Státní kulturní politika podle současného a bývalého ministra

illustration
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a jeho předchůdce a nynější poslanec Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích na ČT24 diskutovali o návrhu Státní kulturní politiky na příští čtyři roky, který připravilo současné Ministerstvo kultury. Faktické výroky především o tomto dokumentu a o obdobném materiálu, který připravila minulá Fialova vláda, rozebírá naše nová analýza.

OVĚŘENO

Události, komentáře, 10. srpna 2026

Martin Baxa

Poslanec

0

Oto Klempíř

Ministr kultury

0
0
Pravda
Připomínkové řízení k dokumentu mělo pro odbornou veřejnost původně skončit 4. srpna 2026. Oto Klempíř však 10. srpna uvedl, že lhůta bude prodloužena do 25. srpna, tedy asi o dva týdny od jeho vyjádření.
Pravda
Klempíř o původní Státní kulturní politice 2026–2030+ Fialovy vlády dříve mluvil jako o perfektní. Tento materiál opravdu označoval kulturu za nástroj, který má posílit odolnost společnosti a který napomůže omezit šíření dezinformací.
Pravda
Martin Baxa 10. srpna na síti X označil představení návrhu nové Státní kulturní politiky za „nehoráznost“ a kritizoval způsob jeho přípravy i předložení ministrem Otou Klempířem.
Pravda
Oto Klempíř skutečně zpochybnil, jaké projekty Státní fond audiovize podporuje. V únoru 2026 poukazoval na tematické zaměření podpořených projektů, kde podle něj chyběla tvorba pro děti a seniory. V březnu kritizoval přidělení dotace pro film o ukrajinské queer komunitě.
Pravda
Strategie Státní kulturní politika 2026–2030+, kterou schválila Fialova vláda, má mj. za cíl zpřístupnit kulturu znevýhodněným skupinám. Zároveň zdůrazňuje evropský rozměr kultury, včetně společné evropské identity a lepšího čerpání evropských prostředků.
Pravda
Nový návrh Státní kulturní politiky 2026–2030+ opravdu požaduje celkové navýšení rozpočtových priorit Ministerstva kultury pro rok 2027 o 3,42 miliardy korun.
Pravda
Při přípravě Státní kulturní politiky 2026–2030+ uspořádalo Ministerstvo kultury pět kulatých stolů se zástupci rezortu, asociací, krajů i mladých lidí. Dokument poté prošel mezirezortním připomínkovým řízením a 8. října 2025 jej schválila vláda Petra Fialy.
Pravda
Klempíř se ministrem kultury stal v prosinci 2025. O Státní kulturní politice mluvil v březnu 2026, kdy pro Respekt uvedl: „Budeme vycházet z dokumentu pana Baxy, ten je perfektní.“ V červenci Ministerstvo přesto předložilo vlastní návrh, který má předešlou koncepci nahradit.
Pravda
Kulturní instituce adresovaly premiérovi Babišovi i ostatním členům vlády otevřený dopis, ve kterém žádají stažení návrhu nové Státní kulturní politiky. Mezi signatáři bylo omylem uvedeno Vlastivědné muzeum v Olomouci. Ke dni námi ověřované debaty tak dopis podepsalo 59 subjektů.
Pravda
Andrej Babiš 30. května v reakci na téměř 500 připomínek, které se sešly k návrhu zákona o médiích veřejné služby předloženému Otou Klempířem, oznámil, že se vláda tímto návrhem dále zabývat nebude. Ke změně financování ČT a ČRo místo toho využije úpravu stávajících zákonů.
Pravda
Návrh Státní kulturní politiky 2026–2030+ skutečně uvádí pro r. 2027 navýšení rozpočtu Ministerstva kultury oproti r. 2026 o 850 mil. Kč pro stabilizaci příspěvkových organizací, o 1,07 mld. Kč na podporu živého umění a o 980 mil. Kč na investice do státních kulturních institucí.
Zavádějící
Příspěvek na provoz Národní galerie Praha od Ministerstva kultury se dle výročních zpráv galerie během Baxova působení nominálně zvyšoval. Při zohlednění inflace ale kromě roku 2024 meziročně klesal.
Nepravda
Během působení Martina Baxy na Ministerstvu kultury došlo k některým zásadním krokům pro stavbu depozitáře v Jinonicích, projekt ale začal už o několik let dříve. V současnosti čeká na stavební povolení.
Nepravda
Připomínky k návrhu zákona o médiích veřejné služby kromě financování kritizovaly problémy s terminologií, možnou neslučitelnost s právem EU nebo příliš krátkou lhůtu mezi platností a účinností. Vláda od návrhu upustila a schválila dílčí novelu rušící koncesionářské poplatky.