale kvůli rozhodnutí soudu již nebyla blíže definována. Nebylo tedy jasné, od jaké částky se platy politiků odvíjejí. Vzhledem k tomu, že jsou jejich platy navázané na ty soudcovské, se tak Poslanecká sněmovna platovou základnou zabývat musela.

Vláda nakonec navrhla, aby se platy politiků zvýšily pouze o 6,95 % (.pdf, str. 7 z 24) a zároveň aby se zvedla platová základna soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Poslanecká sněmovna tento návrh schválila v lednu 2025, kdy také přijala některé pozměňovací návrhy, které mj. zavádějí maximální meziroční nárůst platů politiků na 5 %.

Závěr

Ústavní soud v květnu 2024 rozhodl o tom, že snížení platové základny soudcovských platů z 3násobku na 2,822násobek bylo protiústavní. Ústavností snížení platů ostatních představitelů státní moci se soud sice nezabýval, kvůli navázání platů politiků na soudcovské platy se ale Sněmovna platové základně musela věnovat. Výrok Miloše Nového tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Miloš Nový v kontextu výroku říkal, že se mu nelíbí současný systém paušálních náhrad a uvedl, že např. paušální náhrady na dopravu by upravil tak, aby se musely jednotlivé cesty prokazovat. Jakub Michálek tento nápad kritizoval, jelikož by podle něj vedl ke zbytečné administrativní zátěži a ke „kšeftování s účtenkami“. Poté zmiňuje, že navrhl snížit náhrady o 25 %. Neupřesňuje ale, jestli se jedná pouze o paušální náhrady za dopravu, nebo o celý systém paušálních náhrad. V našem odůvodnění se proto zaměříme na obě tyto možnosti. Vedle paušálních existují ještě náhrady prokázaných výdajů, u kterých vyplacená částka není jednotná.

Platy poslanců

Plat poslanců se odvíjí od platové základny, kterou stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) svou vyhláškou. Pro rok 2024 ji resort stanovil na 94 775 Kč. Základna se dále násobí koeficientem, který je nastavený na 1,08 a zvyšuje se v případě, že poslanec v dolní komoře zastává další funkci – může se jednat o pozici předsedy výboru, předsedy nebo místopředsedy Sněmovny apod.

Vedle tohoto základního platu mají poslanci nárok i na náhrady, např. na reprezentaci, dopravu nebo na stravné (.pdf). Náhrady na reprezentaci společně se stravováním při tuzemských cestách a dopravu jsou přitom paušální, což znamená, že poslanci dostávají pevně stanovenou částku. V případě reprezentace se jedná o 16 % platové základny, zatímco obdržené částky za cestování se odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo od města, ve které má kancelář.

Tyto paušální náhrady podléhají dani z příjmů – na rozdíl od nedaněných typů náhrad, kterými jsou náhrady za konkrétní prokázané výdaje a tzv. naturální plnění (např. využívání služebního auta, telefonu atp.). Podle zákona existuje ještě paušální náhrada pro těžce zdravotně postižené poslance, který k výkonu své funkce potřebuje osobního asistenta. V současné Sněmovně se ale nikdo takový nenachází a do našem odůvodnění ji tak nezahrnujeme.

Michálkův pozměňovací návrh

Vláda v polovině října 2024 schválila (.pdf) návrh novely zákona o platu představitelů státní moci, podle kterého platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců stoupnou o 6,95 % (.pdf, str. 9, 18 z 24). Jakub Michálek k této novele v listopadu 2024 předložil pozměňovací návrh (.docx), který usiloval o snížení poslaneckých náhrad za dopravu (str. 2, 4–5). Přehled navrhovaných změn obsahuje následující tabulka, ve které vycházíme z výpočtu platové základny pro rok 2025 od MPSV ve zmíněném návrhu novely (.pdf, str. 12 z 24).

