Přehled ověřených výroků

Europoslanec Luděk Niedermayer tímto výrokem reaguje na odstřižení Ruska od světové ekonomiky. Poukazuje na to, do jakých problémů se v důsledku invaze na Ukrajinu a následných sankcí dostala ruská ekonomika.

Co se týče automobilismu, v zemi pozastavily výrobu, prodej nebo vývoz do země značky jako je Aston Martin, BMW, Cadillac, Ford, Honda, Hyundai, Chevrolet, Jaguar Land Rover, Mercedes-Benz, Nissan, Renault, Scania, Toyota, Volvo a koncern Volkswagen (pod který patří např. Škoda, Audi, Porsche, Bentley, …). V červnu letošního roku klesl v Rusku prodej aut o 82 % v porovnání s červnem 2021. 

Jak uvádí Deník N: „Z 26 milionů vozů vyráběných v Rusku je jen 16 milionů opravdu ruských značek, byť vždy značně inspirovaných nějakým západním modelem.“ Mezi ruské výrobce automobilů patří například Kamaz, Gaz či UAZ. Tito výrobci jsou však existenčně závislí na dílech dodávaných ze zahraničí, které v Rusku vzhledem k sankcím nejsou k sehnání. Aktuálně představuje šanci pro ruský automobilový průmysl automobilka AvtoVAZ, jež po nucené přestávce začala v červnu opět vyrábět svá auta značky Lada, nicméně ve zjednodušených verzích bez zahraničních součástek, jakými jsou například airbagy. 

Výroba aut se tak díky vyhlášce ruského ministerstva průmyslu a obchodu může posunout o několik let zpět, jelikož nově vyrobená auta nemusí být vybavena některými bezpečnostními komponentami, jako je například protiblokovací brzdný systém (ABS), a budou na ně kladeny zjednodušené požadavky v rámci nárazových testů. 

Kvůli nedostupnosti zahraničních součástek podnikne ruský automobilismus krok zpět i v oblasti ekologie. Ekologická třída aut, posuzovaná podle množství vypouštěných emisí, se sníží na úroveň Euro 0, která v Rusku platila do roku 2005. 

Zmiňme také sovětský automobil Moskvič, jenž se přestal vyrábět v roce 2001. Ten má zažít svůj návrat v bývalé továrně Renault, kdy se do budoucna údajně počítá i s elektromobilem. V továrně již byla první auta smontována, jedná se nicméně o vozy čínské značky Sehol. Ta do Ruska dodává rozložené díly, které jsou po smontování doplněny logem Moskvič.

Jak správně poukazuje europoslanec Niedermayer, po odchodu světových automobilek se tak ruský trh dostal do situace, kdy musí začít vyrábět zastaralé modely aut. Auta mohou být například vyráběna bez některých, dříve běžných, bezpečnostních prvků. Luděk Niedermayer hovoří o výrobě aut, která se „10, 15 let nevyráběla, protože nic jiného tamní automobilky nejsou schopny vyrobit" (video, čas 16:10). Tím můžeme rozumět Moskviče, v jehož případě se jedná o obnovu 21 let zaniklé značky, ale například také auta splňující pouze ekologickou úroveň Euro 0. Jejich výroba byla v Rusku v roce 2005, tedy před 17 lety, zakázána. Vzhledem ke kontextu, ale také k mírné nepřesnosti čísel hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Nejprve uveďme, že Ondřej Kovařík tímto výrokem poukazuje na vztah Ruské federace s ostatními zeměmi světa. Europoslanec Kovařík podotýká, že Rusko není v úplné izolaci kvůli zemím, které s ním udržují vztahy a které na něj neuvalily sankce. Uveďme, že ruskou agresi na Ukrajině odsoudila většina státu na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN začátkem března. Proti hlasovalo pět států, mezi kterými byly Bělorusko, KLDR, Eritrea, samotné Rusko a Sýrie. Například Čína a Indie se hlasování zdržely.

