Bohuslav Sobotka
Všichni ti pánové v ODS, kteří dnes kritizují zvyšování DPH, tak pro to zvýšení na potraviny a léky od letošního 1. ledna z 10 na 14 % všichni pro něj hlasovali a nikdo ho nekritizoval.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Existuje část poslanců z ODS, kteří sice hlasovali pro zvýšení DPH a v současnosti zvyšování kritizují, ale také je několik poslanců, kteří zvyšování DPH kritizují, ale v září 2011 pro zákon nehlasovali (buď byli omluveni nebo nebyli přihlášeni).
Třetí čtení Novely zákona o dani z přidané hodnoty proběhlo 2. září 2011. Z 53 poslanců za ODS byli 4 omluveni (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Jaroslava Wenigerová, Jaroslav Krupka), 8 nebylo přihlášeno (Walter Bartoš, Pavel Svoboda, Jan Bauer, Pavel Drobil, Pavel Bém, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Dana Filipi), proti hlasoval pouze Vít Němeček, zbylá část ODS (40 poslanců) hlasovalo pro.
V současnosti se jedná o další zvyšování DPH na 15 % a 21 %. Tenhle vládní balíček nechtějí podpořit Petr Tluchoř, Tomáš Úlehla, výhrady mají Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Jan Florián a Radim Fiala. Podle dalších informací bude poslanec Boris Šťastný hlasovat proti vládě, pokud premiér předloží k hlasování stejný balíček o zvýšení daní a spojí jej s hlasováním o důvěře vládě.
Při hlasování o vyšším DPH 2. září 2011 byli Fuksa a Úlehla omluveni a nezúčastnili se, Fiala a Šnajdr nebyli přihlášeni, takže také nehlasovali (v současnosti kritizují zvyšování DPH).
Tomáš Jirsa
Splavnění Vltavy je v několika zákonech zmíněno. První splavnění Vltavy je zmíněno v zákoně z roku 1901, druhý je z roku 34, poslední zákon je z roku 95 a je to splavnění mezi Prahou a Budějovicema.
I přesto, že se nám nepodařilo dohledat přímé odkazy na uvedené zákony, považujeme tento výrok za pravdivý.
Časopis Stavebnictví na svých webových stránkách v článku věnovanému Splavnosti vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice-Týn nad Vltavou uvádí, že "Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku." To potvrzuje např. i webová stránka státního podniku Povodí Vltavy. Uvedený článek dále také zmiňuje tzv.: "Zákon o státním fondu pro splavnění řek z roku 1931, který znamenal další splavnění Vltavy v novém, víceúčelovém pojetí s vyššími stupni, které kromě plavby sledovaly i využití stupňů k výrobě elektrické energie." Jelikož se nám nepodařilo najít odkaz či zdroj upozorňující na zákon z roku 1934, jenž by zmiňoval splavnost Vltavy, domníváme se, že kandidát ODS Tomáš Jirsa měl na mysli nejspíše zákon z roku 1931. Současná platná legislativa z roku 1995 - Zákon č. 114/1995 Sb. - o vnitrozemské plavbě, ve své druhé části věnované vodním cestám v § 3 odst. 4 písm. b uvádí, že "(4)Vodní cesty využívané jsou: b)vodní tok Vltavy 1.od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně vyústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2.od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun. " I přes nenalezení odkazu či zdroje zmiňujícího zákon z roku 1934 a vzhledem ke konstrukci výroku, který snaží zdůraznit především historický význam splavnosti řeky Vltavy (jenž je potvrzen zákonem z roku 1901), jsme výrok označili za pravdivý.
.
Petr Braný
My Jihočeši máme 6 200 kilometrů všech komunikací po třetí třídu, asi 33 kilometrů dálnice, 700 první třídy...
Na základě dohledaných informací ze Správy a údržby silnic Jihočeského kraje je výrok poslance Braného hodnocen jako pravdivý - viz tabulka.
Silnicekm I. třída715,027II. třída1 646,961III. třída3 809, 919Dálnice33,785 Celkem6 205, 692
Marian Jurečka
Jsme součástí Olomouckého kraje jako KDU-ČSL, Pavel Horák není v bezpečnostní radě a já nejsem zastupitel Olomouckého kraje.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Na základě výsledků krajských voleb v roce 2008 byla v Olomouckém kraji uzavřena koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Do 11členné rady kraje (.pdf) byl jmenován Ing. Pavel Horák jako jediný zástupce KDU-ČSL, členem Bezpečnostní rady (.pdf) Olomouckého kraje však není.
Marian Jurečka není členem zastupitelstva Olomouckého kraje. Podle oficiálního životopisu dosud nezastával žádnou politickou funkci.