Pokud srovnáme výši náhrad za dopravu v roce 2024 a Michálkem navrhované snížení, tyto náhrady by se snížily zhruba o třetinu. Logicky nejvyšší rozdíl by byl u poslanců, kteří mají bydliště nejdále od Sněmovny, a to o 38 %. Celkové paušální náhrady by skutečně klesly zhruba o čtvrtinu. Konkrétně by byly nižší o 22–⁠⁠⁠⁠⁠⁠28 %. Sněmovna ale část pozměňovacího návrhu ohledně snížení náhrad za dopravu nepřijala, když jeho schválení podpořilo pouze 23 poslanců a 30 jich hlasovalo proti.

Závěr

Pirátský poslanec Jakub Michálek předložil pozměňovací návrh k novele zákona o platu představitelů státní moci, který měl za cíl snížit paušální náhrady na dopravu. Členové dolní komory Parlamentu dostávají také náhrady za prokázané výdaje, u kterých se vyplacená částka liší. Podle Michálkova návrhu by nicméně oproti roku 2024 došlo k poklesu paušálních náhrad přibližně o čtvrtinu – konkrétně by klesly o 22 až 28 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Jakub Michálek (Piráti) reaguje na dotaz, proč se nepřipojil ke snahám opozičních stran o zmrazení odměn představitelů státní moci. Michálek tento krok považuje pouze za předvolební kampaň a v této souvislosti mluví o pozměňovacích návrzích k návrhu novely zákona o platu představitelů státní moci, které měly za cíl zastropovat meziroční růst platů politiků. Podle něj jeho strana s návrhem stropu, který se nakonec objevil i ve Sněmovnou schváleném návrhu, přišla jako první a ministr práce a sociálních Marian Jurečka (KDU‑ČSL) prosazený pozměňovací návrh s pětiprocentním limitem předložil později (video, čas 11:25).

Platy soudců a představitelů státní moci

Podle zákona o platech představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu se výše platu vypočítává jako součin platové základny a platového koeficientu, který se odvíjí od náročnosti vykonávané funkce. Platová základna se v daném kalendářním roce určuje podle průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém roce a od roku 2024 se odvíjí od výše platů soudců na základě novely z pera vlády Petra Fialy.

Od roku 2021 se platová základna pro soudce počítala jako trojnásobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Vláda Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku pro rok 2024 snížila platy soudců, když hodnotu platové základny změnila na 2,822násobek. Ústavní soud nicméně v květnu 2024 rozhodl (.pdf), že zákonodárci nutnost snížení platové základny soudcovských platů dostatečně neodůvodnili a že její změna odporuje ústavnímu pořádku (str. 31). Spolu s tím Ústavní soud nařídil, aby byla od ledna 2025 zmínka o „2,822násobku“ průměrné mzdy ze zákona vyškrtnuta (.pdf, str. 1).

Novela zákona o platu představitelů státní moci

Vláda v říjnu 2024 předložila návrh novely zákona, který vrací výši platové základny pro soudce na úroveň trojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy (.pdf, str. 2, 6). Dle návrhu novely zároveň dojde v roce 2025 k nárůstu platové základny vrcholných politiků o 6,95 % (.pdf, str. 7 z 24).

Jakub Michálek (Piráti) podal 19. listopadu 2024 pozměňovací návrh (.docx), který měl za cíl roční růst platů představitelů státní moci zastropovat. Podle návrhu se v případě, že by nárůst platové základny v daném roce přesáhl 6 %, její zvýšení omezovalo na 6 % (.docx, str. 2). Zbytek by se připočítával k nárůstu v následujícím nebo nejbližším následujícím roce tak, aby meziroční růst hodnotu 6 % nepřesáhl (str. 2). Důvodem pro toto zastropování byla dle návrhu snaha zabránit skokovému nárůstu platů, ke kterému by jinak došlo v roce 2026 (str. 4). Michálkův návrh Sněmovna později odmítla.

O měsíc později, 20. prosince, předložil Marian Jurečka (KDU‑ČSL) pozměňovací návrh, ve kterém navrhl zastropování nárůstu platů na 5 % (.docx, str. 1). Tento nakonec Poslanecká sněmovna, stejně jako celý návrh novely, 17. ledna 2025 schválila (.pdf).