Skupina největších ekonomik světa G20 pořádala v indonéském Bali dvoudenní jednání ministrů zahraničí, kam byl pozván i ruský ministr Sergej Lavrov. Ten však setkání předčasně opustil kvůli kritice, která se spustila ze strany západních zemí. Lavrov se setkal s ministry zahraničí z Číny, Turecka, Argentiny, Brazílie, Indie a Jižní Koreje. Doplňme, že účastníci jednali především o odvrácení potravinové krize v důsledku války na Ukrajině. Dvoudenní jednání nakonec skončilo bez uzavření dohody.

Dodejme ještě, že na listopadový summit, kterého se budou účastnit hlavy států patřících do skupiny G20, Indonésie pozvala jak ruské, tak ukrajinské lídry. Vladimir Putin svou účast již potvrdil.

Z výroku, který je úryvkem tweetu Aleny Schillerové, není jasné, kdo přesně se podle ní stavěl proti zákazu aut se spalovacími motory. Jelikož zbytek výroku pojednává o stranách TOP 09, Piráti a STAN, v odůvodnění ověříme, zda se takto vyjadřovaly právě tyto strany. Zároveň se zaměříme na to, jak členové zmiňovaných stran hlasovali v Evropském parlamentu.

Předvolební postoje

Názory na to, zda podpořit návrh Evropské komise, aby byl v EU od roku 2035 zakázán prodej nových aut s klasickým spalovacím motorem, se před říjnovými sněmovními volbami lišily i v rámci jednotlivých politických subjektů.

V září 2021 v rozhovoru pro Echo24.cz poslankyně Olga Richterová – v té době ještě jako místopředsedkyně Pirátů – prezentovala přístup své strany k tomuto tématu jako středový. Návrhy, které směrují k uhlíkové neutralitě, označila Richterová za příležitost, zároveň nicméně uznala i jejich potenciální sociální dopady. O postoji Pirátské strany uvedla: „My jsme pro soutěž inovací, takže nejsme pro zákaz aut se spalovacím motorem.“ Podobně se v červenci 2021 vyjadřoval předseda Pirátů Ivan Bartoš, který uvedl, že Pirátská strana chce lidi spíš pozitivně motivovat než je k něčemu nutit zákazy: „Například u automobilů rozhodně nejsme pro zákaz spalovacích motorů, Češi musí mít nadále možnost volby.“ 

Zároveň však doplňme, že ve stejné době o zákazu prodeje aut se spalovacími motory mluvil např. pirátský europoslanec Mikuláš Peksa jako o příležitosti investovat do dalšího rozvoje. „Takže já bych to určitě nezatracoval. Myslím si, že je to opravdu příležitost, ale skutečně pro ty, kteří dokážou myslet dopředu a ne pro ty zpátečnické,“ uvedl (video, 13:26) tehdy. Podobně jako Mikuláš Peksa se o zákazu spíše pozitivně vyjadřovala například tehdejší pirátská poslankyně Dana Balcarová, která zmiňovala, že „čím dřív se změnami začneme, tím líp.“

Co se týče hnutí Starostů a nezávislých, před volbami se proti návrhu Evropské komise postavil místopředseda hnutí STAN Jan Farský. V rozhovoru pro e15.cz v září 2021 zmínil, že „není možné jít formou restrikcí a zákazů. Čeští občané mají mít možnost volby, zda si chtějí pořídit elektromobil či vůz na spalovací pohon.“

Nedohledali jsme nicméně žádné předvolební zmínky ze strany TOP 09 o tom, že by se její zástupci k této otázce přímo vyjadřovali. Ve facebookovém příspěvku z května 2019 strana TOP 09 například jen obecně zmiňovala, že „škodlivé emise, které produkují spalovací motory, musíme postupně omezit na minimum. Přechod na elektromobily by navíc výrazně pomohl českým firmám.“ Návrh na zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem nicméně Evropská komise představila až v červenci 2021. Uveďme také, že koalice SPOLU, jíž je TOP 09 součástí, se k zákazu před volbami stavěla negativně.

