Právě v tom dotačním titulu, který vymyslel Moravskoslezský kraj, tohle to smluvní ustanovení je. Ten, kdo si nainstaluje nový kotel z dotací, vysokoúčinný, nízkoemisní, se zavazuje k tomu, že musí umožnit provést kontrolu, zda jej využívá a zda zcela zlikvidoval a odstavil ten původní kotel, ve kterém se dalo topit čímkoliv.
Dle Podmínek Společného programu kraje a Ministerstva ŽP na podporu výměny ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nízkoemisní automatické kotlese skutečně žadatel o dotaci zavazuje: „...že umožní poskytovateli kontrolu provozu nového kotle pořízeného v rámci tohoto Programu v nemovitosti, do které jej pořídil, a to po dobu 15 let od pořízení nového kotle a v případě zcizení nebo pronajmutí rodinného domu třetí osobě smluvně zajistí právo poskytovatele na kontrolu i u těchto třetích osob po dobu 15 let od pořízení nového kotle.“
Žadatel musí také doložit: „Doklad o likvidaci (znehodnocení) stávajícího kotle včetně písemného popisu, vystaveného firmou provádějící instalaci, a fotodokumentaci znehodnoceného stávajícího kotle.“
Eliška Wagnerová ve vaší televizi řekla, že 60 dnů máte na podání ústavní stížnosti a to už je dávno po očekávaných prezidentských volbách.
Senátorka Eliška Wagnerová zmínila možnost ústavní stížnosti a 60 denní lhůty v pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 25. listopadu 2012. Její řeč lze shlédnout ve videoarchivu zmíněného pořadu (39. minuta pořadu). Totéž také uvádí článek na stránkách České televize. Ústavní stížnost, jež lze podat po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které musí být známé nejpozději 13. prosince 2012. Následná lhůta na ústavní stížnost je tedy v rozmezí 13. prosince 2012 až 11. února 2013 což rozhodně přesahuje termín plánovaných prezidentských voleb (11. - 12. ledna 2013).
Konkrétně výrok Elišky Wagnerové zněl: “ No a tedy pokud se to dostane k Ústavnímu soudu, a já v tom vidím tedy velkou slabinu také, že ten zákon nepočítal právě s tou možností podání ústavní stížnosti s tím, že na ústavní stížnost je 60 dnů. A na tom nemůže být prostě ten stěžovatel krácen. Na 60 dnů od 13. prosince, o kterém zde bylo hovořeno, přichází až do února, jo.”
To je v miliardách korun, zejména pokud jde o ŘSD (jedná se o problematické dlouhodobé smlouvy min. dopravy, pozn.).
V závěrech kontroly financování stavby dálničního okruhu kolem Prahy Nejvyšší kontrolní úřad shledal výrazná pochybení na straně ŘSD. V rozporu se zákonem o veřejných zakázkách použilo ŘSD mezi lety 2005 až 2011 celkem 5,7 mld. Kč ze SFDI.
Ostatně nebyli bychom prvním státem, kterému se toto přihodilo, že byl po jistou dobu bez prezidenta a vlastně i dost dlouhou dobu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.
V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:
"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)
V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.
Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.
Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.
I po tomto daňovém balíčku, který byl tedy napodruhé prosazen, bude daňová zátěž o 2% daňové kvóty nižší, než byla za pana ministra Sobotky.
Podle údajů OECD se složená daňová kvóta v letech, kdy na ministerstvu úřadoval Bohuslav Sobotka (2002-2006), pohybovala v rozmezí 34,9 - 36,3 %. Údaje Eurostatu v tomto období hovoří o kvótě v rozmezí 34,6 - 35,9 %.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny dne 9. listopadu ministr Kalousek uvedl, že složená daňová kvóta pro rok 2013 by měla být stabilizovaná okolo hranice 35 %.
Z porovnání údajů OECD i Eurostatu s čísly Miroslava Kalouska vyplývá, že výrok ministra není pravdivý. I kdyby byl odhad 35 % pro následující rok pravdivý, stejně by se kvóta pohybovala na podobné úrovni jako v letech 2002-2006. Rozhodně ne o dvě procenta nižší.
Když jsme měli se sociálními demokraty 111 mandátů, sice jsme spolu neměli vládu, ale poslední rok nám docela dobře šly spolu bez jakýchkoliv problémů prohlasovávat levicová řešení.
Vzhledem k dohledaných legislativním normám, které společně prohlasovaly ČSSD a KSČM Sněmovnou hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.
Obsah výroku Pavla Kováčika lze ilustrovat především na třech zákonných opatřeních z té doby (myšleno volební období 2002-2006, konkrétně jeho konec. Šlo o zákoník práce, legislativu s ním spojenou (novela zákoníku práce - související) a zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (zákon o neziskových nemocnicích).
Zákoník práce (na hlasování jde vidět, že jej ČSSD prohlasovávala nikoli se svými koaličními partnery, tedy KDU-ČSL a US-DEU, ale s KSČM) prošel Sněmovnou (3. čtení) hlasy 65 poslanců ČSSD, 38 hlasy KSČM a jednoho poslance KDU-ČSL. Stejně tak byl návrh podpořen po vrácení Senátem poslanci ČSSD a KSČM - hlasování. Po vetu prezidenta Klause zákon Sněmovna opět prosadila, jak dokládá stenozáznam: "V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 179 bylo pro 107, proti 65. (Frenetický potlesk z řad poslanců ČSSD, KSČM a galerie pro hosty.) Dovolte mi konstatovat, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen."
Novela zákoníku práce - související3. čtení - hlasování (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a části KDU-ČSL) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a 1 poslance US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: " V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 bylo 108 pro, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato, a i o tomto zákonu platí, že bude vyhlášen."Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních3. čtení - hlasování (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: "Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců. Pro bylo 110, proti 58, takže tento návrh byl přijat. (Silný potlesk zleva.) Zákon tedy bude vyhlášen." Na základě těchto tří návrhů zákonů, které Sněmovnou prohlasovávala většina ČSSD a KSČM, ač spolu tyto strany nebyly v koalici, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.
Vládní stabilizační balíček bych zcela jistě vetoval, protože jsou tam opatření, která jsou nepřijatelná. Např. omezení podpory bydlení.
Jak je uvedeno například na serveru lidovky.cz nebo aktualne.cz, omezení, či spíše zpřísnění poskytování příspěvku na bydlení, bylo v původním vládním návrhu, při projednávání ve sněmovně ale tato změna ze zákona vypadla a podpora bydlení zůstává beze změny.
Myslím, že v současné době vzhledem k tomu, že jsme na konci října zřídili transparentní účet, aby bylo na náklady, na tisk drobných materiálů a benzín, myslím, že jsme do současnosti utratili asi dvě stě tisíc.
Vladimír Franz otevřel svůj transaprentní volební účet u Fio banky 2. listopadu 2012. Již 2. října 2012 však založil u stejné banky dočasný transparentní účet, kde také přijímá finanční dary a odkud již v říjnu platil výdaje za kampaň. Pokud sečteme dosavadní výdaje z obou účtů (mimo převodů na volební účet), činí výdaje necelých 170 tisíc korun.
Rozpočet se schvaluje pouze ve sněmovně.
Pravdivost výroku Pavla Suchánka potvrzuje článek 42 Ústavy, který zní takto: "(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. (2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna."
O: Jak byste postupoval při jmenování vlády, ve které by byla účast KSČM? VD: Není to prezidentská otázka, protože víme, že ve třetím kole při současně nastavených pravidlech prezident musí podepsat a já s tím mam problém – nechtěl bych to podepsat.
Dle Ústavy článku 68 odst. 2: “Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Dle článku 3: “Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.” Článek 4 dále uvádí: “Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3.” Tj. nastává druhý pokus prezidenta jmenovat vládu (opět pravomoc prezidenta). Jmenování vlády tedy je “prezidentskou otázkou”, avšak článek 4 následně pokračuje: “Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.” Tj. třetí pokus jmenování vlády je v pravomoci Předsedy poslanecké sněmovny. Článek 5 následně doplňuje: “V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Z článku 4 a článku 5 tedy skutečně vyplývá, že prezident jmenování vlády předsedou poslanecké sněmovny musí akceptovat.