Závěr

Poslanec Pirátů Jakub Michálek svůj pozměňovací návrh, který kromě dalších změn obsahoval i zavedení zastropování meziročního nárůstu platu státních představitelů na 6 %, předložil v listopadu 2024. Ministr Jurečka návrh, který zaváděl 5% strop růstu platů, předložil až o měsíc později. Výrok poslance Jakuba Michálka proto hodnotíme jako pravdivý.

Pirátský poslanec Jakub Michálek komentuje mechanismus každoročního navyšování platů politiků, který je podle něj třeba zachovat. Zmiňuje, že Piráti přišli s návrhem na zastropování růstu, který později převzal a prosadil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Dodává, že podobně to bylo s návrhem na omezení hromadění platů regionálních politiků, se kterým také přišli Piráti první.

Novela zákona o platu státních představitelů

Vláda Petra Fialy v roce 2023 v rámci konsolidačního balíčku prosadila snížení platové základny soudců, od které se odvíjí i platy politiků. Ústavní soud však v květnu 2024 rozhodl, že tento krok nebyl řádně odůvodněn a opatření zrušil. Vláda kvůli tomuto zásahu musela zákon o platech politiků znovu upravit. Podle původního návrhu se měl jejich plat meziročně zvýšit o téměř 14 % (.docx, str. 5). Po kritice však vláda nakonec navrhla menší růst o necelých 7 %. Sněmovna novelu schválila v lednu 2025.

Pirátský pozměňovací návrh

Jakub Michálek předložil 19. listopadu 2024 pozměňovací návrh k novele zákona o platech politiků, který mj. navrhoval snížení odměn u poslance, jenž má druhou a další funkci například jako krajský či obecní zastupitel (.docx, str. 4). Podle současné úpravy má poslanec, který je zároveň uvolněným (funkci vykonává na plný úvazek) členem obecního, krajského nebo pražského zastupitelstva, nárok na 0,4násobek stanovené odměny.

Pirátský návrh však upozorňuje na to, že pokud poslanec zároveň vykonává např. funkci starosty jako neuvolněný člen zastupitelstva, může dosáhnout až na 0,6násobek odměny (.docx, str. 5). Piráti tedy navrhli, aby i poslanec, který je neuvolněným členem zastupitelstva, dostával odměnu za tuto funkci pouze do výše 0,4násobku maximální výše odměny stanovené zákonem (.docx, str. 2 a 3).

Lidovecký pozměňovací návrh

Poslanci KDU-ČSL Marian Jurečka a Marek Výborný podali dva vlastní pozměňovací návrhy 20. prosince 2024. První návrh má snížit motivaci ke kumulaci funkcí napříč úrovněmi samosprávy, uvolněný i neuvolněný zastupitel má podle něj mít nárok na vyplacení odměny v plné výši u té, která je nejvyšší. Za výkon funkce člena zastupitelstva druhého samosprávného celku pak dostane pouze 0,4násobek odměny (.docx, str. 4).

Druhý pozměňovací návrh se podobně jako ten Michálkův zabývá souběhem funkce zastupitele a poslance. Podle návrhu by poskytování odměny za výkon funkce uvolněného i neuvolněného zastupitele mělo být omezeno hranicí 0,4násobku částky, která by jinak náležela neuvolněnému zastupiteli (.docx, str. 3). Při hlasování ve třetím čtení byly oba tyto návrhy přijaty, zatímco Michálkův návrh byl zamítnut.

Závěr

Pozměňovací návrh, který poslancům snižuje druhý plat za výkon funkce uvolněného i neuvolněného zastupitele na 40 % původní odměny, předložil Jakub Michálek za Piráty, ale i Marian Jurečka s Markem Výborným za KDU-ČSL. Právě lidovecké návrhy Sněmovna schválila, byť Michálek svůj návrh předložil o měsíc dřív. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Jakub Michálek v kontextu výroku mluví o pirátských pozměňovacích návrzích k novele zákona o platu představitelů státní moci, které podle něj převzal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Následně podotýká, že je rád, pokud se vláda jejich nápady „inspiruje“ a prosazuje prospěšná opatření. Poté uvádí, že Sněmovna schválila přímo jeden z jeho návrhů, který souvisí s rušením odchodného.