Europoslanci a jejich hlasování

V lednu 2022 se k zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 ve svém článku kladně vyjádřil europoslanec za TOP 09 a STAN Luděk Niedermayer. Při hlasování v Europarlamentu, které proběhlo 8. června, následně hlasoval pro návrh (.pdf, str. 656). Jiří Pospíšil, který v Evropském parlamentu také reprezentuje TOP 09 a STAN, se tehdy hlasování neúčastnil (viz tabulka níže). Stanislav Polčák ze STANu se poté hlasování zdržel.

Co se týče europoslanců za Pirátskou stranu, k návrhu se na konci roku 2021 vyjádřila (video, 19:37) také Markéta Gregorová. V debatě pro CNN Prima News připustila, že „je nutné být ambiciózní“ a počítat s tím, že situace, kdy dieselové motory budou zakázány, nastane. V Evropském parlamentu hlasovala pro zákaz, stejně jako Marcel Kolaja.

Další z pirátských europoslanců, Mikuláš Peksa, který se k zákazu před volbami vyjadřoval spíše kladně, v roce 2022 na svém webu uváděl, že jsou Piráti „dost proti plošným zákazům“, a proto s regulací omezení prodeje aut na spalovací pohon Piráti nejsou „v pohodě“. Při hlasování v Europarlamentu nicméně hlasoval pro návrh.

Na závěr tedy shrňme, že ačkoliv se někteří členové Pirátské strany k zákazu prodeje aut se spalovacími motory v předvolebním období stavěli spíše kladně, čelní představitelé Pirátské strany uváděli, že tento zákaz nepodporují. O návrhu Evropské komise se negativně vyjadřoval i místopředseda hnutí STAN Jan Farský. TOP 09 se poté k návrhu nevyjadřovala přímo, koalice SPOLU, do níž patří, se však k zákazu také stavěla kriticky. Při hlasování v Europarlamentu pak Piráti skutečně hlasovali pro návrh na zákaz od roku 2035. To samé lze říci i o zástupcích TOP 09 (kteří se hlasování zúčastnili). Stanislav Polčák, který je v Europarlamentu samostatným zástupcem hnutí STAN, se hlasování skutečně zdržel, jak uvádí Alena Schillerová. Její tvrzení z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivé.

Petr Fiala zastával úřad ministra školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Nečase od 2. května 2012 do 10. července 2013, přičemž v období od 17. června 2013 do 10. července 2013 byl ministrem v demisi. Celkem tedy na tomto ministerském postu strávil zhruba rok a dva měsíce.

Co se týče – dle slov Vladimíra Balaše – jeho univerzitního „backgroundu“, Petr Fiala v roce 1988 vystudoval magisterský obor český jazyk a literatura – dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1990 na této fakultě společně s Vladimírem Čermákem a Antonínem Slaným založil katedru Ekonomie a politologie, o tři roky později se Petr Fiala stal jejím vedoucím.

V roce 1996 se současný premiér Fiala habilitoval v oboru politologie na Univerzitě Karlově v Praze, o šest let později se stal prvním profesorem politologie v Česku. V roce 2004 pak zastával funkci děkana Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Téhož roku se stal rektorem Masarykovy univerzity, na této pozici poté působil až do roku 2011.

Co se týče akademických zkušeností Vladimíra Balaše, nynější ministr školství nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde pak získal titul doktora práv a docenta. Na Československé akademii věd navíc získal vědeckou hodnost kandidáta věd.

Vladimír Balaš v 90. letech pomáhal založit a vybudovat právnickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni, v letech 1993–1999 byl jejím prvním děkanem. V současnosti působí na Katedře mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dne 17. června 2022 získal taktéž profesorský titul v oboru Mezinárodní právo.

