Přehled ověřených výroků

Z kontextu výroku není zřejmé, jestli místopředsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová mluví o rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nebo o změnách v prvním roce Fialovy vlády, které podle ní zdravotnictví připravily o 14,5 miliardy korun. V našem odůvodnění se tak zaměříme na obě možnosti.

Platby za státní pojištence

Jedna ze změn ve zdravotnictví se týkala plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Její výše činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).

Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Tento pokles zdůvodňoval Fialův kabinet snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.

Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun. Ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.

Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 rostou.

Celkové platby za státní pojištěnce podle státních závěrečných účtů dlouhodobě nominálně rostou. Výjimkou není ani období Fialovy vlády. Pokud ale při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši plateb na reálné hodnoty, v některých letech působení Fialova kabinetu se meziročně snižovaly. V porovnání s rokem 2021, tedy s posledním rokem vlády Andreje Babiše, byly platby za státní pojištěnce v roce 2022 nižší o 18,6 miliardy korun.

Rozpočet Ministerstva zdravotnictví

Pokud poslankyně Schillerová naráží na rozpočet Ministerstva zdravotnictví, tak v roce 2021, tedy v posledním roce Babišovy vlády, činily konečné výdaje 31,69 miliard korun (.pdf, str. 108 z 245). Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022, který předložila ještě předchozí vláda premiéra Babiše v listopadu 2021, počítal s výdaji ve výši 23,78 miliard korun (.pdf, str. 8 z 530).

Fialova vláda ale připravila nový rozpočet, ve kterém schválené výdaje na resort zdravotnictví původně činily necelých 18 miliard korun (.pdf, str. 8 z 534) a po změnách se dostaly na 20,65 miliard korun (.pdf, str. 33 z 60). Oproti částce z roku 2021 tak byly plánované výdaje nižší přibližně o 11 miliard korun, nakonec ale vzrostly a byly dokonce o necelou miliardu vyšší (str. 33 z 60).

Závěr

Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. Celkové platby za státní pojištěnce se v reálném srovnání v roce 2021 meziročně snížily dokonce o 18,6 miliard korun. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Zvyšování daní

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. V roce 2023 (.pdf, str. 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně.

V našem odůvodnění nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní.

Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářští a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo kohoutkové vody. 

V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, která začnou platit od roku 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.

Ministerstvo financí v roce 2023 uvedlo, že má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 miliard korun. Resort tehdy konkrétně předpokládal, že kvůli balíčku dojde v roce 2024 k navýšení daňových příjmů o 67,6 miliard korun a v roce 2025 o celkově 75,5 miliard korun (.pdf, str. 38).

Valorizace důchodů

Podle zákona o důchodovém pojištění se starobní důchod skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se naopak počítá individuálně ze získaných výdělků a odpracovaných let každého příjemce důchodu.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Předtím než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Úpravy valorizace

Vláda během svého působení opětovně upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to o více než 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. 

Stejná novela upravila i výpočet pravidelné valorizace (.pdf, str. 10, 14–15 z 48), kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv jeho polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před přijetím novely. Valorizace důchodů se tím zpomaluje, byť se do ní i nadále započítává celá inflace.

Závěr

Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí. Konsolidační balíček podle odhadů Ministerstva financí v roce 2025 přinese do rozpočtu zhruba 75 miliard korun.

Vláda Petra Fialy vedle toho skutečně změnila pravidla valorizace důchodů tak, že jejich růst zpomalil, ať už omezením mimořádné valorizace, nebo snížením vlivu růstu mezd u valorizace řádné. Výrok Aleny Schillerové tak z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2026, který počítá se schodkem ve výši 286 mld. Kč, s návrhem rozpočtu na rok 2022 – tedy posledním, který představila vláda Andreje Babiše.

Poslední návrh rozpočtu připravený kabinetem Andreje Babiše skutečně počítal se schodkem 376,6 mld. Kč. Vláda Petra Fialy poté na začátku roku 2022 rozpočet přepracovala a snížila plánovaný schodek na 280 mld. Kč. Nakonec rozpočet skončil v deficitu 360,4 mld. Kč (.pdf, str. 3 z 52).