Odstupné vs. odchodné

Odstupné se v praxi často zaměňuje s odchodným. Odstupné představuje částku, na kterou má nárok zaměstnanec, kterému dal zaměstnavatel výpověď kvůli nadbytečnosti nebo kvůli tomu, že došlo ke zrušení zaměstnavatele či jeho přemístění. Částka se odvíjí od výše zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku a délky trvání pracovního poměru. Smyslem odstupného je zaměstnancům napomoci překlenout situaci, v níž se nachází bez vlastního zavinění.

Oproti tomu odchodné se vyplácí příslušníkům bezpečnostních sborů, politikům a soudcům. Výši odchodného nestanovuje zákoník práce, ale určují ji příslušné zákony, které upravují platy příslušníků bezpečnostních sborů a platy představitelů státní moci.

Představitelé státní moci, a tedy i politici, získají odchodné po ukončení výkonu funkce. Odchodné se vyplácí ve výši jednoho až čtyř měsíčních platů, a to podle počtu let výkonu funkce. Pokud politik do tří měsíců přejde do jiné politické funkce nebo se stane soudcem, na odchodné nemá nárok.

Vedle těchto dvou typů finančních odměn existuje ještě odbytné, které náleží vojákům. Ti ho dostanou v případě, že z armády odchází alespoň po dvou letech a dokončí závazek, který s armádou uzavřeli. Pravidla pro odbytné vychází ze zákona o vojácích z povolání.

Návrh na omezení odchodného

Poslanec Michálek během listopadu 2024 předložil některé pozměňovací návrhy k novele zákona o platu představitelů státní moci, kterou v lednu 2025 nakonec schválila Sněmovna. Jeden z nich navrhoval omezení odchodného pro politiky a soudce. Podle původní úpravy na něj totiž měli nárok, i když získali funkci v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizacích (.docx, str. 2, 4). Tento pozměňovací návrh poslanci spolu s celou novelou přijali.

Michálkův návrh tedy odchodné zcela nezrušil, pouze ho omezil. Nově nebude odchodné vypláceno politikům nebo soudcům, kteří do tří měsíců od zániku původní funkce získají funkci v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních institucích (.docx, str. 4). Pokud ale přejdou do Evropského parlamentu, na odchodné mají i nadále nárok. Stále také platí, že pokud představitelé státní moci nezískají jinou funkci, mohou dostat odchodné ve výši jednoho až čtyř měsíčních platů, a to podle počtu let výkonu funkce.

Závěr

Jakub Michálek opravdu předložil později schválený návrh, na základě kterého se odchodné nebude poskytovat politikům ani soudcům, kteří v prvních třech měsících po konci v původní funkci odejdou do orgánů Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací. Návrh ale nezrušil odchodné jako celek, navíc se ani nevztahuje na představitele, kteří přejdou do Evropského parlamentu. I nadále mají politici a soudci nárok na odchodné ve stávající výši jednoho až čtyř měsíčních platů, pokud během tří měsíců po skončení v původní funkci nezískají jiný mandát. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Poslanec Jakub Michálek odpovídá na otázku, proč nepodpořil návrhy opozičních hnutí ANO a SPD, které navrhovaly zmrazit platy politiků na pět let. Vysvětluje, že by toto opatření později vedlo ke skokovému nárůstu platů, a že návrh považuje za předvolební kampaň. Michálek dodává, že Piráti výsledný návrh novely zákona o platu představitelů státní moci nemohli podpořit, protože se dostatečně nevěnoval poslaneckým náhradám. Tvrdí, že zatímco zbytek opozice navrhoval zachovat stávající mechanismus výpočtu platů, Piráti chtěli příjmy politiků snížit prostřednictvím nižších náhrad.