Vladimír Balaš i Petr Fiala tedy mají akademické zkušenosti z univerzitního prostředí: Vladimír Balaš byl šest let děkanem, současný premiér Fiala pak kromě děkanské funkce zastával i pozici rektora. Oba jsou navíc profesoři. V případě tvrzení o době, kdy stál Petr Fiala v čele Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, se Vladimír Balaš spletl o čtyři měsíce. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) předložilo vládě na přelomu února a března 2022 návrh novely zákona o pedagogických pracovnících. Návrh (.docx) novelizuje také tzv. školský zákon. Jedním z cílů návrhu je např. posílit (.docx, str. 1) roli ředitele škol. Novela by také umožnila, aby na druhém stupni základních škol a na středních školách mohli učit i lidé bez pedagogické kvalifikace, do tří let by si nicméně vzdělání museli doplnit. MŠMT chce dále zavést pozici provázejícího učitele (.docx, str. 1), od které si slibuje zvýšení kvality pedagogických praxí. 

Na základě této novely školského zákona (.docx, str. 17) by byly dále platy pedagogických pracovníků fixovány (.docx. str. 1) na průměrnou mzdu v republice. Konkrétně by platy činily 1,4 násobku průměrné mzdy vždy za předminulý kalendářní rok. Doplňme, že MŠMT 30. června zveřejnilo aktualizovanou verzi návrhu novely, výše zmiňované body se však nezměnily (.docx).

Podle plánu legislativních prací vlády bude vláda projednávat návrh zákona o vysokých školách v srpnu letošního roku. Podle informací Hospodářských novin z 15. června je „novela již téměř hotová“. K datu rozhovoru s Vladimírem Balašem (STAN) však návrh novely nebyl předložen vládě. Novelu spolu s MŠMT připravuje ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Stipendium doktorandů by například dle návrhu nově mělo dosahovat nejméně 1,2 násobku minimální mzdy. O přípravách novely poté mluvila Helena Langšádlová i na zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace 24. června.

Doplňme, že kromě zmíněných zákonů chce vláda v srpnu novelizovat nařízení vlády o standardech pro vysokoškolské akreditace.

Shrňme, že se v současnosti připravuje novela zákona o pedagogických pracovnících a také školského zákona. Tento návrh byl již předložen vládě. Dále pak Ministerstvo školství spolu s ministryní pro vědu, výzkum a inovace připravuje návrh novely vysokoškolského zákona. Výrok Vladimíra Balaše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vladimír Balaš v rozhovoru mluvil o nejakutnějších problémech současného školství a v této souvislosti zmínil právě nedostatek kvalifikovaného personálu v českých školách. Konkrétně se podle něj s nedostatkem kvalifikovaných učitelů můžeme setkat hlavně ve vyloučených lokalitách, zejména na Karlovarsku. Na to, jaká situace panuje v uvedeném regionu i v celé České republice, se proto zaměříme v následujících odstavcích.

Již podle dat (.pdf, str. 73) MŠMT z roku 2009 se s tímto problémem opravdu potýkaly hlavně školy v Karlovarském, Ústeckém, ale i ve Středočeském kraji. Mezi regiony s nejnižší kvalifikovaností učitelů se Karlovarský kraj umístil i v roce 2019 (.pdf, str. 32), konkrétně zde kvalifikační požadavky podle zákona o pedagogických pracovnících nesplňovalo 12,5 % učitelů (při přepočtu na úvazky). Podobně pak dopadly i Středočeský a Ústecký kraj, ale také např. Hlavní město Praha. 

Doplňme, že na tehdejší zjištění reagovalo v roce 2019 např. informační centrum o vzdělávání EDUin v auditu vzdělávacího systému, který se zabýval právě i nedostatkem učitelů a jejich nedostatečnou kvalifikací.

V květnu 2022 vydala Česká školní inspekce (ČSI) studii České školství v mapách (.pdf, str. 203), která nadále potvrzuje tento dlouhodobý trend nízkého počtu kvalifikovaných učitelů napříč všemi stupni vzdělání v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji. 

