Přehled ověřených výroků

Při volbě v Senátu, která proběhla v prosinci minulého roku, byla do Rady ÚSTR zvolena i Emilie Benešová, archivářka Národního archivu. Potud by bylo možné označit Jirsův výrok jako pravdivý. Jelikož se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Emilie Benešové, které by vypovídalo o jejím vztahu k ÚSTR, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Emilie Benešová je členkou Rady ÚSTR, podle oficiálních stránek ÚSTR pracuje jako archivářka v Národním archivu.

Hlasování v Senátu proběhlo 5. prosince 2012. V prvním kole hlasování (které proběhlo tajnou volbou) získala Emilie Benešová 36 hlasů. Zvolena byla ve druhém kole společně s Lukášem Jelínkem a Michalem Uhlem.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat žádné informace o zmíněné cestě senátora Okamury za jeho kolegy z ČSSD s cílem lobbovat za jeho návrhy, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Karolína Peake má zřejmě na mysli rozhodnutí (.pdf) Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.2004, týkající se zveřejnění smlouvy o dílo - stavbu dálnice D47. Pro upřesnění podotýkáme, že celý výrok se týká smluv, v rámci kterých se čerpají veřejné finance.

V daném rozhodnutí najdeme pasáže, které potvrzují slova Karolíny Peake: 1. Za obchodní tajemství je možné podle § 17 odst. 1 obchodního zákoníku považovat jen skutečnosti. Skutečností je podle něj jednotlivý určitý fakt, který existuje vdaném okamžiku a je objektivně popsatelný, tj. nelze jej subjektivně vykládat jinak. Skutečností je tak např. fakt, že strany uzavřely písemnou smlouvu, ale skutečností již nemůže být tato smlouva jako celek. Smlouva tedy opravdu nemůže být jako celek považována za obchodní tajemství. Je třeba však mírně upřesnit povinnost zveřejnění - taková smlouva musí být zveřejněna v případě, že je o její zveřejnění požádáno. Povinné automatické zveřejňování smluv v našem právním řádu není zavedeno, je obsaženo v dosud neprojednaném návrhu (.pdf) poslance Farského.

Legislativní rada vlády (LRV) návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, projednala na svém jednání 4. dubna 2013, jehož výsledkem bylo přijetí upraveného znění návrhu a následné doporučení vládě ke schválení. Kompletní znění stanoviska LRV však není v současnosti zveřejněno (viz záložku Přílohy).

Dále se nepodařilo dohledat ani stanovisko Nejvyššího správního soudu (tiskové zprávy jsou k nahlédnutí zde, který nefiguroval ani na seznamu (.doc) připomínkových míst v rámci zmíněného návrhu.

S žádostí o vyjádření jsme kontaktovali NSS, hodnocení výroku případně následně upravíme.

Aktualizace: Na základě vyjádření NSS pro demagog.cz je patrné, že NSS skutečně vznesl závažné argumenty proti jeho nově definovaným pravomocem při dohledu nad financováním politických stran. Podle NSS zmiňovaná agenda institucím zajišťujícím funkci státního soudnictví vůbec nepřísluší. Tuto část výroku je tedy možno hodnotit jako pravdivou. Bohužel stanovisko LRV stále není veřejně dostupné. Výrok proto zůstává neověřitelný.

Demagog.cz touto cestou děkuje NSS za poskytnuté podklady.

Za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:

Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.

Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.

Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.

V čase existence ČSFR je nutné rozlišovat dvě úrovně vlád - federální a národní. Události těsně předcházející volbám v roce 1990 (obvinění předsedy ČSL Bartončíka Janem Rumlem (Občanské fórum) z vazeb na StB, známé též jako "aféra Bartončík") a následný neúspěch strany v těchto volbách, vedly k nedelegování žádných svých zástupců do vlády na federální úrovni jako protestu proti postupu zástupců Občanského fóra. V případě národní vlády však strana aktivní byla a jejími zástupci ve vládě Petra Pitharta byli Antonín Baudyš (místopředseda) a Ludvík Motyčka (ministr stavebnictví až do zrušení tohoto úřadu).

Poddimenzovanost úřadů práce přiznala v interpelacích i ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. Nepodařilo se nám však najít vyjádření nebo studii potvrzující počet pracovníků, kteří na úřadech chybí a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

V oficiálnítiskové zprávě České pošty se uvádí, že revize s některými aliančními partnery proběhla už v roce 2011. Tato zpráva ovšem neobsahuje konkrétní informace o nových smlouvách ani o tom se kterými partnery jsou uzavřeny.

Přehodnocením obchodních smluv s aliančními partnery jsme u několika z nich již získali nové výhody v podobě vyšších bonusů,“ uvedl vrchní ředitel divize obchod a marketing Martin Elkán. Problémem ovšem zůstává, že tyto slova se nedají podložit relevantními fakty.

Výčet aliančních partnerů České pošty:
Poštovní spořitelna (Era) - obchodní divize ČSOB. Dále pak Česká pojišťovna, Českomoravská stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Sazka, Home Credit, Western Union a v pojištění cizinců také Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož pekárenské firmy Penam, a.s. ani Penam Slovakia, a.s., které jsou součástí společnosti Agrofert, nejsou činné na německém trhu a není tedy jasné, ceny kterých produktů by měly být porovnávány.

Společnost Agrofert se totiž teprve chystá zakoupit německý řetězec pekáren Lieken, a proto není zatím možné srovnávat ceny produktů této společnosti a Penamu.

Nepodařilo se nám najít obě celé zmiňované vystoupení Jana Mládka, tudíž nedokážeme posoudit zmiňované tvrzení.

Jeden projev stínového ministra financí ČSSD je nahraný na serveru Youtube (video - čas 56:00 a dále).

Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn hlavním městem Prahou.