Alena Schillerová (ANO) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku kritizuje vládu Petra Fialy za to, že navržený schodek rozpočtu je příliš vysoký, přestože vláda v určitých kapitolách udělala výrazné škrty. Připomíná, že Fialova vláda voličům slibovala rozpočtovou odpovědnost.

Vláda a téma rozpočtové odpovědnosti

V koaliční smlouvě i programovém prohlášení (.pdf, str. 3) stanovila současná vláda jako jednu z priorit stabilizaci veřejných financí. V obou dokumentech zdůrazňuje, že Česká republika „potřebuje odpovědnou rozpočtovou politiku“. K ozdravení veřejných financí měl sloužit tzv. konsolidační balíček, který zahrnoval např. omezení slev na dani z příjmů fyzických osob, zvýšení povinných odvodů živnostníkům nebo zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob. Premiér Fiala rovněž prezentoval odpovědný rozpočet jako prioritu vlády.

Součástí programového prohlášení vlády byl i závazek usilovat o zahrnutí pravidla rozpočtové odpovědnosti do Ústavy (.pdf, str. 5) a tento bod zůstal součástí aktualizované verze prohlášení z března 2023. V červenci 2025 vláda schválila návrh na ústavní zakotvení těchto pravidel (.pdf). Nově by tak v Ústavě přibyla pasáž, podle které „stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance“ (.docx). Zástupci koaličních stran však připustili, že se změna nestihne projednat.

Závěr

Vláda Petra Fialy si stanovila odpovědnou rozpočtovou politiku jako jednu z priorit a rovněž předložila návrh na zakotvení zásad rozpočtové odpovědnosti v Ústavy. Premiér Petr Fiala také opakovaně prezentoval rozpočtovou odpovědnost jako prioritu vlády. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku mluví o škrtech v různých oblastech, čímž zjevně naráží na meziroční srovnání.

Výstavba, modernizace nebo údržba silnic, dálnic, železnic a vodních cest se financuje skrze Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ve schváleném rozpočtu pro rok 2025 dotace pro SFDI odpovídala 119,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30 z 358). V rozpočtu pro rok 2026 Ministerstvo financí navrhlo dotace ve výši 87,6 mld. Kč (.pdf, str. 28), jde tedy o pokles o 31,6 miliardy. Částka, kterou uvádí Alena Schillerová, spadá do naší 10% tolerance, a její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) reaguje na místopředsedkyni hnutí ANO Alenu Schillerovou, která kritizuje vládu za navýšení státního dluhu a ministra financí za to, že k návrhu státního rozpočtu na rok 2026 neposkytl dostatečné podklady, aby ho opozice a veřejnost mohly kontrolovat. Hladík argumentuje, že vláda Petra Fialy prosadila rozpočtové pravidlo, podle kterého se má deficit hospodaření veřejných institucí každý rok snižovat o 0,5 p. b.

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Strop na výši výdajů veřejných institucí upravuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který byl přijatý během vlády Bohuslava Sobotky na základě směrnice Evropské unie (.pdf, str. 20). Ta vyžadovala, aby členské státy EU zavedly pravidla fiskální stability (.pdf). Součástí tohoto zákona je například takzvaná dluhová brzda, která přikazuje úpravu státních výdajů při dluhu státu, který by byl vyšší než 55 % HDP. Po překonání tohoto stropu vláda musí připravit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu.

Petr Hladík mluví o další části tohoto zákona, kterou je výdajové pravidlo. To standardně dovoluje mít strukturální deficit státního rozpočtu – tedy deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací – do úrovně jednoho procenta HDP. Ministerstvo financí však výdaje veřejných institucí může navýšit při živelních pohromách, zhoršující se bezpečnostní situaci nebo pokud se očekává propad ekonomiky, tj. meziroční pokles reálného HDP o nejméně 3 %. 

