Platový automat se odvíjí od toho, že roste průměrná mzda, tak s jistým časovým zpožděním, a to konkrétně dvouletým, následně rostou platy politiků.
Platy vrcholných politiků jsou navázány na platy soudců, které se vypočítávají jako součin průměrné mzdy za předloňský rok a koeficientu stanoveného zákonem. Plat politiků se tedy odvíjí od stavu před dvěma lety.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) komentuje vládní novelu zákona o platech politiků, kterou schválila Sněmovna. Vysvětluje, že mezi růstem průměrných mezd a růstem platů politiků existuje časová prodleva. To je podle Nového problematické, protože platy politiků se kvůli tomuto mechanismu mohou zvyšovat v době ekonomické recese, což může vést k napětí ve společnosti.
Podle zákona o platech představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu se výše platu vypočítává jako součin platové základny a platového koeficientu, který se odvíjí od náročnosti vykonávané funkce. Platová základna se v daném kalendářním roce určuje podle průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém roce.
Platová základna představitelů státní moci se dříve počítala nezávisle, od roku 2024 však činí 83,3 % platové základny soudců. Poslancům a senátorům náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Koeficient se pak dále zvyšuje podle funkce v dané komoře Parlamentu. Vedle tohoto základního platu mají členové Parlamentu nárok také na náhrady, např. na reprezentaci, cestování nebo na stravné (.pdf). Pro plat ministrů platí koeficient 2,06 a pro předsedu vlády 2,9. Nejvyšší koeficient z vrcholných politiků má prezident.
Poslanecká sněmovna v lednu 2025 schválila návrh novely zákona o platech politiků, který zvedá platovou základnu soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Vrcholným politikům díky této novele vzrostou platy o 6,95 % (.pdf, str. 15 z 24), změna se týká již platů za leden 2025.
Sněmovna zároveň schválila pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariána Jurečky (KDU-ČSL), který omezuje meziroční růst platů politiků na maximálně 5 % (.docx, str. 1). Poslanci přijali také návrh skupiny poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým, podle kterého se poslancům a senátorům v případě zadlužení státu nad 50 % HDP budou krátit platy o pětinu (.docx, str. 1).
Vláda původně plánovala, že v rámci novely zákona o platech politiků vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o necelých 6,9 % (.pdf, str. 6).
Platy vrcholných politiků se dle zákona odvíjí od platové základny soudců, která se vypočítává jako součin průměrné hrubé mzdy za předloňský rok a koeficientu stanoveného zákonem. Současný plat politiků tedy závisí na stavu průměrné mzdy před dvěma lety. Výrok Miloše Nového tak hodnotíme jako pravdivý.