Novela zákona o platu představitelů státní moci

Návrh novely zákona o platu představitelů státní moci vláda schválila (.pdf) v říjnu 2024 a Sněmovna jej přijala v lednu 2025. Tento návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zvyšuje platy politiků i soudců a státních zástupců zhruba o 7 % (.pdf, str. 9, 18 z 24). Zachovává sice současný způsob výpočtu poslaneckých i senátorských náhrad (.pdf, str. 2–⁠⁠⁠⁠⁠⁠4 z 24), zvyšuje ale platovou základnu soudců i ostatních představitelů státní moci (str. 23 z 24). Vzhledem k tomu, že se od platové základny odvíjí výše náhrad, dojde i k jejich nárůstu. Návrh z dílny MPSV také nově zavedl paušální náhrady výdajů pro prezidentovu partnerku či partnera (.pdf, str. 3 z 24).

Pozměňovací návrhy

Během projednávání zmíněného návrhu novely Piráti mj. prosazovali snížení některých poslaneckých náhrad. Jejich poslanec Jakub Michálek v listopadu 2024 předložil pozměňovací návrh (.docx), který navrhoval například zrušení odchodného pro politiky přecházející do mezinárodních nebo evropských institucí (str. 4, 7) nebo právě snížení paušálních náhrad za dopravu (str. 2, 4–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5). Návrh ovšem zachovával až 6% roční růst platové základny, stejně jako paušálních náhrad pro příští roky. Omezení odchodného Sněmovna schválila, snížení náhrad na dopravu však nikoliv.

Poslanec Tomio Okamura (SPD) již v říjnu 2024 předložil vlastní pozměňovací návrh, který ponechával základnu platu představitelů státní moci na 94 775 Kč (.docx, str. 2), tzn. v loňské výši stanovené vyhláškou MPSV. Tato výše měla dle návrhu zůstat neměnná až do 31. prosince 2029 (str. 2). Pozměňovací návrh hnutí ANO předložila v prosinci 2024 Alena Schillerová (.docx). Její návrh – stejně jako návrh hnutí SPD – měl za cíl zmrazit platy státních představitelů na pět let, a to na totožné částce (.docx, str. 2). Návrhy SPD a ANO ale Sněmovna nepřijala.

Návrhy Okamury a Schillerové sice neobsahovaly snížení poslaneckých náhrad (.docx, .docx,), ale zmrazení platové základny by zároveň zastavilo jejich růst., který se od výše platové základny odvíjí. Stejně jako plat poslanců by tak i jejich paušální náhrady zůstaly ve stejné výši jako v roce 2024. Na základě Michálkova návrhu by se naopak jednorázově snížily náhrady za dopravu, platová základna by však dále rostla až o 6 %. Vzhledem k pokračujícímu růstu průměrné mzdy (.xlsx), od které se růst platové základny odvíjí, by platy včetně paušálních náhrad mohly být u většiny poslanců podle Michálkova návrhu vyšší už v roce 2026.

Závěr

Návrhy Tomia Okamury i Aleny Schillerové neměnily poslanecké náhrady a do roku 2029 navrhovaly zachovat výši platové základny – tedy i náhrad – na úrovni z roku 2024. Pirátský poslanec Jakub Michálek navrhl pouze snížení paušálních náhrad za dopravu, jeho návrh však zachovával následný růst platové základny i náhrad až o 6 % ročně. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Poslanec Jakub Michálek mluví o svém návrhu, který se týká snížení náhrad na dopravu pro zákonodárce. Poslanecká sněmovna totiž v lednu schválila novelu zákona o platu představitelů státní moci (.pdf), která zvýšila platy politiků. Moderátorka zmiňuje pozměňovací návrhy opozičních hnutí ANO a SPD, které měly za cíl platy do konce roku 2029 zmrazit na loňské úrovni (.docx, .docx,). Michálek poté kritizuje, že zástupci ANO nehlasovali pro jeho návrh, i když podle něj neustále tvrdí, že politici mají moc vysoké platy.

Poslanecké náhrady

Poslancům kromě standardního platu náleží i náhrady, které pokrývají výdaje např. na reprezentaci, dopravu nebo stravování při cestování po republice. Současná legislativa počítá s náhradami za dopravu ve výši od 40 % do 60 % platové základny zákonodárce.⁠ Přesný podíl se přitom odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny, nebo místa, kde má kancelář.