Novelizace Babišovy vlády

Vláda Andreje Babiše v roce 2020 zmíněný zákon novelizovala (.pdf, str. 1) tak, aby strukturální deficit státního rozpočtu v roce 2021 mohl dosáhnout až 4 % HDP. Každý následující rok se pak měl schodek snižovat o 0,5 procentního bodu (.pdf, str. 1), až by se v roce 2027 dostal pouze k procentnímu strukturálnímu schodku HDP. Tato novela byla kritizována Národní rozpočtovou radou, která ve své výroční zprávě uvedla, že uvolnění těchto pravidel ukazuje na „celkové nepochopení logiky institutu fiskálních pravidel“ (.pdf, str. 5). 

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byl pak vládou Andreje Babiše v daném roce novelizován ještě jednou, a to v rámci novelizačního balíčku, kterým došlo ke zrušení superhrubé mzdy. Ze zákona přitom tehdy zcela vypadla výše přípustného strukturálního deficitu pro rok 2021 (.pdf, str. 14). Maximální hodnota strukturálního schodku v roce 2022 tak měla být o 0,5 procentního bodu nižší než hodnota strukturálního deficitu, kterou by Ministerstvo financí odhadovalo pro rok 2021 nejpozději na konci léta 2021 (.pdf, str. 52–53). Tehdejší odhad se přitom vyšplhal až na 6,1 % HDP, do roku 2024 tak měl strukturální deficit klesnout pouze na 4,6 % HDP. Strukturálního schodku 1 % HDP se mělo dosáhnout v roce 2032.

Novelizace Fialovy vlády

Kabinet Petra Fialy ke konci června 2023 Poslanecké sněmovně předložil návrh tzv. konsolidačního balíčku, který měl podle vlády přispět ke snižování schodků státního rozpočtu. Balíček mj. novelizoval také zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (.pdf, str. 215–216 z 1312). Novela pro běžná období sice zachovává maximální hodnotu strukturálního deficitu státního rozpočtu na úrovni 1 % HDP (.pdf, str. 490), zároveň ale určuje jeho specifickou hodnotu pro roky 2024–2027 (str. 491). V roce 2024 tak podle úpravy mohl strukturální schodek státního rozpočtu konkrétně dosáhnout maximálně 2,75 % HDP a následně by se měl každým rokem snižovat o půl procentního bodu. Od roku 2028 by měl limit dosahovat maximálně 1 % HDP (.pdf, str. 8). Poslanecká sněmovna soubor těchto opatření schválila v říjnu 2023. Senát jej schválil (.pdf) v listopadu 2023 a později jej i podepsal prezident.

Závěr

Vláda Petra Fialy v rámci novelizace zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti určila konkrétní maxima, kterých může strukturální deficit státního rozpočtu dosáhnout v letech 2024–2027. Pro rok 2024 byl limit nastavený na 2,75 % HDP a následně by měl každoročně klesat o Hladíkem zmíněných 0,5 p. b. Pravidlo, které mělo mezi lety 2022 a 2027 snižovat maximální hodnotu strukturálního deficitu o 0,5 p. b., nicméně přidala do zákona už vláda Andreje Babiše v dubnu 2020. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako zavádějící.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) reaguje na kritiku návrhu státního rozpočtu, který mimo jiné počítá s výraznými škrty. Jedním z resortů, kterých by se měly dotknout, je přitom i Ministerstvo školství.

Financování školství

Rozpočet na rok 2025 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přiřknul částku ve výši 290,9 miliardy korun. V roce 2026 by dle návrhu Ministerstva financí měl resort nicméně hospodařit pouze s 276,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), což by znamenalo, že bude mít o 14,4 miliardy méně. Jedním z důvodů tohoto snížení je podle Ministerstva financí změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které vláda v rámci novely školského zákona převedla ze státního rozpočtu na obce a kraje. Ty na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů.

Původně měla změna začít platit od září 2025, po kritice ji ale vláda odložila na leden 2026 a přislíbila, že financování do konce roku zajistí stát. Návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nicméně počítal s tím, že na platy a tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytne pouze zhruba 20 miliard korun a výdaje za září až prosinec uhradí obce a kraje. Částka v hodnotě zhruba 10 miliard korun tak pro MŠMT znamenala nečekaný výdaj navíc. Ministerstvo financí následně MŠMT poskytlo pouze 4,2 miliardy korun, resort proto musel využít i tzv. rozpočtovou rezervu, ve které byly nicméně i peníze určené soukromým školám. Ministr školství Mikuláš Bek avizoval, že Ministerstvo financí požádá o další 4 miliardy korun. 