Jiří Zimola
Jihočeské nemocnice byly ekonomicky dobré a to jsou, jsou v černých ekonomických číslech, tedy v kladných ekonomických číslech.
Jihočeský kraj je zřizovatelem osmi nemocnic. Údaje v jejich výročních zprávách ukazují na kladný hospodářský výsledek v letech 2010 a 2011 (data za rok 2011 chybí pro nemocnice v Jindřichově Hradci a Dačicích) u všech osmi jihočeských nemocnic.
Přehled hospodářských výsledků za rok 2011 (ve formátu pdf.):
Nemocnice Český Krumlov - 221 000 Kč (str. 13), Nemocnice České Budějovice - 80 251 Kč (str. 19), Nemocnice Jindřichův Hradec a Nemocnice Dačice (za rok 2010) - 81 000 Kč (str. 23), Nemocnice Prachatitce - 18 180,89 Kč (str. 29), Nemocnice Písek - 592 000 Kč (str. 12), Nemocnice Tábor - 1 620 000 Kč (str. 12), Nemocnice Strakonice - 987 000 Kč (str. 23 a 24).
Karel Šidlo
Plzeňský kraj každoročně pracuje s rozpočtem, který příjmově nepřesahuje 3,5 miliardy z hlediska daňové výnosnosti.
Výrok Karla Šidla, že daňové příjmy kraje nepřesahují 3,5 miliardy korun, hodnotíme na základě dat zveřejněných krajským úřadem Plzeňského kraje jako pravdivý.
Na stránkách Plzeňského kraje je ke stažení Schválený rozpočet na rok 2012 (.pdf), který obsahuje i data pro roky předešlé. V roce 2010 činily skutečné daňové příjmy 3 360 198 120 Kč, pro rok 2011 byly schváleny daňové příjmy 3 434 265 000 Kč a pro rok 2012 byly schváleny daňové příjmy ve výši 3 430 000 000 Kč.
To jsou prostě peníze, které tam dává Ředitelství vodních cest, údajně zamašličkované peníze, tedy peníze, které dostalo z Evropské unie. (řeč je o splavnění Vltavy)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V kontextu debaty šlo především o to, že kraj finanční prostředky na tento projekt nedává. Projekt splavnění Vltavy z drtivé většiny hradí stát prostřednictvím Ředitelství vodních cest ČR (2305 mil. z celkových 2611). EU poskytla 743 mil. jako zálohu na projekt z celkově plánovaných 1482 (dohromady s dotací pro kraj 1558 mil.)
Milan Chovanec
Když se dneska podíváte na webové stránky Plzeňského kraje, je tam projekt Otevřený kraj. V projektu otevřený kraj najdete, jedna z oblastí jsou veřejné zakázky, takzvaný EZAP. V tom najdete veškeré zakázky Plzeňského kraje, které byly, probíhají a budou. A u těch, co jsou, a budou dokončeny, je za posledního čtvrt roku povinnost i dokládat smlouvu. A to včetně všech dodatků.
Po proklikání se webovými stránkami, tak jak nám Milan Chovanec popisuje, se nám podařilo dostat do databáze veřejných zakázek. Starý systém vyhledávání poskytuje možnost vyhledat jednotlivé zakázky kraje se zadáním do 1. 4. 2011. Bohužel zde ale není nějaký přehled současných zakázek, pouze vyhledavač. Novější verze EZA-K (EZAP je pravděpodobně přeřeknutí), o které Milan Chovanec mluví, už poskytuje značně přehlednější systém vyhledávání.
Systém vyhledávání veřejných zakázek v rámci Plzeňského kraje skutečně existuje a funguje, a proto lze výrok označit za pravdivý.
Petr Kotáb
V současné době něco přes 13 %. Bylo to v první nebo v druhé polovině, čtvrtině letošního roku to bylo o něco nižší. (nezaměstnanost v Ústeckém kraji)
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle statistického Bulletinu na stránkách Integrovaného portálů MPSV ze srpna 2012 byla míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v srpnu 2012 skutečně asi 13,01%.
Stanislav Mišák
Otázka z publika: "Hejtman má kolik, prosím?" S. Mišák: "50." (myšlen plat ve výši 50 tisíc)
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť uvedená částka neodpovídá platné legislativě. Výše platu hejtmanů jednotlivých krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Podle Krajské správy ČSÚ ve Zlíně je v současnosti počet obyvatel Zlínského kraje nižší než 600 000. Hejtman kraje s méně než 600 000 obyvateli má nárok na odměnu ve výši 77 055 Kč měsíčně. Není tedy možné, aby Mišákova odměna byla 50 000 Kč měsíčně.
