Vy (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz) jste také dávali pevná hlasování, což ale vyplývá z toho rozsudku Ústavního soudu, který vy jste sami podali k Ústavnímu soudu.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v debatě s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS) obhajuje postup vládní koalice při projednávání návrhu na zrušení koncesionářských poplatků. Sněmovna při jeho prvním čtení stanovila pevný čas hlasování, přestože do rozpravy byli stále přihlášeni další poslanci. Okamura v této souvislosti poukazuje na obdobné postupy za působení Fialovy vlády a tvrdí, že tato praxe vychází z rozhodnutí Ústavního soudu, jejichž vydání iniciovali sami poslanci dnešní opozice.

Pevná hlasování

Podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny ve znění platném do září 2026 mohl předsedající formálně ukončit rozpravu pouze tehdy, pokud do ní nebyli přihlášeni další řečníci. Vláda Petra Fialy nicméně pevná hlasování přesto využívala, například během hlasování o změnách ve valorizaci důchodů nebo při schvalování tzv. konsolidačního balíčku. Sněmovna se při tomto postupu opírala o své usnesení z února 1997, které umožňovalo stanovit dobu hlasování na určenou dobu. Ústavní soud však v prosinci 2024 konstatoval, že autonomním usnesením Sněmovny nelze stanovit výjimku ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 33). 

Až po nástupu Babišova kabinetu předložila skupina vládních poslanců novelu jednacího řádu, která byla schválena a vstoupila v účinnost v září 2026. Novela specifikuje, že ve výjimečných případech může Sněmovna odhlasovat pevný čas hlasování daného bodu. Předsedající pak může rozpravu ve stanoveném čase ukončit bez ohledu na to, zda jsou do rozpravy přihlášeni ještě další řečníci. Poslanci však musí mít dostatek času seznámit se s projednávaným materiálem.

Rozhodnutí ÚS před nástupem Fialovy vlády

Ústavní soud se předčasným ukončováním rozpravy zabýval již v prosinci 2017 (.pdf), kdy rozhodoval o návrhu na zrušení zákona o evidenci tržeb (EET), který podala skupina poslanců pod vedením Marka Bendy (ODS). Soud v nálezu konstatoval, že předčasné ukončení rozpravy nebylo v souladu s jednacím řádem. Zákon v celé šíři ale z tohoto důvodu nezrušil, jelikož šlo o třetí čtení návrhu a projednání trvalo dostatek času. Obdobně se Ústavní soud vyjádřil v nálezu z května 2021 týkajícím se novely daňových zákonů, který rovněž podali poslanci v čele s Markem Bendou (.pdf, str. 25–26). Podle Ústavního soudu měla opozice dost času se k návrhu vyjádřit, protože projednávání návrhu ve výborech ve druhém čtení nebylo zkráceno (.pdf, str. 26).

Nálezy ÚS za vlády Petra Fialy

Během působení vlády Petra Fialy se Ústavní soud vyjádřil k pevnému hlasování ve Sněmovně například v nálezu ze září 2022, v němž zamítl stížnost skupiny poslanců vedených Radkem Vondráčkem (ANO) na projednávání pandemického zákona (.pdf). Soud stížnost zamítl. O pevném hlasování nicméně konstatoval, že nemá základ v právním řádu. Přes pochybení v legislativním procesu však podle něj nedošlo k porušení práv opozice (.pdf, str. 22). K podobnému závěru dospěl také ve výše zmíněném nálezu z prosince 2024 (.pdf, str. 1, 32–33), který podala skupina poslanců vedená Alenou Schillerovou (ANO).

Znovu se k porušování pravidla zakotveného v jednacím řádu vyjádřil v nálezu z června 2025, v němž zamítl stížnost hnutí ANO ohledně projednávání úpravy podmínek předčasných důchodů. Uvedl však, že řád nedává sněmovní většině efektivní nástroje, jak prosadit svoji legitimní většinovou vůli, a vyzval poslance k jeho reformě (.pdf, str. 20). Porušení řádu konstatoval soud také v dalším rozhodnutí ze stejného měsíce, kdy zamítl neústavnost zvýšení věku pro odchod do důchodu (.pdf, str. 17).

Jak jsme výrok ověřili?

Během působení vlády Petra Fialy Sněmovna skutečně využívala pevná hlasování. Ústavní soud se této problematice věnoval opakovaně a několikrát rozhodl, že se jedná o porušení jednacího řádu. Stížnosti podali poslanci ODS ještě během působení první Babišovy vlády, Ústavní soud však tehdy konstatoval, že přes porušení zákona měla opozice na projednávání dostatek času. Za vlády Petra Fialy podali stížnost několikrát opoziční poslanci ANO. I v těchto případech soud konstatoval porušení jednacího řádu, dané zákony však nezrušil, protože vládní postup připustil jako legitimní řešení opozičních obstrukcí. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.