(Petr Pavel, pozn. Demagog.cz) kritizuje vnitřní politiku v České republice na tiskových konferencích po jednání třeba se zahraničními partnery.

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka mluví v diskuzi o tom, zda má Česko na summitu NATO v Ankaře v červenci 2026 zastupovat v rámci delegace mimo vládu i prezident Petr Pavel. V tomto kontextu říká, že prezident je z jiné části politického spektra než Babišova vláda, a nejde tedy jen o případné formální vystoupení na summitu, ale také o neformální setkání a diskuzi se státníky. Macinka tvrdí, že prezident Pavel po jednáních se zahraničními partnery na tiskových konferencích kritizoval českou vládní politiku, což považuje za nevhodné. 

Kritika ve Vatikánu

Prezident Petr Pavel od jmenování vlády Andreje Babiše 15. prosince 2025 absolvoval vícero cest za české hranice a schůzí se zahraničními partnery. Prvním z nich bylo v lednu 2026 setkání s americkým velvyslancem. Poté navštívil Ukrajinu, kde na tiskové konferenci např. zmínil, že Česká republika bude i s novou vládou pokračovat v muniční iniciativě a podle jeho názoru nepřestane ani s jinými pomocnými programy v rámci evropského mechanismu Ukraine Facility. 

Další zahraniční návštěva prezidenta Pavla se konala v lednu ve Vatikáně. Ohledně České republiky řekl, že ji bude brzy čekat rozhodnutí, zda se postaví na stranu solidarity, nebo sobectví. Následně kritizoval vládní rozhodnutí neprodat Ukrajině letouny L-159 a dodal, že se podle něj Česko tímto krokem blíží „spíše sobectví než solidaritě“.

Kritika v Pobaltí

Na začátku února Pavel s manželkou Evou navštívili zahájení zimních olympijských her v Miláně. Následně se zúčastnil Mnichovské bezpečnostní konference, na které mj. prohlásil, že Česko nesmí vystupovat jako černý pasažér při zvyšování výdajů na bezpečnost. 

V březnu 2026 prezident Pavel pracovně navštívil některé pobaltské země. Nejdříve se setkal se svým protějškem v Lotyšsku, kde zmínil, že českým politikům záleží především na starostech českých občanů. Tím podle Pavla říkají, že se českých občanů dění za hranicemi netýká, což považuje za chybné uvažování. Prezidentský pár pokračoval návštěvou Litvy, kde Petr Pavel zkritizoval plánovanou výši českých výdajů na obranu. 

Pavlova jednání v dubnu a květnu

Během dubna Prahu navštívil italský prezident a Petr Pavel s ním řešil především bilaterální vztahy. Oba politici ocenili rozvoj vzájemných ekonomických vztahů. Ve stejném měsíci prezident zavítal do Latinské Ameriky, nejprve do Argentiny v doprovodu podnikatelské mise. Následovala návštěva Chile, ani v jedné z těchto zemí ale podle dostupných zdrojů k žádné kritice vládní politiky nedošlo. Poslední Pavlova dubnová cesta směřovala do chorvatského Dubrovníku na summit Iniciativy Trojmoří, kde zmínil, že Česká republika by se měla zamyslet nad větší účastí v některých projektech této skupiny.

Na začátku května 2026 prezident Pavel v Praze jednal se svým finským protějškem Alexanderem Stubbem. Na konferenci se s ním shodl na potřebě hodnotově založeného realismu v zahraniční politice, přičemž v českém prostředí se podle Pavla realismus a hodnoty zbytečně oddělují. V následujících dnech přijal na Pražském hradě také premiéra a krále Belgie. V polovině května se pak zúčastnil dvou summitů, a to v Bratislavě a v Bukurešti. Na Hradě přijal i vrchního velitele spojeneckých sil aliance NATO v Evropě. Po žádném z těchto jednání ale ke kritice české politiky ze strany Pavla nedošlo. 

V druhé polovině května telefonoval Petr Pavel s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Společně vydali prohlášení o usmíření mezi oběma národy a vyjádřili přání, aby se v tomto duchu nesl i festival Meeting Brno, jehož součástí byl i sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Proti jeho konání se předtím postavili vládní poslanci. O dva dny později přijal Pavel na Pražském hradě bavorského premiéra a mluvil s ním o vzájemném respektu a spolupráci.

Kritika v Estonsku

Na konci května Petr Pavel navštívil třetí pobaltskou zemi – Estonsko. Na tiskové konferenci po setkání s estonským prezidentem zmínil, že Česko by mělo být odpovědné a vydávat více prostředků na obranu, čímž zřejmě narážel na obranné výdaje Babišovy vlády, které podle hodnocení NATO nesplní závazek výše dvou procent HDP. Prezident také vládě vytkl, že přestala poskytovat finance na nákupy munice pro Ukrajinu, což podle něj nevysílá dobrý signál.

V červnu 2026 Petr Pavel jednal s významnou běloruskou disidentkou Svjatlanou Cichanouskou. Po této schůzce ke kritice vlády nedošlo, Petr Pavel naopak zmínil, že o podpoře tamní opozice panuje v Česku dlouhodobě shoda napříč vládami.

Jak jsme výrok ověřili?

Prezident Petr Pavel se po návštěvách zahraničních partnerů a ústavních činitelů vícekrát negativně vyjádřil ke krokům vlády Andreje Babiše. Ve Vatikánu např. kritizoval rozhodnutí neprodávat Ukrajině válečné letouny. V Lotyšsku vytkl české vládě, že se zajímá především o problémy českých občanů a opomíjí dění za hranicemi. V Litvě veřejně sdělil své námitky vůči plánované výši výdajů na obranu. Nedostatečně vysoké obranné výdaje kritizoval také po květnovém jednání v Estonsku, kde vyjádřil i nesouhlas s koncem finanční podpory muniční iniciativy pro Ukrajinu. Výrok Petra Macinky tak hodnotíme jako pravdivý.