Pro rok 2026 Ministerstvo financí odhaduje, že k obcím a krajům díky změně poputuje 32,4 miliardy korun. Z čísel ministerstva či vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) vyplývá, že by se mělo jednat o částku zhruba o 800 milionů korun vyšší, než kolik by měl stát na nepedagogické pracovníky a tzv. ostatní neinvestiční výdaje poskytnout letos, kdy by se suma měla vyšplhat na celkem 31,6 miliardy korun. Přesunutí výdajů na obce a kraje v kombinaci s poklesem rozpočtu MŠMT o 14,4 miliardy korun znamená, že by si měl resort oproti předchozímu roku i přes snížení rozpočtu finančně polepšit.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že rozpočet počítá s navýšením částky určené na platy pedagogů o 6,5 %, a to konkrétně o 8,5 miliardy korun. V návrhu se nicméně tato hodnota explicitně nevyskytuje, v předkládací zprávě se pouze uvádí, že „do předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2026 byly promítnuty (...) nárůsty objemu prostředků na platy učitelů v regionálním školství (...)“ (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle ministra školství Mikuláše Beka rozpočet skutečně počítá s navýšením částky určené na platy pedagogů o 6,5 %, konkrétně tedy o 8,5 miliardy korun. V dokumentu tato informace nicméně explicitně uvedena není. 

Díky přesunu financování nepedagogů a ONIV by si MŠMT i přes snížení rozpočtu o 14,4 miliardy korun mělo paradoxně finančně polepšit. Podle odhadů Ministerstva financí by obce a kraje v roce 2026 měly na základě této změny získat celkem 32,4 miliardy korun. 

Letošní výdaje na platy nepedagogů, které hradí stát, by dle vyjádření ministerstva měly dosáhnout 31,6 miliardy korun, nikoli 27 miliard, jak uvádí Petr Hladík. Jeho výrok pro tuto nepřesnost hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. Zmiňuje, že se vládě Petra Fialy daří snižovat schodek veřejných financí a konsolidovat tak českou ekonomiku.

K hodnocení konsolidace státní ekonomiky se však obvykle používá více ukazatelů. Jedním z nich je právě saldo, tedy rozdíl mezi očekávanými příjmy a výdaji rozpočtu, vůči HDP. Dále se používá také poměr veřejného dluhu k HDP. 

Oba výše zmíněné ukazatele sleduje agentura Eurostat a poslední dostupná data jsou z roku 2024. Pokud se zaměříme na meziroční vývoj salda veřejného rozpočtu v letech 2023–2024, Česko se společně s Estonskem umístilo na 8. místě (5. místo je rovněž sdílené, mezi Maďarskem a Lucemburskem). V Česku se deficit snížil o 1,6 p. b., zatímco v Německu se o 0,3 p. b. zvýšil.

Při srovnání stejného ukazatele za delší časové období od nástupu vlády Petra Fialy v roce 2021 se však Česko umístilo až na 10. místě.

V celkovém snižování dluhu si pak Česko vedlo ještě hůře. Ačkoli v rámci EU patří k méně zadluženým státům, státní dluh během volebního narostl 4. nejrychlejším tempem. Zatímco většině zemí se podařilo státní dluh snížit, zadlužení Česka naopak vzrostlo z 40,7 % HDP v roce 2021 na 43,6 % HDP v roce 2024, tedy o zhruba 2,9 p.b. Nejvíce se naopak dluh dařilo snižovat Řecku, Kypru nebo Portugalsku.

Vývoj poměru státního dluhu k HDP nicméně ovlivnila také vysoká inflace z roku 2022 (.pdf, str. 4). Podle analýzy Evropské centrální banky inflace v některých zemích stav veřejných financí zhoršila, ale například na Kypru, v Litvě nebo v Portugalsku poměr dluhu k HDP díky inflaci výrazně klesl (.pdf, str. 29–30).

