Pavel Blažek
Jeden z našich předchůdců, pan doktor Motejl, kdysi, a je to dneska snad jedenáct let, a zcela správně uvažoval o tom, že je potřeba rekodifikace občanského práva, což znamená mimo jiné i vznik nového občanského zákoníku a vybral si tehdy určitý tým, který vede profesor Eliáš.
Tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl se skutečně v r. 2000 obrátil na profesora Karla Eliáše, který pak ve spolupráci s profesorkou Michaelou Hendrychovou (Zuklínovou) v následujících letech vypracoval nový občanský zákoník.
Rekodifikační komise v čele s Karlem Eliášem byla ustavena v lednu r. 2000 (pdf; str. 1). Odhad 11 let Pavla Blažka tedy není zcela přesný, avšak podstata výroku se tím nemění a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Nový občanský zákoník by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2014.
Leoš Heger
Já bych připomněl někde 20 let zpátky Dánsko, které v tom udělalo velikou kampaň a během několika málo roků se potřeba zubařů snížila na jednu polovinu.
Nepodařilo se nám bohužel dohledat, jakou kampaň měl ministr Heger na mysli, Dánsko je nicméně dáváno za příklad země s nejnižší kazivostí zubů u malých dětí. Velký vliv na tom patrně mají povinné pravidelné preventivní prohlídky a bezplatná péče pro děti do 18 let.
Na zubní péči pro dopělé pak stát přispívá jen minimálně. Používání běžných amalgánových plomb, o kterých byla řeč, Dánsko úplně zakázalo v roce 2008, pacienti tedy nemůžou volit tuto levnější variantu.
Co se počtu zubařů týká, podle Eurostatu (.pdf) mírně klesl počet praktikujících zubařů v poměru k celkové populaci (z necelých 85 zubařů na 100 tisíc obyvatel v roce 1992 na téměř 78 v roce 2009). I přesto v Dánsku na 100 tisíc obyvatel připadá více zubařů než v České republice. V naší zemi připadlo v roce 2009 67,6 praktikujích zubařů na 100 tisíc obyvatel (strana 2). V absolutních číslech se počet zubařů v Dánsku od roku 1992 prakticky nezměnil (strana 1).
Z této statistiky ovšem nelze dovozovat vytíženosti či počet zákroků zubních lékařů.
Kvůli nedostatku dostupných relevantních informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.
A my jsme tu nemocnici, kterou jsem řídil, tak jsme ji řídili tak, že jsme nikdy nemuseli být oddluženi.
Na základě informací z výročních zpráv Fakultní nemocnice Hradec Králové a tisku hodnotíme výrok jako pravdivý.
Leoš Heger působil v letech 1996 až 2009 na postu ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V roce 1999 hospodařily se ziskem tři nemocnice, a to pražská FN Královské Vinohrady, brněnská FN U sv. Anny a FN Hradec Králové. Výroční zprávy nemocnice dostupné na webu www.fnhk.cz od roku 2004 nedokládají existenci dluhu nemocnice.
Program konsolidace zdravotnických zařízení se rozběhl v roce 1998. Jeho cílem bylo řešení zadlužení státních zdravotnických zařízení, které nebyly schopny své dluhy splácet. Web zdravi.e15.cz s odvoláním na rozbor Ministertsva zdravotnictví uvádí:
"Nemocnice peníze od státu sice použily na likvidaci starých dluhů, nicméně většinou jen zpomalily nebo snížily růst závazků po lhůtě splatnosti. Z rozboru Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že z velkých nemocnic, které peníze získaly, dopadly dobře jen fakultní nemocnice v Plzni a Brně."
Lubomír Zaorálek
Toto má být vizitka instituce, jež pobírá ročně zhruba sto padesát milionů ze státního rozpočtu?
Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.
Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.
Vít Bárta
Seděl jsem tady u vás v prosinci roku 2010, kdy jsem obhajoval a navrhoval vládě Petra Nečase, aby na základní potraviny byla zachovaná tehdá deseti procentní sazba DPH.
Pomineme-li fakt, že zmiňovaná debata se konala 28. listopadu 2010 (což sice není prosinec, avšak není to klíčovým bodem sdělení poslance Bárty), je pravdou, že poslanec Bárta proklamoval v OVM (26:40 a dále) záměr Věcí veřejných nezvyšovat spodní sazbu DPH, či v případě jejího zvýšení toto zvýšení kompenzovat jinými opatřeními. Další možností, kterou připustil, bylo vyškrtnutí některých položek ze snížené sazby, avšak v žádném případě základních potraviny.
Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako pravdivý.
Ke zrušení akcií má dojít právě od 1. ledna, bude-li účinný ten zákon o obchodních korporacích, tak ty nové společnosti už nebudou moci mít anonymní akcie.
Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů byl schválen Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení dne 19. února 2013. 25. února byl postoupen Senátu. První část paragrafu 2, odst. 1 návrhu, postoupeného Senátu, zní: "K 1. lednu 2014 se mění listinné akcie na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno; k tomuto dni rovněž dochází k odpovídající změně stanov společnosti." Výrok Pavla Blažka hodnotíme s odkazem na výše uvedený citát sněmovního tisku jako pravdivý.
Z dění kolem ÚSTR tak nakonec nejvíc politizací zavání prohlášení ředitele Hermana 26. 3. v Českém rozhlase, že zvažuje nabídku dvou stran a jednoho hnutí, aby vstoupil do politiky.
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě dohledaného vyjádření ředitele ÚSTR pro Český rozhlas jako pravdivý.
Daniel Herman 26. března 2013 skutečně v rozhovoru pro Český rozhlas (Stalo se dnes) potvrdil, že dostal nabídky od dvou politických stran a nově vznikajícího subjektu na vstup do politiky a nevylučuje, že by některou z nich využil.
Potvrzuje to jak výše přiložený odkaz, tak zvukový záznam pořadu, kdy o svém možném budoucím politickém angažmá mluví Herman v čase 05:30.
Pavel Kováčik
Víte ono, ty preference, co teď jsou, sociální demokracie 40 procent jsem viděl, a některé další, já bych tomu moc nevěřil.
Poslední šetření CVVM (.pdf) z dubna 2013 přisuzuje ČSSD 25,5 % v rámci stranických preferencí, přičemž pouze v případě aplikace volebního modelu hovoří až o 40 % hlasů. Totéž platí jak pro dubnový průzkum od SANEP (28,3 %), tak od agentury STEM. (27,7 %)
V čem se podle metodologie liší stranické, respektive volební preference a volební model?
Pro podrobnější vysvětlení viz Centrum pro výzkum veřejného mínění: Stranické preference a volební model v dubnu 2013 (.pdf)
Ludmila Müllerová
Předkládám do vlády právě zákon o dětské skupině, který umožňuje umísťování dětí do těch zařízení, která budou vytvářet zaměstnavatelé a náklady si budou moci odpočítávat a podobně.
V knihovně připravované legislativy je opravdu Návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Tento návrh je již zařazen do evidence. Daný zákon vznikal na pověření (.docx) dle Návrhu věcného záměru zákona ze 30. srpna 2012. Informace ohledně daní a tvorby zařízení jsou pravdivé, viz. znění zákona (.docx)
Vzhledem k výše uvedeným faktům, pocházejících z oficiálních stránek Vlády ČR, hodnotíme výrok jako pravdivý.
No tak já si myslím, že je potřeba také říct, že v důvodové zprávě bylo, že by se snížilo pravděpodobně kouření asi o dvě procenta u nás, takže to není žádná tragédie.
V důvodové zprávě (.pdf) k navrhované revizi evropské směrnice o tabákových výrobcích jsou detailněji popsány souvislosti a důvody vedoucí k vytvoření daného právního předpisu. Součástí důvodové zprávy je také dokument (.pdf) hodnotící vliv navrhovaných změn a právě v této části se nachází i informace, kterou uvedl ministr Heger. Dokument předpokládá, že konzumace tabákových výrobků se sníží o 2 % během prvních 5 let, po kterých bude nová směrnice v platnosti. Tyto informace jsou uvedeny na straně 59 v odstavci s názvem Indirect Impact.
Na základě těchto údajů hodnotíme tvrzení ministra zdravotnictví jako pravdivé.
Pro bližší uvedení situace uvádíme, že současná směrnice o tabákových výrobcích (2001/37/ES) je z roku 2001. Jak uvádí tisková zpráva Evropské komise, navrhovaná revize spočívá v uložení nových a přísnějších pravidel na výrobu, obchodní úpravu a prodej tabákových výrobků.
