Vít Rakušan
Poslanec, předseda STAN
Nominační zákon, kde byla povinnost, aby ten nominant do významné státní funkce prošel tím nominačním procesem.
Nominační zákon z roku 2019 ukládá povinnost, aby kandidáti do řídících nebo dozorčích orgánů státních nebo polostátních firem prošli nominačním procesem. Vládou zřizovaný nominační výbor s kandidátem vede pohovor a vydává k němu své stanovisko.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan odpovídá na otázku ohledně personálních změn, které současná vláda provádí ve státních organizacích. Rakušan označuje tyto personální změny jako součást silového přebírání státu, kdy má kromě propouštění konkrétních lidí docházet také k rušení souvisejících zákonů. Kromě plánovaného nahrazení služebního zákona Rakušan zmiňuje také plán zrušit nominační zákon, který podle něj stanovuje, že nominanti do významných státních funkcí musí projít nominačním procesem.
Nominační zákon
Nominační zákon stanovuje postup při výběru osob, které mají být navržené nebo jmenované do řídících a dozorčích orgánů subjektů s majetkovou účastí státu. Jedná se o státní a polostátní firmy, ve kterých mají podíl jednotlivá ministerstva (.pdf, str. 19 z 54). Patří mezi ně například ČEZ, České dráhy, Lesy České republiky nebo Česká pošta (.pdf, str. 13). K přijetí tohoto zákona došlo za vlády Andreje Babiše v roce 2019.
Na základě zákona je zřízen pětičlenný výbor pro personální nominace, jehož členy jsou nestraníci se zkušeností v zákonem určených oborech. Jmenováni jsou na pět let. Když některé z ministerstev vyhlásí výběrové řízení na řídící nebo dozorčí funkci ve státní či polostátní firmě, z přihlášených osob nejdříve nominanty vybírá komise při ministerstvu a jejich jména poté zašle nominačnímu výboru. Jméno nominanta musí resort poslat výboru i v případě, že ho vybral bez výběrového řízení. Nominační výbor následně vede s uchazečem pohovor, při kterém přihlíží i k „odborným a osobnostním předpokladům pro výkon funkce“, a předá ministerstvu doporučující nebo nedoporučující stanovisko. Tento dokument je pak dostupný i veřejně na webu vlády. Ministerstvo se jím sice nemusí řídit, ale jmenování nedoporučeného kandidáta musí veřejně odůvodnit.
Návrh na zrušení zákona
V únoru 2026 navrhli tři vládní poslanci nominační zákon zrušit (.pdf). Vláda návrh podpořila (.pdf) a v době odvysílání ověřovaného rozhovoru návrh čekal, až jej Sněmovna začne projednávat v prvním čtení. Jedna z navrhovatelek, poslankyně za Motoristy sobě Renata Vesecká, odůvodňuje zrušení zákona záměrem odstraňovat byrokracii (video, čas 21:05). Kritizuje zejména fakt, že vláda jmenuje nominační výbor a že si ministerstva zároveň vytvářejí vlastní komise pro výběr nominantů (video, čas 21:38). Podobné argumenty uvádí i důvodová zpráva návrhu (.pdf, str. 2–3), podle které nominační zákon „vykazuje systémové i koncepční nedostatky“.
Někteří odborníci a neziskové organizace (.pdf, str. 1) zabývající se transparentností procesů státní správy hodnotí zákon pozitivně (.pdf, str. 1, 26) a kritizují jeho navrhované zrušení. Návrh kritizuje také opozice.
Jak jsme výrok ověřili?
Nominační zákon ukládá povinnost, aby nominanti do řídících nebo dozorčích orgánů státních nebo polostátních firem prošli nominačním procesem. V něm hraje roli zejména výbor pro personální nominace, který s uchazeči vede pohovor a dodá ministerstvu veřejně dostupné doporučující nebo nedoporučující stanovisko. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.