Snížení náhrad na dopravu

Poslanci začali projednávat vládní návrh novely zákona o platu představitelů státní moci v listopadu 2024. Při prvním čtení Jakub Michálek předložil pozměňovací návrh (.docx), který se týkal mj. náhrad na dopravu pro poslance a senátory (str. 2, 4–5). Michálek chtěl snížit procentuální výši výpočtu náhrad na dojíždění zákonodárců z jejich trvalého bydliště. Pro členy Parlamentu žijící v Praze by se dle návrhu náhrady snížily o cca 15 tisíc Kč měsíčně, zatímco pro ty z nejvzdálenějších míst až o 25 tisíc Kč (str. 5).

Třetí čtení, ve kterém poslanci hlasují o pozměňovacích návrzích, proběhlo v lednu 2025. Michálkův návrh členové dolní komory neschválili, když se pro jeho přijetí vyslovilo pouze 23 poslanců. Návrh podpořili někteří zástupci Pirátů a Starostů a všichni přítomní zákonodárci SPD. Podporu návrhu nevyjádřil nikdo z hnutí ANO, když se jich 37 hlasování zdrželo a jeden se k hlasování nepřihlásil.

Závěr

V rámci projednávání novely zákona o platu představitelů státní moci navrhoval Jakub Michálek snížení paušálních náhrad na dopravu pro poslance a senátory. Jeho návrh ale Sněmovnou neprošel, a to i kvůli poslaneckému klubu ANO. Takřka všichni přítomní členové klubu hnutí se totiž zdrželi hlasování a jeden poslanec se k hlasování nepřihlásil. Výrok poslance Michálka tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Jakub Michálek v kontextu výroku mluví o tom, že Sněmovnou prošlo omezení platů politiků, kteří kumulují funkce. V této souvislosti kritizuje, že někteří politici v regionech mají více funkcí, díky čemuž mají plat, který podle něj neodpovídá jejich zodpovědnosti. Jako příklad uvádí Miloše Hrůzu z hnutí ANO, který má dle jeho slov příjem více než 200 tisíc korun.

Funkce a plat Miloše Hrůzy

Miloš Hrůza je regionální politik hnutí ANO, který zastává funkci radního v kraji Vysočina a zároveň je prvním místostarostou Třebíče. V obou těchto pozicích je uvolněný, což znamená, že je pro výkon funkce uvolněný ze zaměstnání a za svou práci v zastupitelstvích dostává finanční odměnu z příslušného rozpočtu.

Výši platu krajských zastupitelů stanovuje zákon o krajích. Platy zastupitelů se vypočítávají ze základny, kterou představuje průměrná hrubá mzda za první pololetí uplynulého roku. Tato základna se poté vynásobí koeficienty nacházejícími se v příloze zákona.

Výši základny vyhlašuje Ministerstvo vnitra, které ji pro rok 2025 stanovilo na 44 943 Kč. Celkovou výši platu ovlivňuje konkrétní funkce politika, počet obyvatel kraje a to, zdali je uvolněný. Jak jsme zmínili, Miloš Hrůza je uvolněný radní kraje Vysočina, tedy kraje, který má více než 500 000 a zároveň méně než milion obyvatel (.pdf, str. 1). Podle metodické příručky Ministerstva vnitra mu tak z této funkce pro letošní rok náleží měsíční odměna 134 964 Kč (.pdf, str. 4).

Způsob výpočtu platů obecních zastupitelů je určený v zákoně o obcích a je stejný jako v případě krajských zastupitelů. I tato finanční odměna se odvíjí od počtu obyvatel obce a od toho, jestli je daný zastupitel uvolněný a jakou funkci zastává. Miloš Hrůza si jako uvolněný místostarosta Třebíče, která má 34 797 obyvatel (.pdf, str. 78), letos přijde na měsíční odměnu 95 414 Kč (.pdf, str. 3).

