Andrej Babiš už jednou proti Oto Klempířovi zasáhnul, když hodil pod stůl (…) zákon o médiích veřejné služby.

Bývalý ministr kultury a současný poslanec Martin Baxa (ODS) v debatě reaguje na slova současného ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) o novém návrhu Státní kulturní politiky. Kritizuje především způsob její přípravy a postup ministerstva, který podle něj narušil důvěru mezi ministerstvem a kulturní obcí. V této souvislosti připomíná, že i premiér Andrej Babiš (ANO) se už dříve v jednom případě postavil proti Klempířovi, když odmítl jeho návrh zákona o médiích veřejné služby.

Návrh zákona o médiích veřejné služby

Vláda Andreje Babiše v lednu 2026 ve svém programovém prohlášení slíbila zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Ministr kultury Oto Klempíř tak v dubnu 2026 předložil návrh zákona o médiích veřejné služby, jehož cílem byla mimo jiné i změna financování veřejnoprávních médií v podobě zrušení koncesionářských poplatků (.pdf, str. 25). ČT a ČRo měly podle Klempířova návrhu dostávat finance ze státního rozpočtu (.pdf, str. 22–23). Přijetím tohoto zákona by zároveň došlo ke zrušení zákona o Českém rozhlase a zákona o České televizi a ČT.

K návrhu zákona o médiích veřejné služby se v připomínkovém řízení vyjádřilo celkem 31 institucí. Celkem se k návrhu zákona sešlo 494 připomínek z ministerstev, Úřadu vlády a dalších institucí, jako je např. Hospodářská komora, Český telekomunikační úřad nebo Nejvyšší kontrolní úřad. Připomínky se týkaly například financování veřejnoprávních médií (.docx, str. 3), nepřesné terminologie (.docx, str. 3–4), příliš krátké doby mezi platností a účinností zákona (.docx, str. 1) nebo možného rozporu s právem Evropské unie (.docx, str. 2).

Již 18. května na tiskové konferenci po jednání vlády Babiš v odpovědi na dotaz novinářů ohledně připomínkového řízení k zákonu řekl, že s Klempířovým návrhem zákona „to nevypadá dobře“, a dodal, že požaduje, aby se Klempíř k připomínkám vyjádřil. I poté Oto Klempíř počítal s tím, že vláda bude po vypořádání všech připomínek projednávat jeho návrh zákona v polovině června. 

K obratu došlo 30. května, kdy Babiš uvedl, že vláda se Klempířovým návrhem mediálního zákona kvůli stovkám připomínek nadále zabývat nebude. Ke změně financování veřejnoprávních médií vláda plánuje využít změnu současného zákona (.pdf, str. 4). Vládní koalice podle Klempíře dospěla k názoru, že pro změnu financování ČT a ČRo není nutné reformovat celý systém. Sám premiér Andrej Babiš se k tématu vyjádřil se slovy, že „se téměř nic nezmění a změní se jen financování“.

Současná novela 

Dne 15. června vláda schválila novelu zákona (.pdf), která ruší zákon o rozhlasových a televizních poplatcích (.docx, str. 3) a převádí financování ČRo a ČT na státní rozpočet (.docx, str. 1–2). Novela stanovuje výši příspěvků ze státního rozpočtu, způsob jejich případné valorizace a termíny jejich vyplácení (.docx, str. 1–2). Tento návrh je v systému VeKLEP veden pod stejným identifikátorem jako původní rozsáhlejší Klempířův návrh zákona o médiích veřejné služby z dubna. Babišův kabinet nový návrh novely předložil Poslanecké sněmovně 19. června a v době odvysílání námi ověřované diskuze jej projednal pouze organizační výbor, který jeho projednání doporučil. První čtení ovšem neproběhlo.

Jak jsme výrok ověřili?

Ministr kultury Oto Klempíř v dubnu 2026 předložil návrh nového zákona o médiích veřejné služby, který by nahradil dosavadní zákon o ČT a zákon o ČRo. Kvůli množství připomínek Andrej Babiš na konci května oznámil, že se vláda tímto návrhem dále nebude zabývat a ke změně financování veřejnoprávních médií využije změnu stávajících zákonů. V polovině června pak vláda schválila novelu, která převádí financování ČT a ČRo na státní rozpočet, a předložila ji Poslanecké sněmovně. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.