V roce 2009 MŠMT (.pdf, str. 62) uvádělo, že míra nekvalifikovanosti je nejvyšší hlavně v případě malých škol a mezi učiteli pod 35 let a nad 55 let věku. V roce 2022 pak Česká školní inspekce zmiňovala, že nižší počet kvalifikovaných učitelů v Karlovarském a Ústeckém kraji souvisí (.pdf, str. 14) s tím, že se jedná o strukturálně postižené (zaostávající) regiony. Dodejme, že dle Agentury pro sociální začleňování se jedná o kraje s vysokým indexem sociálního vyloučení (.pdf, str. 5).

Ve Středočeském kraji a v Praze je jednou z příčin (.pdf, str. 14) malého počtu kvalifikovaných pedagogů intenzivní příliv nového obyvatelstva. Mezi nejčastější důvody, proč si nechtějí učitelé doplnit své vzdělání, patří nedostatečná nabídka vzdělávacích programů na českých vysokých školách (.pdf, str. 114), dále také nedostatek financí a vysoká časová náročnost (.pdf, str. 73).

Česká školní inspekce kromě nekvalifikovanosti učitelů sleduje například podíl učitelů se středoškolským vzděláním, podíl začínajících učitelů či pedagogů očekávajících odchod. Všechny tyto indikátory pak zahrnuje tzv. index personálního (ne)zabezpečení výuky (.pdf, str. 203–204), zobrazený v interaktivní mapě níže.

Uveďme, že problém s nedostatkem kvalifikovaných učitelů se v daných regionech týká různých škol v různé míře. Náměstek primátora Ústí nad Labem Michal Ševcovic například v květnu 2022 řekl, že potíže se zajištěním kvalifikovaných pedagogů mají v tomto městě spíše právě „vyloučené lokality“.

Předně uveďme, že Vladimír Balaš v rozhovoru mluvil o zabezpečení kapacit ve školách a v této souvislosti zmiňoval i „stavební projekty“, které by měly pomoci vyřešit nedostatečný počet míst ve školách v Praze. V rámci našeho ověření jsme se proto zaměřili na projekty rozšíření či výstavby škol. Dodejme, že na nedostatečnou kapacitu škol v hlavním městě na začátku roku 2022 upozorňovali i někteří pražští radní. Obecně tento problém podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy souvisí s dlouhodobým trendem stěhování obyvatel na předměstí velkých měst (.pdf, str. 7–8) a se stále se zvyšujícím počtem žáků.

Na území Kyje-Hutě v Praze 14 by měly dle schváleného dokumentu vzniknout 3 mateřské školy a jedna základní škola s kapacitou 27 až 36 tříd. Architektonická soutěž na tento projekt by měla být vypsána v září a vítěz by měl být znám příští rok v březnu. Stavět by se mělo v letech 2024 až 2026. Termín dokončení v roce 2026 však opoziční zastupitel Radek Vondra (TOP 09) kritizoval jako nereálný.

Jedním z největších školních projektů je pak stavba základní a mateřské školy ve Vysočanech. Ta by měla pojmout zhruba 780 žáků a plánované náklady jsou stanoveny na zhruba 500 milionů korun. Samotná stavba začala již v polovině roku 2021 a s jejím dokončením se počítá do dvou let. S financováním pomáhá magistrát hlavního města a menší investoři. 

Praha 5 v únoru 2022 oznámila, že plánuje vypsat veřejnou zakázku na stavbu základní školy, která by měla stát na místě současné školy v ulici V Cibulkách v Košířích. Stavba by měla vyjít na čtvrt miliardy korun. Podle odhadů by mohla škola stát už v roce 2025. Doplňme, že Praha 5 zakázku následně skutečně vypsala v polovině března.

Dalším z projektů je základní škola v pražském Šeberově. Tu by měla podle květnového rozhodnutí pražských radních postavit společnost PKS stavby a VISTORIA CZ za 477 milionů korun. Novostavba „se 14 kmenovými třídami vznikne v ulici K Hrnčířům podle projektu z roku 2019“, jak k tomu uvedl v květnu server Archiweb.cz. Stavba by měla trvat 28 měsíců.

Novou školu za 650 milionů korun má mít také pražská Březiněves, která by měla pojmout 540 žáků. K vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (.pdf) došlo v tomto případě ze strany Prahy 8 v lednu letošního roku. Mezi další projekty patří třeba i nová základní škola v Komořanech v Praze 12, kde zastupitelstvo schválilo výběr zhotovitele projektové dokumentace v průběhu června.

Projektů na nové základní a mateřské školy je na území Prahy více než šest, o výstavbě většiny z výše zmíněných bylo již rozhodnuto. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dne 30. března 2022 vydala vláda nařízení, kterým se zvýšily částky životního a existenčního minima o 10 % (.pdf). Nařízení je účinné od 1. dubna. Uveďme, že dle definice Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je životní minimum „minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Existenční minimum pak MPSV definuje jako „minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití“.

Do konce března činilo životní minimum pro jednotlivce 3 860 Kč, poté se částka v důsledku zmíněného nařízení zvedla na 4 250 Kč. Existenční minimum pak bylo 2 490 Kč, od 1. dubna je to částka ve výši 2 740 Kč. Tabulka níže ukazuje zvýšení existenčního a životního minima. Důležité je zdůraznit, že částky uvedené v tabulce se sčítají, pokud tedy máme v domácnosti 2 dospělé a 1 dítě do 6 let, dostane domácnost sociální dávku ve výši 9 610 Kč (3 910 + 3 530 + 2 170).

Výše životního a existenčního minima ovlivňuje výši dalších sociálních dávek a získání nároku na ně. „Díky navýšení životního minima dojde k navýšení částky u dvou dávek – u příspěvku při pěstounské péči a příspěvku na živobytí. U dalších dvou dávek dojde k navýšení limitu pro čerpání, a to u mimořádné okamžité pomoci a u příspěvku na zvláštní pomůcku,“ uvedla k tomu Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi. K rozšíření okruhu osob, které mají nárok sociální dávku čerpat, pak došlo u přídavku na dítě, porodného a také u příspěvku na péči a doplatku na bydlení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pro Novinky.cz uvedlo, že například na příspěvek na živobytí by nově mělo dosáhnout přibližně sedm tisíc lidí. U přídavku na dítě MPSV odhaduje, že počet nových příjemců stoupne až o 17 tisíc.

Vláda rovněž na začátku června schválila návrh novely zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Cílem novelizace je zjednodušit podávání žádostí o sociální dávky jako je např. příspěvek na bydlení či rodičovský příspěvek. O příspěvek na bydlení by již lidé nemuseli žádat každý rok, ale dostávali by ho na dobu neurčitou. Doložení příjmů a nákladů by pak stačilo jednou za šest měsíců, nikoliv každé čtvrtletí jako doposud. Novelu musí schválit Poslanecká sněmovna a následně Senát.

Doplňme, že vláda Petra Fialy se také shodla na vyplacení jednorázového příspěvku pro rodiny s dětmi. Návrh zákona (.pdf) vláda Poslanecké sněmovně předložila 8. června 2022. Sněmovna poté vyplacení příspěvku schválila. Nárok na 5 000 Kč na každé dítě do 18 let by tak měly domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun za rok. Vláda chce touto dávkou zmírnit dopady inflace. Jednorázový příspěvek již schválil také Senát.

Petr Fiala popisuje kroky, které jeho vláda údajně udělala, aby pomohla lidem zasaženým ekonomickými problémy. Zmiňuje trojí valorizaci starobních důchodů a pomoc rodinám s dětmi. V následujících odstavcích se proto postupně zaměříme na obě části tvrzení.

