Ano, můžeme mít klidně prezidentský, poloprezidentský systém, ale tam je pozice prezidenta úplně jiná. Je odpovědný, je odpovědný. U nás máme neodpovědného prezidenta.
V poloprezidentské Francii byl prezident donedávna stejně neodpovědný, jako u nás.
Když Jiří Pospíšil hovoří o odpovědnosti, má zřejmě na mysli politickou odpovědnost: např. možnost, aby prezident byl sesazen parlamentem. Prezident ČR je částečně odpovědný (jak argumentuje např. ústavní právník Zdeněk Koudelka) díky ustanovení o velezradě (Čl. 65, odst. 2), přestože Ústava doslovně uvádí (Čl. 54, odst. 3), že ze své funkce odpovědný není.
V prezidentských systémech, kde je exekutivní pravomoc koncentrována v osobě prezidenta, je jeho odpovědnost zpravidla rozsáhlejší. Platí to v modelu pro tyto systémy, Spojených státech, kde prezident (dle Čl. II, odst. 4 Ústavy) může být souzen i za úplatkářství a např. i v latinskoamerických prezidentských systémech (příkladem je medializované odvolání paraguayského prezidenta v r. 2012, Economist).
"Poloprezidentský systém" je termín, který vytvořil politolog M. Duverger k popisu francouzské páté republiky a značí víceméně rovnoměrnou dělbu pravomocí v exekutivě mezi vládu a prezidenta. Francie je tedy modelovým příkladem poloprezidentského systému. Až do r. 2007 byl však francouzský prezident stejně neodpovědný jako ten český: podle původního textu (Čl. 68, fr.) francouzké ústavy z r. 1958 mohl být souzen pouze za velezradu. Teprve ústavní dodatek, schválený v r. 2007 (Deutche Welle, angl.) umožňuje proces soudu v parlamentu podle amerického modelu.
Přestože tedy prezident v Pospíšilem uvedených systémech může být odpovědný více než v ČR, nejde o pevné pravidlo.