Závěr

Podle dat Eurostatu byla Česká republika mezi lety 2023–2024 společně s Estonskem na 8. místě co se týče konsolidace schodku veřejných financí a byla na tom lépe než Německo. Při srovnání zemí EU za celé období vlády Fialova kabinetu se však Česko umístilo hůře. Ve sledovaném období se navíc v ČR zhoršil poměr státního dluhu k HDP, zatímco v Německu a v 17 dalších zemích EU se zlepšil. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Hladíka jako zavádějící.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026 a mluví o konsolidaci veřejných financí. Na grafu ukazuje, že se vládě Petra Fialy podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 na 1,9 % HDP, a dodává, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá s deficitem 1,75 % HDP.

Deficit veřejných financí

Jako deficit veřejných financí se označuje schodek hospodaření státu, do kterého kromě hospodaření vládních institucí spadá i hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů. Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.

V roce 2021, tedy posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit veřejných financí 5 % HDP, v následujících letech postupně klesal až na 2 % HDP v roce 2024 (.pdf, str. 3). Podle srpnové makroekonomické predikce Ministerstva financí se v letošním roce deficit sníží na 1,9 % HDP (.pdf, str. 1, 3). Poslední predikce týkající se roku 2026 je z dubna 2025 a odhaduje schodek vládních institucí na 2 % HDP. V srpnové predikci aktualizovaný údaj není (.pdf, str. 3, 11).

Strukturální schodek

Petr Hladík dále zmiňuje, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 je postaven na deficitu 1,75 % HDP. Tuto hodnotu uvádí správně, jedná se však o strukturální deficit, který je očištěný od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací. Podle ekonoma Vladimíra Bezděka tak představuje spíše odhad vládou chtěného a zamýšleného deficitu a od celkového deficitu veřejných financí se liší. 

V roce 2021 dosáhl strukturální deficit 3,3 % HDP a poslední dostupný údaj se týká roku 2023, kdy činil 2,4 % HDP (.pdf, str. 3). Údaje pro další roky vychází z Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí ČR na léta 2025 až 2027, kterou Ministerstvo financí zveřejnilo v dubnu 2024, a jedná se tedy pouze o odhady.

Závěr

Petr Hladík správně říká, že v roce 2021 činil deficit veřejných financí 5 % HDP a že by se měl podle predikce Ministerstva financí v roce dostat na 1,9 % HDP. Údaj 1,75 %, který uvádí v souvislosti s rozpočtem na rok 2026, se však týká strukturálního deficitu. Ten je očištěný od vlivu hospodářského cyklu a od výše deficitu veřejných financí se liší. 

Deficit veřejných financí na rok 2026 odhaduje Ministerstvo financí na 2 % HDP, tedy o 0,1 p. b. vyšší než v roce 2025. Petr Hladík tedy vzbuzuje dojem, že deficit bude dále klesat, ačkoli mluví o jiném ekonomickém ukazateli. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Data o růstu hrubého domácího produktu (HDP) sleduje Český statistický úřad. Podle něj se HDP během působení Fialovy vlády každoročně nominálně zvyšovalo (.xlsx). Zatímco v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišova kabinetu, činilo cca 6 308 mld. Kč, podle odhadu Ministerstva financí z letošního srpna vzroste v roce 2025 celkem na 8 454 mld. Kč (.pdf, str. 3).

V případě reálného HDP, které je očištěné o sezónní a kalendářní vlivy, došlo během působení Fialova kabinetu k růstu v letech 2022 a 2024 a podle predikce resortu financí by k němu mělo dojít i v roce 2025. Pouze v roce 2023 HDP stagnovalo. Kromě třetího čtvrtletí roku 2023 se HDP také meziročně zvýšilo v jednotlivých kvartálech (.xlsx).

Závěr

Během působení vlády Petra Fialy docházelo každoročně k růstu nominálního HDP, to vzrostlo z 6,3 bilionu Kč v roce 2021 na odhadovaných 8,4 bilionu Kč v roce 2025. Reálný růst HDP byl zaznamenán po většinu volebního období s výjimkou roku 2023, kdy stagnovalo. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý.