Přehled ověřených výroků

Dle údajů Ministerstva financí odvedla Česká republika do rozpočtu Evropské unie (od 1. května 2004 do 31. prosince 2013) celkově 342,8 mld. Kč a naopak z rozpočtu EU obdržela 676,2 mld. Kč, což vytváří kladnou čistou pozici ČR vůči EU v hodnotě 333,4 mld. Kč. S ohledem na vývoj čisté pozice byl rekordním rokem rok 2013, ve kterém platby do rozpočtu EU byly rovny 41,7 mld. Kč a příjmy z tohoto rozpočtu 125,7 mld. Kč, což vytvořilo kladné saldo čisté pozice ve výši 84,1 mld. Kč.

Výrok na základě dat webu volby.cz hodnotíme jako pravdivý. Jan Keller skutečně získal po Jiřím Pospíšilovi druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů.

KandidátPřednostní hlasyJ.Pospíšil77 724

J. Keller

57 812

P.Telička

50 784

Radek John hovoří o dokumentu "Cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro konkurenceschopné, bezpečné a nízkouhlíkové hospodářství EU", který v lednu předložila Evropská komise. Tento materiál skutečně obsahuje závazek pro členské země dosáhnout podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 27 %.

Evropský parlament pak v únoru tohoto roku odhlasoval rezoluci, požadující navýšení této složky na 30 %. Podle serveru Vote Watch Europe skutečně pro návrh hlasovali všichni poslanci ČSSD a lidovecká poslankyně Zuzana Roithová. (Proti byl Jan Březina, který již ovšem není členem KDU-ČSL).

Vzhledem k existenci instituce společné zahraniční politiky a jejím občasným projevům, hodnotíme výrok jako zavádějící i přes přetrvávající dominanci role členských států v této oblasti.

Není pravda, že by neexistovala žádná společná zahraniční politika Evropské unie. Společná zahraniční a bezpečnostní politika je součástí primárního práva EU již od dob Maastrichtské smlouvy 1993. Jak píše portál Euroskop, "její zřízení ovšem neznamenalo ani počátek spolupráce členských zemí v těchto oblastech, ani převzetí pravomocí v otázkách bezpečnosti a vztazích členských států se třetími zeměmi evropskou úrovní." V rámci společné zahraniční a bezpečností politiky existují také instituce a nástroje, které může Evropská unie využít. Všechny relevantní informace jsou k nalezení na portálu Evropské unie. V současné době stojí v čele této politiky Vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová.

Existují také konkrétní příklady, kdy je uskutečněn akt společné zahraniční politiky. Jako aktuální příklad jmenujme společné sankce v souvislosti s anexí Krymu. Tyto sankce byly dokonce schváleny ve formě evropské legislativy, jako Nařízení Rady EU (.pdf).

Zahraniční politika sice jistě nepatří mezi oblasti, které by byly v rámci EU zcela integrované. Jednotlivé členské státy jsou stále hlavními aktéry. Nicméně tvrzení, že společná zahraniční politika neexistuje vůbec, je zavádějící.

Do tzv. zvláštních pravomocí spadá též oblast koordinace hospodářských politik a politiky zaměstnanosti, konkrétně se jedná o Článek 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU):

Článek 5

1. Členské státy koordinují své hospodářské politiky v rámci Unie. Za tímto účelem přijme Rada opatření, zejména hlavní směry těchto politik.

Zvláštní ustanovení se vztahují na ty členské státy, jejichž měnou je euro.

2. Unie přijímá opatření ke koordinaci politik zaměstnanosti členských států, zejména vymezováním směrů těchto politik.

3. Unie může dávat podněty pro zajištění koordinace sociálních politik členských států.

Jak je zřejmé zvláště z odstavce 2, EU má v oblasti politik zaměstnanosti koordinační roli a zaměřuje se spíše na směřování těchto politik obecně, což značí, že většina pravomocí zůstává na národní úrovni. Konkrétně je koordinační funkce prováděna zvláště ve spojení s Hlavou IV (Volný pohyb osob, služeb a kapitálu), Kapitolou 1 (Pracovníci), která je tvořena Články 45 - 48 SFEU. Ve zmíněné části SFEU je řešeno např. ucházení se o práci v jiném členském státě (Článek 45), spolupráce úřadů práce, omezování administrativních bariér přístupu k volným pracovním místům (Článek 46), podpora výměny mladých pracovníků (Článek 47) a započítávání dob pro nárok na dávky a vyplácení dávek (Článek 48).

Na základě výše zmíněného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že se jedná o náklady související se zvýšením slev na druhé, třetí a další dítě. Dle vyjádření zástupců KDU-ČSL by dopady, při započtení dopadů těchto prostředků na zvýšení spotřeby, měly přibližně být 900 milionů Kč pro rok 2015, 1,5 miliardy Kč pro rok 2016 a 2,5 miliardy Kč pro rok 2017.

V součtu výše uvedená částka dosahuje 4,9 miliardy Kč, což přibližně odpovídá částce uváděné Andrejem Babišem. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Německý ústavní soud v roce 2013 rozhodl (pdf., s. 1) o neústavnosti pětiprocentní volební klauzule u voleb do Evropského parlamentu, a došlo tak ke snížení hranice z pěti na tři procenta.

Soud argumentoval tím, že klauzule je v případě evropských voleb zbytečná, neboť volby nemají vliv na tvorbu evropské vlády, jejíž stabilita by měla být zaručena prostřednictvím stabilní většiny.

V únoru letošního roku soud dále rozhodl (pdf., s. 4), že neústavní je také tříprocentní hranice, a volební klauzule tak byla úplně odstraněna.

K prodlužování odchodu do důchodu, stejně tak i k prodlužování doby pojištění, které s důchody úzce souvisí, dochází po celé Evropě.

K prodlužování věku pro odchod do důchodu dochází a docházelo například v Německu, Polsku, Francii, Španělsku a podobně.

V nedávné době Evropská komise České republice doporučila prodloužení odchodu do důchodu, které ovšem česká strana odmítla.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý.

Za současné vlády se skutečně poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu zatím neměnily (jde o proces, při kterém se z právního hlediska mění zemědělská půda na stavební parcelu).

Pro úplnost ovšem dodejme, že premiér Bohuslav Sobotka 18. června tohoto rokuuvedl, že stát se chystá snížit poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, aby podpořil investory v průmyslových zónách. Ministerstvo životního prostředí prý již připravuje příslušnou novelu zákona.

K poslední výrazné změně těchto sazeb došlo za vlády Petra Nečase na konci roku 2010 s platností od ledna 2011.

Je skutečně pravdou, že zmíněný závazek obsahuje jak koaliční smlouva, tak i programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Oba zmíněné dokumenty (koaliční smlouva i programové prohlášení vlády – obě .pdf) uvádí zmíněný bod, tedy zavedení limitu pro dárce politickým stranám. Konkrétně je tento závazek dohledatelný v části (u obou dokumentů stejně) 9.7 Rekonstrukce státu a opatření proti korupci. Konkrétně pak zmíněný příslib vypadá následovně:

" Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volebníkampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. Strany musejí být
závislé na voličích, ne na komerčních sponzorech. Veškeré příjmy a výdaje volebních
kampaní musí jít přes transparentní účty."