Bohuslav Sobotka
Nová vláda předstupuje před Poslaneckou sněmovnu osm měsíců po pádu vlády, která měla jako poslední mandát vzniklý z voleb. Předstupujeme před Poslaneckou sněmovnu tři měsíce po volbách do Poslanecké sněmovny, které rozhodly o jejím aktuálním složení.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Petr Nečas oficiálně podal demisi 17. června 2013, což je osm měsíců od dnešního dne (18. únor 2014). Volby do Poslanecké sněmovny se však konaly ne před třemi, ale před téměř čtyřmi měsíci, a to ve dnech 25.–26. října 2013.
Libor Rouček
Energetický sektor (v Rusku, pozn. Demagog.cz) mají v rukou oligarchové, kteří jsou zadobře s Putinem.
Většinu energetického sektoru v Ruské federaci má v rukou vláda. Jedná se například o Gazprom, který je největším exportérem plynu na světě aj e akciovou společností, kde kontrolní balík 50,01 % akcií vlastní ruská vláda. Dalším příkladem je například Rosněfť, který je akciovou společností, kdy 69,50 % akcií vlastní státní společnost OJSC ROSNEFTEGAZ. Jedinou výjimkou je ropná společnost Lukoil, která je akciovou společností, jejíž akciový kapitál je v držení převážně minoritních akcionářů. Hlavou Lukoilu je Vagit Alekpetrov.
Z těchto informací vyplývá, že pouze Lukoil je nestátní společnost, zbývající dvě jsou z většiny vlastněny státem, z čehož vyplývá, že jsou jistě s prezidentem Putinem zadobře. Je zvláštní, že i přesto, že je Lukoil soukromou společností, nemá problém se svým fungováním, jak vyplývá z článku v časopise Global Politic, Lukoil sice není státní společnost, ale někdy tak mluví, jedná i vypadá.
Kateřina Konečná
Například v Maďarsku měli výčtový zákon a vůbec nevraceli pozemky ani půdu, což my tam dneska máme (v rámci církevních restitucí - pozn. Demagog.cz).
O různých způsobech majetkového vyrovnání s církvemi zpracovalo publikaci (.pdf). Ministerstvo kultury ČR. Církevních restitucí v Maďarsku se týkal zákon č. XXXII/1991 o vypořádání stavu státního vlastnictví bývalých církevních nemovitostí (s. 6). Tento zákon umožnil církvím navrátit budovy, které byly zestátněny bez náhrady po 1. lednu 1948.
Jak tvrdí Kateřina Konečná, z restitučního procesu byly vyloučeny pozemky. Zákon se týká pouze budov, které církve a náboženské společnosti používaly pro účely jako k životu z víry, ke vzdělání a výchově nebo k sociálním službám.
Kateřina Konečná uvedla jen jednu nepřesnost - maďarský zákon kombinuje metody obecného restitučního zákona s prvky výčtového restitučního zákona. Toto však neovlivňuje hlavní sdělení, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Andrej Babiš
Pardon, já jsem četl studii Evropské unie z října 2013, je to studie o korupci ve zdravotnictví v Evropské unii. A v tý studii se říká o nekorunovaném kmotrovi českého zdravotnictví Markovi Šnajdrovi, o korupci, protože on ve skutečnosti řídí VZP, on tam sedí ve správní radě, a druhý korupčník je pan Bendl, který zprivatizoval středočeské nemocnice na netransparentní firmy. A to je neuvěřitelné, že v oficiálním dokumentu Evropské unie se mluví o našich bývalých politicích, o korupci v českém zdravotnictví.
Zmiňovaná studie (.pdf, aj) skutečně uvádí v souvislosti s korupcí ve zdravotnictví jména Marka Šnajdra a Petra Bendla.
