(Moderátor: Ale ten model polovina například náměstků, kariérní úředníka polovina politická, ty hlavní principy, s těmi jste ztotožněn?). Já se přiznám, že já bych se s tím snad i ztotožnil, ale obávám se zase, že to v tom posledním návrhu není.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.
My máme připravený věcný návrh zákona o zdravotních pojišťovnách, který sloučí dohromady všechny pojišťovny pod jednu střechu.
Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, předložený ministerstvem zdravotnictví, můžeme nalézt v Knihovně připravované legislativy zde, zadáme-li do vyhledávání "Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách" a vybereme-li dále záložku "Přílohy", kolonku "Materiál" (systém Knihovny připravované legislativy bohužel neumožňuje uvést přesný odkaz a Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách věcný záměr zákona nezveřejnilo).
O ambici uzákonit jednotnou právní úpravu pro všechny pojišťovny (v současné době existují dva samostatné zákony, jeden o VZP a druhý o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách) hovoří návrh v kapitole 2.1. Výrok ministra zdravotnictví Hegera tedy hodnotíme jako pravdivý.
Korid, která má zadávat veřejné zakázky, stejně to dává v podstatě i třetím firmám to zadávání. (Firma Korid)
Daný výrok nelze jednoznačně ověřit, neboť webové stránky společnosti KORID LK neuvádějí, zda firma při zadávaní veřejných zakázek využívá, či nevyužívá odborné služby jiné specializované společnosti.
Tyto informace se nám nepodařilo získat ani jinou cestou.
Společnost KORID LK, spol.s.r.o., jejíž vlastníkem je Liberecký kraj, byla založena 30. března 2005 rozhodnutím zastupitelstva Libereckého kraje za účelem praktického zastupování a uskutečňování svých dopravních zájmů a zájmů svých obyvatel.
(Moderátor: Máte tedy v zákoně o úřednících ten princip, o kterém mluvil Petr Nečas, polovina náměstků politická a polovina odborná?) Ano, to tam je. To tam je. Tam se předpokládá, že vlastně ministerstvo by řídil kancléř, nebo někdo podobný, což by byla nepolitická funkce státního úředníka s definitivou.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. Pro informaci však uvádíme odkaz na návrh Věcného záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě z roku 2011. Pro srovnání uvádíme níže ještě výňatek z tohoto záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy:
"..V ministerstvech se zřizuje pracovní místo ředitele úřadu ministerstva, jmenovaný a odvolávaný ministrem, kterému je také ředitel ze své činnosti odpovědný. Zřízení funkce ředitele úřadu ministerstva má vytvořit rozhraní mezi politicky obsazovanými místy a místy úřednickými (v současné době na některých ministerstvech už takto označovaná funkce zřízena je, jde ale o funkce s jiným obsahem vlastního výkonu funkce a s jinými kompetencemi). Tato systémová změna je významným krokem k odpolitizování veřejné správy, zajištění kontinuity její činnosti i zvýšení předvídatelnosti práva."
Vzhledem ke skutečnosti, že aktuální podoba návrhu novely tohoto zákona je stále předmětem jednání ( v dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012), hodnotíme výrok jako neověřitelný.
...není pravda, že kraj je příliš zadlužen nebo že by kraje pod vedením sociální demokracie se zadlužovaly v celé republice.
Výrok Lenky Kadlecové na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR, závěrečného účtu Plzeňského kraje a internetového zpravodajství hodnotíme jako pravdivý.
Spojení " kraj je příliš zadlužen " je v tomto případě velmi subjektivní a každý si pod pojmem " příliš " představí jistě něco jiného.
Hodnocena je tedy jen část výroku o zadlužování kraje pod vedením sociální demokracie v celé republice. Zadlužení krajů jako celku - viz. Ministerstvo financí ČR. Zadlužení jednotlivých krajů - viz. E15.cz
Podle informací ze stránek ministerstva financí se kraje ČR zadlužují stále více od roku 2003 s jedinou výjimkou, a to rokem 2010, kdy byla po krajských volbách roku 2008 v čele 13 krajů ČSSD. Tehdy se dluh krajů poprvé snížil z 20,9 mld. Kč na 19,1 mld. Kč. Zadluženost se zvedla opět v roce 2011, kdy se dluh dostal na 22,3 mld. Kč. Data MF však zobrazují souhrnné zadlužení všech krajů ČR.
Pravdivost výroku Lenky Kadlecové potvrzuje především Plzeňský kraj, který podle závěrečného účtu (.pdf) pro rok 2011 za dobu své existence nepřijal půjčku ani úvěr a v současnosti nemá žádný dluh. Podle grafického znázornění (toto znázornění ukazuje fenomén ne/zadlužování ve všech 13 krajích, kde má ČSSD hejtmana) na stránkách deníku E15.cz je kraj nezadlužen minimálně od roku 2007, kdy byl v čele ještě hejtman za ODS. Své zadlužení snižují také kraje Jihočeský, Pardubický a Zlínský. Ačkoliv k zadlužování krajů dochází, kraje pod vedením sociální demokracie se skutečně nezadlužují v celé republice.