Omezení platů politiků v případě kumulace funkcí, o kterém poslanec Michálek v kontextu výroku mluvil, vstoupí v účinnost až na začátku roku 2026 (.pdf, str. 3–6). Politici, kteří mají více funkcí, poté budou z druhé funkce pobírat pouze 40 % platu. Letos tedy Miloš Hrůza za své funkce stále pobírá měsíční plat v celkové výši 230 378 korun. O jeho případu informoval už v prosinci 2024 server iDNES.

Závěr

Regionální politik hnutí ANO Miloš Hrůza zastává funkci radního kraje Vysočina a místostarosty Třebíče. V obou rolích přitom působí jako uvolněný zastupitel a ze zákona mu tak na letošní rok náleží plat ve výši 230 378 Kč měsíčně. Výrok Jakuba Michálka proto hodnotíme jako pravdivý.

Jakub Michálek reagoval na dotaz moderátorky, jestli se mu zamlouvá návrh TOP 09 (.docx), podle kterého se při zadlužení státu nad 50 % HDP sníží platy poslanců a senátorů o pětinu. Michálek návrh označil za populistický a kritizoval zejména to, že se pokles platů dle něj nemusí dotknout přímo politiků, kteří dluh způsobili. Dále dodal, že podobný mechanismus navázaní platů na státní dluh funguje pouze v minimálním počtu zemí.

Určování platů poslanců

Jak vychází z tabulky níže, v některých státech se platy politiků odvíjejí od několika hlavních typů mechanismů daných zákonem či jinými předpisy, což znamená, že jsou např. vázány na průměrnou mzdu v národním hospodářství, případně ve veřejném sektoru. Je tomu tak v Bulharsku nebo ve Slovinsku. V některých jiných zemích, např. ve Francii, Estonsku nebo Turecku, jsou platy politiků navázány na platové třídy vysokých státních úředníků.

V dalších evropských státech funguje systém, ve kterém o výši platů politiků nerozhoduje přímo parlament, ale nezávislá instituce. Příkladem je Velká Británie, kde výši platů členů Dolní sněmovny určuje Nezávislá autorita pro parlamentní standardy (IPSA). Obdobný systém funguje např. také v některých⁠⁠⁠⁠⁠⁠ skandinávských zemích – ve Finsku určuje výši platů výbor, jehož členové nesmí být poslanci ani zaměstnanci parlamentu. Zvláštní orgán rozhoduje i o výši platů poslanců švédského parlamentu.

Snižování poslaneckých platů

Přítomnost pravidla, na jehož základě by byl plat politiků navázán na zadlužení státu, jsme ověřovali především u evropských států, členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a vybraných velkých států. V některých z nich zákony umožňují snížit platy poslanců, dochází k tomu ovšem v případech, kdy se poslanci neomluví z hlasování. Pokud např. v Maďarsku není parlament při plánovaném hlasování usnášeníschopný, může se měsíční plat nepřítomných poslanců snížit až o třetinu.

Celkem jsme zanalyzovali legislativní dokumenty 46 států. Z členů OECD jsme nedohledali informace o mechanismu platů politiků pouze v případě Kostariky a Kolumbie. Kromě států EU a OECD jsme ověřili legislativní dokumenty dalších devíti zemí.

Z analýzy vyplývá, že mechanismus, který je podobný systému navázání platů na státní dluh, existuje pouze na Slovensku. Základní plat poslance Národní rady se vypočítává jako trojnásobek průměrné měsíční mzdy v předchozím kalendářním roce. Trochu odlišná situace panuje u členů vlády, jejichž plat je podle zákona o rozpočtové odpovědnosti navázán na veřejný dluh.

Pokud dluh veřejné správy dosáhne 43 % HDP a zároveň nepřesáhne 45 % HDP, platy členů vlády se snižují na úroveň předchozího rozpočtového roku, pokud tehdy byly nižší. Tento pokles trvá od měsíce, který následuje po zveřejnění výše dluhu až do měsíce, kdy dluh klesne pod 43 % HDP. Pro případ, kdy výše dluhu veřejné správy překročí hranici 45 % HDP, zákon počítá s dalšími úspornými opatřeními. Slovenský zákon zavádí i koeficienty, na jejichž základě se podle výše schodku veřejných financí snižují platy poslanců Národní rady.

