Vít Rakušan
Poslanec, předseda STAN
Ceny benzínu a pohonných hmot, to je jeden z těch zásadních proinflačních faktorů.
V roce 2026 tvoří pohonné hmoty 3,1 % spotřebního koše, ze kterého ČSÚ vypočítává inflaci. Zdražení pohonných hmot nepřímo vede k nárůstu cen i u dalších složek spotřebního koše a funguje tak jako proinflační faktor.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan odpovídá na dotaz, zda bude svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny v souvislosti s prudkým nárůstem cen pohonných hmot po útoku Spojených států a Izraele na Írán. Rakušan tuto možnost nevylučuje a zdůrazňuje, že situace podle něj vyžaduje součinnost vlády a opozice. Dodává, že ceny pohonných hmot jsou podle něj jedním z hlavních proinflačních faktorů, a tudíž ovlivňují ekonomickou situaci obyvatelstva ČR.
Inflaci v ČR měří Český statistický úřad (ČSÚ). K tomuto účelu vytváří tzv. spotřební koš – statistický soubor reprezentativních výrobků a služeb (např. potraviny, bydlení, doprava atd.), na základě kterých vývoj inflace vypočítává. ČSÚ do spotřebního koše zahrnuje i pohonné hmoty, přičemž ty pro rok 2026 tvoří zhruba 3,1 % objemu koše (.xlsx). ČSÚ tedy růst cen pohonných hmot zahrnuje do metodiky výpočtu inflace. Mezi další významné položky spotřebního koše patří potraviny (15,3 %), náklady na vlastnické bydlení (11,9 %), elektřina (4,3 %), plyn (1,8 %) či informace a telekomunikace (4,7 %).
Ceny pohonných hmot nicméně nemají vliv na inflaci pouze jako samostatná položka spotřebního koše. V případě jejich zdražení totiž dochází k růstu cen celé řady dalších komodit spotřebního koše, při jejichž výrobě jsou pohonné hmoty zapotřebí. Zdražení pohonných hmot zvyšuje náklady např. na dopravu, průmyslovou výrobu či zemědělství. Nepřímo, s delším zpožděním, se tak ceny ropy odrážejí do cen konečného zboží a služeb a podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagarde formují také inflační očekávání domácností a firem.
Vlivem cen pohonných hmot a ropy na inflaci se zabývají výzkumníci v posledních několika desetiletích, odborné studie na toto téma vznikaly např. už v reakci na ropné šoky v 70. letech. Studie se zpravidla shodují na kauzalitě mezi nárůstem cen pohonných hmot a inflací (.pdf, str. 22), tedy že i dočasné zvýšení cen pohonných hmot v krátkodobém horizontu způsobuje růst inflace. Vysoké ceny energetických komodit historicky způsobují tzv. nabídkové šoky, kdy v jejich důsledku dochází k nedostatku zboží na trhu a následně i k nárůstu inflace.
V kontextu ČR se vlivem ceny pohonných hmot na inflaci zabývala ČNB ve svých prognózách pro rok 2026, které vydala ještě před vypuknutím konfliktu v Íránu. Podle zpráv z letošního roku (.pdf, str. 23) a z konce minulého roku (.pdf, str. 22) ČNB očekávala, že nízké ceny pohonných hmot budou v roce 2026 působit jako významné protiinflační faktory.
Nárůst cen pohonných hmot ovlivňuje míru inflace přímo, jelikož představují 3,1 % spotřebního koše, dle kterého ČSÚ míru inflace počítá. Při zdražení pohonných hmot dochází i ke zdražení dalšího zboží a služeb spotřebního koše, k nimž jsou pohonné hmoty nezbytné. Růst cen pohonných hmot tak míru inflace ovlivňuje i nepřímo. Výzkum v této oblasti i zprávy ČNB se shodují na tom, že ceny pohonných hmot mají zásadní vliv na míru inflace. Výrok předsedy hnutí STAN Víta Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.
