Táňa Fischerová
U nás vládla vláda, která neměla 7 měsíců podporu Sněmovny.
Táňa Fischerová hovoří o situaci po volbách v roce 2006. První Topolánkova vláda byla jmenována, začala tedy vládnout, prezidentem Klausem 4. září 2006 a poté, co nezískala důvěru sněmovny, byla pověřena dočasným výkonem funkce - de facto až do jmenování druhé Topolánkovi vlády 9. ledna 2007, respektive vyjádření důvěry této vládě o 10 dní později. Nejde tedy o 7 měsíců, jak tvrdí Fischerová, ale o 4 měsíce a 15 dní. Časový rámec:
Miloš Zeman
Protože jak obecně známo, ve Švýcarsku existuje rozsáhlý systém referend, včetně referend kantonálních.
Rozsáhlost systému referend a jejich tradice zakotvení ve švýcarském právním systému představuje následující Zdroj (.pdf - tabulka 4.1.), která uvádí druhy institutů přímé demokracie a jejich významné vlastnosti.
Např. živnostenský zákon byl novelizován asi 120 krát.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl skutečně novelizován již 121krát. Zákon v úvodu obsahuje seznam všech novelizací. Zatím poslední novela č. 458/2011 Sb. má nabýt platnosti od 1. ledna 2015.
...že jsem na začátku nabídl (po volbách 1998 - pozn. Demagog.cz), jak Unii svobody, tak lidovcům, aby sestavili spolu se sociální demokracií koaliční vládu. No, a protože to zejména váš podporovatel Jan Ruml s inteligencí jemu vlastní odmítl, tak menšinová vláda nebyla sestavená a pak teprve dospělo k dohodě s Václavem Klausem.
Na stránkách internetového politologického časopisu E-Polis se můžeme dočíst následující: “ Dne 22. června pověřil president Václav Havel předsedu ČSSD Miloše Zemana sestavením vlády.Zeman zahájil, po Havlově doporučení, jednání o koaliční vládě s KDU-ČSL a US. Součástí doposud nevídané nabídky byla 4 ministerská křesla pro US a 4 křesla spolu s postem předsedy vlády pro KDU-ČSL. Tato bezesporu velkorysá nabídka byla ovšem unionisty zamítnuta. Stejně skončil i návrh menšinové vlády ČSSD s KDU-ČSL. Unionisté jej opět odmítli. KDU-ČSL se následně prudce distancovala od možné menšinové vlády s ČSSD, jež by měla být tolerována komunisty. ”
Odmítavý postoj Jana Rumla a podrobnější pozadí vyjednávání nabízí také např. dokument ČT Vládneme nerušit (od cca. 8:40 do 9:40). Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Jiří Dienstbier
Prezident může požadovat zprávy a úkolovat BIS.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož prezident ČR má možnost vyžádat si zprávy a ukládat úkoly BIS, což explicitně uvádí § 8 zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky (.pdf):
"(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti....(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."
Karel Schwarzenberg
Prezident nemá pravomoci, aby zajistil sociální jistoty. To může dělat pouze rozumnou hospodářskou politikou vláda a jistými zákony sněmovna.
Pravomoci prezidenta jmenuje Ústava ČR v čl. 62 a 63. Prezident nemá kontrolu nad hospodařením se státním rozpočtem a dokonce ani (dle čl. 41, odst. 2) nemůže podávat návrhy zákonů. Vláda a její členové (té se věnuje čl. 67 a následující) naopak řídí správní úřady v ČR a vláda jako celek má právo navrhovat zákony (dle čl. 41) o jejichž schválení pak rozhoduje Parlament, zejm. ovšem Poslanecká sněmovna. Ta může díky čl. 47 a čl. 50 poměrně snadno přehlasovat prezidentské veto i zamítnutí/změnu zákona Senátem.
Jiří Dolejš
A paní místopředsedkyně vlády (..) vyhrožovala, že do 10. ledna odejde z vlády a neodešla.
Předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake v prosinci minulého roku oznámila, že ke dni 10. ledna 2013 podají všichni ministři za tuto stranu demisi a strana odejde z vládní koalice. Dle Hospodářských novin 3. ledna řekla, že plánované demise stále platí, ale že uvítá jednání s ostatními vládními stranami. Na tiskové konferenci 8. ledna již demise členů své strany stáhla.
Milan Chovanec
Obchodní společnost (České dráhy, pozn.) si napůjčovala, má napůjčováno 18 miliard korun.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle výroční zprávy (pdf. str.132) ČD a.s za rok 2011 představovaly úvěry a půjčky zaokrouhleně až 21 miliard Kč. Výroční zpráva za rok 2012 bude k dispozici až 20. dubna 2013. Podle idnes.cz z 28. dubna 2012 však : " Státní dopravce počítá s tím, že si letos půjčí v součtu až jedenáct miliard korun".
Výši úvěrů a půjček ČD a.s. jsme zpřesnili na základě podnětu kanceláře Milana Chovance.
Současná hlava státu často jedná tak, že zákon ani nevetuje - ani nevrátí Parlamentu, ale ani nepodepíše. Na to nemá právo, protože Ústava vysloveně říká, že schválené zákony podepisuje prezident, předseda vlády a předseda poslanecké sněmovny.
Uvedená citace pochází z Článku 51 Ústavy ČR.
Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.
Zároveň Článek 50, odst 1 říká
Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.
Nikde však není jasně definováno co se stane, když prezident nechá tuto patnáctidenní lhůtu marně uplynout.
Současný prezident Klaus se již několikrát zachoval tak, že zákon sice nevetoval, ale ani nepodepsal, čímž vyjádřil symbolický nesouhlas s normou, naposled například s tzv. zákonem o církevních restitucích. V článku České televize se k tomu vyjadřují ústavní experti a jeich názory na ústavnost tohoto počínání nejsou úplně jednotné. Ve své práci (.pdf) jej schvaluje například Zdeněk Koudelka, jeden z neúspěšných nominantů prezidenta Klause na pozici ústavního soudce.
Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, připouštíme však, že opačný právnický názor je možný.
( Víte, za mé vlády se zvýšila minimální mzda z 2500 korun na 8000 korun), ale bohužel ty další vlády, pokud vím, už ji dále nezvyšovaly.
Výrok Miloše Zemana je na základě dohledaných informací o vývoji minimální mzdy od doby nástupu jeho vlády hodnocen jako nepravdivý.
Miloš Zeman vychází již ze špatné premisy, že jeho vláda zvýšila minimální mzdu z 2500 Kč na 8000 Kč, správná výše je popsána v tabulce MPSV (.pdf). Z ní vyplývá, že další vlády minimální mzdu dále zvyšovaly a to z hranice 5700, jíž bylo dosaženo právě za vlády M. Zemana. Např. ihned další vládní kabinet Vladimíra Špidly minimální mzdu zvýšil, a to nařízením vlády z 2. prosince 2002.
