otázka: To vám nevadilo, za co jste se pral, že vlastně se nevysvětlilo sponzorství tehdy neprůhledné - švýcarská konta? Sobotka: A ona nějaká existují, já o nich nevím. Já vím jediné, že byl jakýsi Lájos Bács a ve skutečnosti to byl jeden tenista, který se k tomu přiznal. (výrok je v kontextu Sarajeva 1997 - pozn. Demagog.cz)
Dle informací v médiích (např. ČT, Respekt - Korupce po česku) byli ve výroční zprávě ODS za rok 1995 největšími sponzory strany jistí Radžív Sinha a Lájos Bács. Oba měli darovat 3,75 milionů korun. V listopadu 1997 se objevila informace, že šlo o smyšlené osoby, a že skutečným dárcem byl Milan Šrejber, podnikatel a bývalý profesionální tenista. Dle článku Jana Macháčka v Respektu z roku 1997, ale také dle rozhovoru s Milanem Šrejbrem (na který Milan Šrejber odkazuje na svých internetových stránkách) se dotyčný přiznal ke sponzorskému daru okolo sedmi milionů korun, odmítl ale, že by byl zodpovědný za výše uvedené maskování původu těchto peněz.
(Naši právníci zhodnotili celý vývoj situaci a zjistili, že ministerstvo může samo o sobě udělat opravu své vlastní chyby, my si myslíme ze je lepší chyby napravovat rovnou než se obracet k soudu), ale z mediálních informací vím, že se k tomu ministerstvo nechystá.
V dnešní (26.11.2012) mediální přestřelce Jany Bobošíkové a ministerstva vnitra padlo, že ministerstvo se na výzvu Jany Bobošíkové nechystá opravit vlastní rozhodnutí a počká si na rozhodnutí soudu, viz například zde.
Mám o tom zákonu (prováděcí zákon - pozn. Demagog.cz) jisté pochyby, ale není to – abych vyvrátil předsudky – chyba ministerstva vnitra, které napsalo původní zákon. Poslalo to do sněmovny, tam zapůsobila lidová tvořivost a poslanci zákon zpotvořili tak, že to teď nese své výsledky.
Jak lze vidět ve znázornění legislativního procesu ohledně Zákona 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, původním předkladatelem je v návrhu (.pdf, sněmovní tisk 613/0, předložen 27. února 2012) ministr vnitra. K tomuto návrhu bylo ve druhém čtení podáno 13 stran pozměňovacích návrhů (.pdf, sněmovní tisk 613/2) a s těmito návrhy byl 13. června 2012 zákon Poslaneckou sněmovnou přijat, pro tento návrh bylo 171 ze 186 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo.
Sociální demokraté a Věci veřejné předkládají pozměňovací návrhy aby DPH zůstalo 14 a 20%.
Přestože k původnímu návrhu zákona, který zavedl sazbu 17,5 %, podal srovnatelný pozměňovací návrh pouze Jiří Dolejš z KSČM (zde, .doc, str. 8), k pozdější úpravě zákona o DPH, která (k 9.říjnu 2012) čeká na projednání v Senátu podali návrhy také Adam Rykala (ČSSD) a Michal Babák (VV). Texty obou návrhů (.doc, str. 4,5 a 13) zahrnují zachování dvou oddělených sazeb daně.
O: Názor na exposlance ČSSD Zdeňka Koudelku, kterého na soudce ÚS navrhoval Klaus. Zeman: Znám ho poměrně dobře, byl místopředseda ústavně-právního výboru, vím, že má bohatou a zajímavou publikační činnost
JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. byl poslancem v letech 1998-2006, místopředsedou Ústavně právního výboru byl ve svém druhém volebním období v letech 2002-2006.
Podle jeho osobní stránky na webu Masarykovy univerzity, kde působí na právnické fakultě, má skutečně bohatou publikační činnost, je například autorem knihy Prezident republiky, která se zabývá nejvyšší ústavní funkcí a k níž napsal předmluvu Václav Klaus, publikoval i množství odborných článků.
Když jsem byl šéfem kanceláře Václava Havla, tak jsem musel podepsat každý akt, než šel k prezidentovi. (otázka milostí)
Karel Schwarzenberg byl skutečně vedoucí Kanceláře prezidenta od 10.července 1990 do července 1992, kdy odešel ve spojitosti s abdikací prezidenta Havla. Z popisu dnešních pravomocí a povinností vedoucího Kanceláře prezidenta republiky plyne následující: "Vedoucí Kanceláře je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkon ve věcech týkajících se Kanceláře navenek, řídí a kontroluje Její činnost a odpovídá za ni. Z výkonu své funkce je odpovědný prezidentu republiky, který ho řídí a ukládá mu úkoly”. Bohužel se nám nepodařilo dohledat přímé zdroje, na základě kterých by bylo možné výrok v téhle podobě ověřit.
Přitom (Senát, pozn.) má na to (schválení/zamítnutí zákona, pozn.) pouhých 30 dnů.
Na základě Článku 46 Ústavy České republiky je výrok pravdivý.
Zmíněný článek uvádí, že (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení (Poslaneckou sněmovnou). (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.
Jednoznačně od začátku říkáme, že přímá volba ano, ale ne tím způsobem, jak je zkonstruována.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz, který proběhl již 18. 2. 2012 (tedy asi 10 dní po schválení zákona o přímé volbě prezidenta) Jana Bobošíková tvrdí: ,, My jako Suverenita jsme pro přímou volbu, ale my jsme chtěli změnu pravomocí řady vrcholných orgánů. Ne pro ten současný konstrukt, kdy došlo jen ke změně dvou nebo tří paragrafů v ústavě a jinak se nic nezměnilo. V této podobě se toho obávám.”
Z čehož vyplývá, že skutečně od začátku aktuální úpravy volby preferuje její jinou podobu, ale není proti přímé volbě jako takové
Oni si vypočítali, že kdybych já odstoupil, tak by získali další hlas, protože po mně by přišel Kamil Jankovský.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Náhradníkem za Radka Johna, v případě jeho odstoupení z funkce poslance, je v Praze (v kraji kde Radek John kandidoval) ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.
(Jaké extrémistické strany mají jít nahoru po těch dalších volbách? Buďme rádi, že teď v těch krajských volbách se to ještě podařilo ustát.) Podívejte se, prosím, například na výsledky Dělnické strany v některých regionech. Celá řada voličů prostě volila tuto extrémistickou stranu.
Výsledky Dělnické strany ve volbách do zastupitelstev krajů v letech 2008 a 2012 jsme přehledně vyjádřili v níže uvedené tabulce na základě dat dostupných na stránkách www.volby.cz, které provozuje Český statistický úřad.
Bohuslav Sobotka vztahuje nárůst podpory Dělnické strany k všeobecné frustraci současnou vládou. "Celou řadu voličů" tedy interpretujeme ve smyslu, jestli opravdu narostla podpora Dělnické strany od posledních voleb.
V roce 2008 kandidovala Dělnická strana do zastupitelstev krajů pod názvy Dělnická strana - NE americkému radaru (v Plzeňském kraji) a Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v ostatních krajích). V tomto roce pak pod názvy Dělnická strana sociální spravedlnosti (ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a na Vysočině) a Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM! (v ostatních krajích). V tabulce jsou tedy uvedeny hlasy pro všechna tato seskupení.
Tučně je vždy zvýrazněn rok s vyšším počtem hlasů, případně s vyšší relativní hodnotou hlasů.
krajpočet hlasů (2008)% všech hlasů (2008)počet hlasů (2012)% všech hlasů (2012) Středočeský
40701,02
3444
0,98
Jihočeský
2454
1,20
3480
1,81
Plzeňský
2639
1,47
2604
1,56
Karlovarský
1019
1,23
2401
3,34
Ústecký2881
1,19
9322
4,37
Liberecký1157
0,89
2093
1,61
Královéhradecký1838
1,02
2480
1,51
Pardubický 2229
1,28
2226
1,43
Vysočina 16710,92
1198
0,73
Jihomoravský2146
0,56
2634
0,75
Olomoucký16050,82
1763
0,99
Zlínský 13230,68 1150
0,61
Moravskoslezský3833
1,00
6908
2,15Celkem28 8650,9941 7121,57
Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2012 došlo oproti roku 2008 k relativnímu i absolutnímu nárůstu hlasů pro Dělnickou stranu. Počet hlasů narostl v osmi krajích. Nejvyšších počtů bylo v roce 2012 dosaženo v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském kraji.
Výrok předsedy Sobotky na základě uvedených volebních výsledků tedy hodnotíme jako pravdivý.