Na str. 84–85 (Box. 3.17) je Marek Šnajdr popisován jako "Richelieu českého zdravotnictví", který byl v letech 2007–2009, za vlády Mirka Topolánka, vůdčí osobností a hybatelem ("mastermind and moving force") českého zdravotnictví. Zpráva zmiňuje jeho angažmá na Ministerstvu zdravotnictví a v orgánech VZP. Díky tomuto propojení bylo dle zprávy možné krýt korupční aktivity. Zpráva dále zmiňuje ochranu Marka Šnajdra před policejním vyšetřováním ze strany Mirka Topolánka.
V další pasáži hovoří zpráva o privatizaci několika nemocnic ve Středočeském kraji za vlády Petra Bendla a o nejasných vlastnických strukturách těchto privatizovaných nemocnic. Konkrétně pak je zde zmínka o nemocnici v Hořovicích, která dle zprávy neprosperovala, a proto pro ni byly prostřednictvím Marka Šnajdra vyjednány výhodné podmínky u VZP. Tato nemocnice poté podepsala smlouvu na 30 milionů korun za vzdělávání se soukromou firmou, u níž nebyla známa vlastnická struktura. Tato firma však dle zprávy dlouhodobě přispívala regionální buňce ODS. Zpráva také uvádí, že dle některých informací má v této firmě majoritní podíl Marek Šnajdr.
Ivan Langer
Já se jenom omlouvám, jedno sdělí, jestli dovolíte, pane Johne, já jsem nikdy pana Mrázka neviděl, nikdy jsem se s ním nesetkal, nikdy jsem s ním nemluvil.
O možnosti setkání mezi Ivanem Langerem a mafiánským kmotrem Františkem Mrázkem se již léta vedou spory. Například elitní detektiv Karel Tichý (viz profil sestavený Sabinou Slonkovou,) který spis Krakatice monitorující organizovaný zločin ve státní správě založil a spravoval, se v rozhovoru pro Aktuálně.cz nechal slyšet, že byl na místě, na kterém ve stejné době byli i Langer a Mrázek.
Na druhou stranu tato skutečnost nebyla nikdy prokázána, stejně jako nebyl uspokojivě vyřešen případ Krakatice a smrt Františka Mrázka. Tvrzení tedy musíme hodnotit jako neověřitelné.
Jiří Dienstbier
Pan Okamura předloží návrh zákona, kterým chce zavést údajně odpovědnost komunálních politiků, krajských a lokálních...
Skupina poslanců hnutí Úsvit předložila návrh, který novelizuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Do obou zákonů vkládá paragraf, který stanoví, že "zástupce státu/zástupce územního samosprávného celku jedná se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře". Z důvodové zprávy vyplývá, že snahou je posílit odpovědné chování zástupců státu i ÚSC.
Návrh byl vzat zpět ještě před projednáním v prvním čtení.
Štefan Füle
Václav MORAVEC: A má Evropská unie připravenu finanční pomoc, významnou finanční pomoc, kterou by po těch krvavých bojích, a teď se nebavme o pomoci, kterou jste nabízeli v rámci asociační dohody na podzim, k níž Ukrajina v čele s Janukovyčem nepřistoupili, máte teď aktuální balík finanční pomoci pro Ukrajinu? Štefan FÜLE: Máme, a když jsme se bavili o tom balíku před podpisem asociační dohody nebo před plánovaným podpisem, tak jsme už tehdy jasně říkali, že ta pomoc není nutně navázána na podpis asociační dohody. Plnění asociační dohody by samozřejmě ještě možnosti toho balíku dál rozšířily, ale já jsem mimochodem tuhletu tezi asi před 3 týdny znovu opakoval ukrajinskému vedení, že pokud jde o pomoc z naší strany, společně s měnovým fondem, dalšími mezinárodními finančními institucemi, i dalšími třetími státy, jsme připraveni poskytnout.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z dokumentů Evropské unie (asociační dohoda a tzv. asociační agenda) a zpravodajských článků. Konkrétní slova Štefana Füleho ukrajinskému vedení jsme nenalezli, nicméně dohledané informace odpovídají pozici, kterou eurokomisař zmiňuje. Předchozí finanční pomoc, o níž hovoří Štefan Füle, je zmíněna obecně například v aktualizované verzi EU-ukrajinské asociační agendě (.pdf, angl.) z 24. června 2013 (původní z roku 2009), stejně jako v samotné asociační dohodě (.pdf, angl., články 453–459) pod titulem VI. Finanční spolupráce s ustanoveními proti podvodům.