Závěr

Z analýzy legislativních dokumentů 46 států vyplývá, že mechanismus snižování platů politiků podle výše dluhu existuje pouze na Slovensku, kde se týká členů vlády. Návrh poslance Nového má tedy obdobu pouze v jednom státě, a výrok Jakuba Michálka proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Miloš Nový reaguje na slova Jakuba Michálka, který kritizoval pozměňovací návrh TOP 09 ohledně navázání platů politiků na úroveň zadlužení. Michálek tvrdí, že snížení platů se dotkne především těch, kteří vysoké zadlužení nezpůsobili. Nový namítá, že pokud veřejné zadlužení překročí hranici 50 % HDP, dojde ke snížení hned následující rok.

Novela zákona o platu představitelů státní moci

Vláda původně plánovala, že v rámci novely zmíněného zákona vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o 6,95 % (.pdf, str. 6).

V listopadu 2024 skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila k návrhu novely svůj pozměňovací návrh. Jeho cílem bylo, aby se platová základna poslanců a senátorů snížila o 20 % v případě, že veřejné zadlužení přesáhne 50 % hrubého domácího produktu (.docx). Podle návrhu k tomuto snížení dojde ihned v roce následujícím po zveřejnění údajů o výši zadlužení. Krácení o 20 % bude trvat vždy do konce roku, ve kterém se zadlužení vrátí pod 50 % HDP. Sněmovna návrh novely zákona včetně tohoto pozměňovacího návrhu schválila 17. ledna 2025.

Závěr

K návrhu novely zákona o platu představitelů státní moci byl předložen pozměňovací návrh, podle kterého se sníží platová základna poslanců a senátorů o 20 %, pokud veřejné zadlužení překročí hranici 50 % HDP. Podle navržené úpravy dojde ke snížení základny na začátku roku následujícího po vyhlášení této míry zadlužení. Poslanec Nový tedy mechanismus popisuje správně a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Finanční ústava

Termínem „finanční ústava“ se zpravidla označuje ústavní zákon, který brání nadměrnému zadlužování státu. V minulosti takový zákon chtěly zavést vláda Petra Nečase a vláda Bohuslava Sobotky. Ani jedné z nich se ale pro návrh zákona nepodařilo najít potřebnou kvalifikovanou (ústavní) většinu v Poslanecké sněmovně.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti

Legislativa, která si klade za cíl zabránit nadměrnému zadlužení státu, už v Česku nicméně existuje. Vláda Bohuslava Sobotky totiž lednu 2017 prosadila zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který přinesl mj. mechanismus dluhové brzdy. Ten se aktivuje v případě, kdy zadlužení veřejného sektoru překročí 55 % HDP. V takovém případě mj. „vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“.

Jedná se však o běžný zákon, tudíž k jeho případné změně není potřeba ústavní většina a není pro vlády tak zavazující, jako by byla finanční ústava. Například v dubnu 2020 tak vláda Andreje Babiše prosadila novelu (.pdf), jejímž cílem bylo zmírnit ekonomické dopady pandemie covidu‑19.

Programové prohlášení vlády

Vláda Petra Fialy v lednu 2022, tedy necelý měsíc po svém nástupu, schválila své programové prohlášení (.pdf). V březnu 2023 pak schválila jeho aktualizovanou verzi (.pdf). Obě verze obsahují závazek, že vláda bude „usilovat o zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, případně jeho části, do ústavního pořádku ČR“ (.pdf, str. 5, .pdf, str. 5).

O ukotvení principu dluhové brzdy do ústavy mluvil např. ministr financí Zbyněk Stanjura v únoru 2024 (video, čas 1:39). Ve vysílání České televize tehdy říkal, že se pro něj pokusí najít ústavní většinu. Pozdější mediální zmínky jsme k tomuto tématu nenalezli.

Závěr

Fialova vláda přijetí tzv. „finanční ústavy“ zmiňuje jako jeden ze svých cílů v původním programovém prohlášení z prosince 2021 i v jeho aktualizované verzi z března 2023. Výrok poslance Michálka tak hodnotíme jako pravdivý.