Příspěvek rodinám

Vláda Petra Fialy se skutečně shodla na vyplacení jednorázového příspěvku pro rodiny s dětmi. Návrh zákona (.pdf) vláda Poslanecké sněmovně předložila 8. června 2022. Sněmovna poté vyplacení příspěvku schválila. Pokud návrh podepíše prezident, nárok na 5 000 Kč na každé dítě do 18 let bude mít domácnost s příjmem do jednoho milionu korun za rok. Vláda podle svých slov chce touto dávkou zmírnit dopady inflace.

Valorizace důchodů

Důchody byly letos poprvé zvýšeny 1. ledna, kdy došlo k pravidelné valorizaci, kterou schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 přidala důchodcům Babišova vláda navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády Petra Fialy z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Ministr práce a sociálních věcí poté 10. května na Twitteru oznámil, že kvůli vysoké inflaci letos dojde k další mimořádné valorizaci důchodů. Podle nařízení, které vláda schválila na konci května, by měl zásluhový procentní díl důchodů vzrůst o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

Jaká je však zásluha vlády Petra Fialy na zvyšování důchodů? Pravidla řádné i mimořádné valorizace starobních důchodů jsou stanovena zákonem o důchodovém pojištění. K mimořádné valorizaci důchodů se dle zákona přistupuje v případě, že růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem či domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 %. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik vzrostly ceny. Při pravidelném termínu valorizace se růst cen sleduje do konce června předešlého roku. V případě mimořádné valorizace se však posuzované období zkracuje a končí měsícem, „v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %“. 

Mimořádná valorizace tak dle zákona nastane pokaždé, když meziměsíční inflace překročí 5 %, a zákon stanovuje i to, o kolik důchody nejméně vzrostou. Vláda Petra Fialy pak valorizaci provedla v minimální výši stanovené zákonem.

Shrňme, že na základě návrhu Fialovy vlády se rodinám s dětmi vyplatí jednorázový příspěvek na každé dítě do 18 let. Zároveň letos dochází k trojí valorizaci důchodů. Petr Fiala svým výrokem nicméně vyvolává dojem, že vláda důchody navýšila na základě vlastního uvážení. Jak pravidelná, tak mimořádná valorizace ovšem vychází ze zákona, a vláda tak musí důchody zvýšit. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) již ke konci května v rozhovoru pro Právo uvedl, že se připravuje úsporný energetický tarif, na jehož základě by měla být část spotřeby energií levnější o 15–20 %. Jedním z cílů tarifu má být také motivace lidí k úspoře energií. Náklady státního rozpočtu pak Síkela odhadl na 16 až 24 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu také řekl, že tarif bude platný od září, nejpozději od začátku října.

Ve čtvrtek 9. června pak Jozef Síkela na twitteru uvedl, že vláda tento úsporný energetický tarif projedná 22. června. Podle Síkely by měl tarif platit celou nadcházející topnou sezonu, „případně i déle podle aktuální situace“. 15. června pak Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo návrh zákona, který by úsporný tarif zavedl v praxi. Přesné podmínky čerpání tarifu mají být stanoveny nařízením vlády.

Dodejme, že vláda 22. června – tedy až po zveřejnění tweetu premiéra Fialy – úsporný tarif schválila. Jozef Síkela na tiskové konferenci uvedl, že vláda na pomoc pro domácnosti a firmy v příští topné sezóně vyhradí celkově 66 miliard korun, na úsporný tarif pro domácnosti by přitom mělo směřovat přibližně 27 miliard korun. Přesnou částku, kterou vláda poskytne, však určí až vládní nařízení, které by mělo být vydané „v příštích týdnech“. Podle ministra Síkely by malé domácnosti mohly ušetřit řádově tisíce korun, velké domácnosti s větší spotřebou pak částku blížící se deseti tisícům korun ročně.