Současnou situaci objasňují slova některých představitelů Evropské unie, například vysoké představitelky evropské diplomacie Catherine Ashtonové, která již na počátku února informovala o jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy ohledně krátkodobé finanční podpory Ukrajině. O konkrétní částce se zatím nemluví, podle ukrajinského opozičního lídra Arsenije Jaceňuka by minimální částka na stabilizaci měla být 15 mld. dolarů – ta byla původně přislíbena Ruskem. Do týdne (podle zprávy Libora Roučka z 24. února 2014) by pak měla Ukrajina na záchranu před bankrotem získat 4 mld. dolarů.
Podle ukrajinského ministra financí Jurije Kolobova musí získat na letošní a příští rok zahraniční pomoc ve výši 35 mld. dolarů. Údajně již požádal zahraniční partnery. Zmiňuje USA, Polsko a v souvislosti s možnou dárcovskou konferencí i další aktéry. Olivier Bailly, mluvčí Evropské komise, zmínil jako možné partnery také organizace Mezinárodní měnový fond, Evropskou investiční banku nebo Evropskou banku pro obnovu a rozvoj. Pomoc však bude pravděpodobně navázána na ekonomické reformy. EU chce také s finanční pomocí počkat na ustanovení nové ukrajinské vlády.
Ukrajina také již dříve finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu dostávala. Ten však kvůli neplnění podmínek dohodnutých mezi těmito dvěma aktéry finanční pomoc v celkové výši 15 mld. dolarů následně pozastavil.
Zuzana Roithová
My máme zakotveno v té poslední zakládací smlouvě, Lisabonské, které politiky patří do gesce národních států, jako je například kultura, zdravotnictví, školství, atd. A které politiky patří na úroveň evropskou.
Dle znění Lisabonské smlouvy hodnotíme výrok Roithové jako pravdivý.
Smlouva rozděluje pravomoci na výlučné, sdílené a ty, které patří do gesce jednotlivých států. Kultura, zdravotnictví a školství opravdu patří do gesce jednotlivých členských států Unie.
"Unie má výlučnou pravomoc, tedy právně závazné akty může přijímat pouze ona, v těchto oblastech:
Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost.
Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. Mezi takové oblasti patří:
Unie má pravomoc vyvíjet činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádět programy, vyvíjet činnost a provádět společnou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci.
Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Avšak hlavní pravomoci spadají do gesce jednotlivých států:
Každopádně byla tady vláda například na Kypru nebo v Řecku se komunisté podílejí na moci, v Itálii byli součástí vlády a tam určitě prosazovali své věci a měli ten socialismus jako cíl.
Komunistická strana Kypru je nejsilnější komunistickou stranou v Evropě, komunisté stáli v čele kyperské vlády mezi lety 2008 - 2012. V roce 2006 získali 31,1 % hlasů, v roce 2011 32,7 %.
Ve volbách v roce 2012 získali řečtí komunisté v květnu 8,5 %, v červnu pak 4,5 %. Komunisté v Itálii (.pdf, str. 13) byli součástí levostředové koalice Olivovníku.
Jan Keller
V posledních letech jsem se v několika studiích zabýval nedobrou situací a nevábnými perspektivami středních vrstev.
Na základě níže uvedených zdrojů je výrok Jana Kellera hodnocen pravdivě.
Publikace z roku 2012, která se nazývá Sociologie středních vrstev, se přímo zabývá tématikou uvedenou ve výroku. Ve své nejnovější publikaci z roku 2013 se profesor Jan Keller zaměřil na bezdomovectví, kde se mimo jiné zabývá zmiňovanými nevábnými perspektivami středních vrstev.