Uvedu příklady, například jedná se o celnice v Aši a v Kraslicích, za které musel Karlovarský kraj, když je dostal do svého majetku platit měsíčně cirka 300 tisíc korun. Později jsme pronajali tento majetek. V současné době je upraven, udržován a Karlovarský kraj ročně dostává z tohoto nájmu peníze.
Nepodařilo se nám najít dostatečné informace a hodnotíme tak výrok jako neověřitelný.
Karlovarský kraj získal do svého majetku jak celnici v Aši, tak v Kraslicích (resp. Hraničné). O celnici v Kraslicích měla zájem obec, ale kraj obci neustoupil a nechal si celnici se záměrem, že se do objektu nastěhují silničáři. Nepodařilo se však najít jakékoli informace o nákladech kraje na provoz těchto celnic.
Celnici v Aši pronajal kraj plzenšké firmě Development West za roční nájem 1 360 000 korun. O celnici v Kraslicích se nám mnoho informací nepodařilo najít - u fotografie z roku 2010 se lze dočíst, že kraj pronajal bývalou celnici k podnikání firmě TG, v článku serveru deník.cz z letošního roku se píše o v zásadě opuštěnosti bývalého přechodu.
Z celého výroku je tedy ověřitelné pouze tvrzení o pronajmutí celnice v Aši, nedají se dohledat informace o nákladech kraje, ani o současné situaci na bývalé celnici v Kraslicích.
Finové jsou téměř (potravinově, pozn.) soběstační z 80 %.
Výrok senátora Šilara hodnotíme jako neověřitelný kvůli absenci konkrétního údaje o výši potravinové soběstačnosti ve Finsku.
Pro ilustraci přikládáme několik indikátorů, jejichž informace jsou ale velmi neaktuální (z roku 2004).
V roce 2004 se ve finském potravinářském průmyslu využívalo 85% surovin z domácích zdrojů. Co se týče samotné soběstačnosti, je možné dokladovat některé významné suroviny. Jedná (.ppt, slidy 22 a 23) se např. o obiloviny (124% soběstačnost), mléčné výrobky (101%), maso (103%) nebo vejce (114%) - tato data se vztahují na rok 2008.
Další zdroje o finské potravinové soběstačnosti se nám nepodařilo najít, za případné tipy budeme jen rádi.
Nejsme teda s tím (pravomocí prezidenta republiky udělit milost, pozn.) úplně výjimeční. Je to v mnoha jiných státech.
Institut milosti hlavy státu skutečně existuje v mnoha státech, tento výrok je pravdivý.
Určitý reprezentativní výčet zemí lze nalézt na anglické Wikipedii. Milost může udílet hlava státu např. Ruska (článek 89 ústavy), Spojených států amerických (Hlava II. článek 2. odstavec 1.), Řecka (.pdf) (Hlava III. článek 49.) nebo Iránu (článek 110 ústavy). Liší se však v proceduře nutné k jejich udělení. Hlava státu může udělovat milosti bez dalších omezení, může dbát na doporučení komisí k tomuto účelu zřízených případně ministra spravedlnosti, může vyžadovat kontrasignaci. V některých zemích, např. Kanadě, milosti může udílet jak generální guvernér, tak komise zřízená pro udělování milostí. Ve Švýcarsku milosti, v případě menších provinění, uděluje federální parlament (článek 173 ústavy).
Najít nějakou jinou srovnatelnou demokracii, kde by byl stejný právní i faktický stav prezidentských milostí, tzn. kde by prezident měl pravomoc jak agraciace (odpuštění části nebo zbytku pravomocně uděleného trestu), abolice (nezahájení nebo nepokračování v trestním řízení) tak i rehabilitace (zahlazení následků odsouzení, tedy považování osoby za bezúhonnou) bez výjimky pro jakékoliv trestní řízení, dále neměl povinnost své rozhodnutí odůvodňovat, nebyl ze své funkce komukoliv odpovědný, jeho rozhodnutí nebylo kýmkoliv přezkoumatelné, nemusel ho s kýmkoliv konzultovat a počet milostí se pohyboval v řádu desítek ročně, nejednalo by se tedy o zcela výjimečně udělené milosti pro několik jednotlivců za volební období, je však téměř vyloučeno.
Až 80 % v některých zemích právě jsou neziskovky veřejné, zdravotnická a veřejná zdravotnická zařízení a 20 % tvoří soukromá zdravotnická zařízení, která jsou specializována na nějaký obor.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Formulace paní Horské je poněkud nejasná a co se týče procentuálního podílu přímo veřejných neziskových organizací na zdravotním systému v zahraničí, nepodařilo se nám dohledat relevantní data.
Avšak je pravdou, že např. podle statistik výdajů na zdravotnictví OECD z r. 2010 většinou tvoří výdaje na veřejný sektor zdravotnictví majoritní podíl.
Vyjímku dle statistiky OECD tvoří např. země jako Chile, či Mexiko, kde je velký podíl privátního sektoru zdravotnictví.
Provedlo se přehodnocení toho, co je opravdu účinné a co není účinné. Takže řada léků, které mají účinek velmi pochybný, se dneska připlácí více.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť dne 31.12. 2011 byla ukončena komplexní revize úhrad léků, kterou prováděl Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Cílem této revize bylo mj. posoudit účinnost jednotlivých léků a cenově rozlišit mezi léky účinnými a méně účinnými.
